Racek vnitrozemský

druh ptáka rodu Leucophaeus

Racek vnitrozemský (Leucophaeus pipixcan, dříve Larus pipixcan) je malý severoamerický druh racka.

Jak číst taxoboxRacek vnitrozemský
alternativní popis obrázku chybí
Racek vnitrozemský, dospělý pták ve svatebním šatu
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
(jako Larus pipixcan)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neoghathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádracci (Lari)
Čeleďrackovití (Laridae)
Rodracek (Leucophaeus)
Binomické jméno
Leucophaeus pipixcan
Wagler, 1831
Areál rozšíření
Synonyma
  • racek Franklinův
  • Larus pipixcan[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Leucophaeus pipixcan

Popis editovat

Dospělí ptáci se podobají racku atlantickému, mají však větší bílé srpky nad a pod okem a odlišnou kresbu křídla. Mají černou hlavu, bílé tělo a ocas, šedý hřbet, šedá křídla s černou kresbou na špičce, oddělenou od šedé barvy bílým pruhem. Krajní ruční letky mají rozsáhlé bílé špičky. Nohy jsou tmavočervené, zobák červený, s tmavým pruhem na špičce. V prostém šatu (v zimě) mají bílé čelo a bradu, zbytek černé čepičky je bíle proužkovaný. Mladí ptáci mají hlavu zbarvenou jako dospělí – v prostém šatu, hnědá křídla a bílý ocas s černou páskou na konci.

Výskyt editovat

Racek vnitrozemský hnízdí na prériích ve vnitrozemí jižní Kanady, areál zasahuje na území Spojených států (Jižní Dakota, Minnesota). Početnost populace se v posledních letech drasticky snižuje (v roce 1950 v jedné z kolonií 3 000 000 párů, celosvětová populace v současnosti asi 350 000 párů). Tažný na velkou vzdálenost, většina ptáků zimuje jižně od rovníku na pobřeží Jižní Ameriky od Peru po jižní Chile. Zatoulaní ptáci byli zjištěni v Karibském moři a na atlantském pobřeží Jižní Ameriky, Havajských ostrovech, Japonsku, na sever po Aljašku. Každoročně zaletuje do západní Evropy.[3][4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ZICHA, Ondřej. Larus pipixcan (racek vnitrozemský) [online]. BioLib.cz, 2005-10-16 12:48:47 [cit. 2009-02-04]. Dostupné online. 
  3. HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn: Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X. 
  4. OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0. 

Externí odkazy editovat