Wikipedie

Révovník

rod rostlin

Révovník[1] (Ampelopsis) je rod rostlin náležící do čeledi révovité (Vitaceae). Jsou to úponkaté dřevnaté liány s jednoduchými nebo složenými střídavými listy a drobnými květy. Plody jsou drobné bobule, často nápadných barev. Rod zahrnuje 24 druhů a je rozšířen v Asii, USA a Střední Americe. Některé druhy jsou pěstovány v České republice jako okrasné liány, zejména révovník žláznatý a révovník omějolistý.

Jak číst taxoboxRévovník
alternativní popis obrázku chybí
Révovník žláznatý
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrévotvaré (Vitales)
Čeleďrévovité (Vitaceae)
Rodrévovník (Ampelopsis)
Michx., 1803
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kresba révovníku velkolistého

Jméno editovat

Jméno Ampelopsis pochází z řeckých slov ampelos (vinná réva) a opsis (podoba). V překladu tedy znamená 'připomínající vinnou révu'.[2] V Češtině je též nazýván loubinec, toto jméno je však používáno i pro rod Parthenocissus.[1][3]

Popis editovat

Révovníky jsou opadavé dřevnaté liány s úponky nebo výjimečně bez úponek (A. vitifolia). Listy jsou střídavé, jednoduché nebo dlanitě složené či zpeřené. Úponky jsou dvou nebo tříramenné, bez přísavných terčíků. Květenství je chocholíkovitý vrcholík, vyrůstající v paždí listů nebo zdánlivě vrcholový. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné. Kalich je miskovitý. Koruna je složena z 5 volných plátků. Květní terč je dobře vyvinutý, na okraji zvlněně laločnatý. Tyčinek je 5. Plodem je kulovitá bobule obsahující 1 až 4 vejcovitá semena.[4][1]

  •  
    Detail květů révovníku žláznatého
  •  
    Větévka révovníku žláznatého s plody

Rozšíření editovat

Rod révovník obsahuje 24 druhů.[5] Je rozšířen v Asii, Severní a Střední Americe. Nejvíce druhů se vyskytuje ve východní Asii. V Číně roste 17 druhů, z toho 13 endemických. Některé druhy přesahují do Japonska či jihovýchodní Asie. Tři druhy rostou v oblasti jihozápadní a střední Asie, druh A. orientalis zasahuje i do Turecka. V Severní Americe rostou 2 druhy (A. cordata a A. arborea v jihovýchodních oblastech USA), ve Střední Americe jediný druh (A. denudata v Mexiku a Guatemale).[4][6][7] V květeně Evropy není tento rod zastoupen.[8]

Taxonomie editovat

V pojetí druhů rodu Ampelopsis došlo oproti zavedené praxi k některým změnám. Druh Ampelopsis brevipedunculata byl sloučen s druhem A. glandulosa (révovník žláznatý) jako A. glandulosa var. brevipedunculata. Varieta Ampelopsis brevipedunculata var. maximowiczii, vyznačující se téměř nebo zcela lysými letorosty a listy, je v současné taxonomii vedena jako A. glandulosa var. heterophylla.[5]

Rozlišovací znaky editovat

Od poněkud podobného rodu réva se révovník liší typem květenství (vrcholík), nerozpukanou kůrou s roztroušenými lenticelami a bílou dření větévek. Réva má kůru brzy podélně rozpukanou a bez lenticel, větévky mají hnědou dřeň a květenství jsou latovitá. Oproti přísavníku má révovník ovíjivé úponky bez přísavných terčíků.[9]

Zástupci editovat

 
Révovník žláznatý, kultivar 'Elegans'

Význam editovat

Révovníky jsou pěstovány jako okrasné liány. Jsou vhodné k rychlému popnutí pergol, zdí, balkonů a podobně. Hlavní estetická hodnota je v olistění a plodech. Na rozdíl od loubinců se listy na podzim většinou nápadně nezbarvují. V České republice je nejčastěji pěstován révovník omějolistý (Ampelopsis aconitifolia), révovník žláznatý (Ampelopsis glandulosa, syn. A. brevipedunculata) a révovník Bodinierův (Ampelopsis bodinieri). Celkem zřídka je v botanických zahradách a arboretech pěstován robustní révovník velkolistý (Ampelopsis megalophylla). Z okrasných kultivarů je pěstován zejména A. glandulosa 'Elegans', vyznačující se výrazně panašovanými listy.[11]

Pěstování a množení editovat

Révovníky jsou poměrně nenáročné liány. Révovník omějolistý a révovník žláznatý jsou v podmínkách České republiky otužilé druhy. Snášejí i městské ovzduší, rostou na výsluní i ve stínu a nejsou vybíravé na kvalitu půdy. Nejlépe rostou na teplejším stanovišti s propustnou půdou. Netrpí chorobami ani škůdci.[10]

Botanické druhy lze množit jarním výsevem semen pod sklo, běžnějším způsobem množení je však řízkování. V červenci se odebírají zelené řízky, na podzim nebo v předjaří dřevité řízky. Variety, kultivary a vzácnější druhy lze roubovat na zakořeněné řízky loubince pětilistého. Další možností množení je hřížení.[10] [12][13]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  2. ↑ ŠMÍD, Miloslav. Průvodce odbornými názvy rostlin. Praha: Brázda, 2002. ISBN 80-209-0302-X. 
  3. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  4. ↑ a b CHEN, Prof. Zhiduan; WEN, Jun. Flora of China: Ampelopsis [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky) 
  6. ↑ Catalogue of the Vascular Plants of Madagascar [online]. Missouri Botanical Garden, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GRIN taxonomy for plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-06. (anglicky) 
  8. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ OHWI, Jisaburo. Flora of Japan. Washington: Smithsonian Institution, 1965. (anglicky) 
  10. ↑ a b c HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha: SZN, 1978. 07-082-78. 
  11. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  12. ↑ KAWOLLEK, Wolfgang; KAWOLLEK, Marco. Množení rostlin. Praha: Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2719-1. 
  13. ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Révovník&oldid=23359476“