Quenstedtit
Quenstedtit (Linck, 1888), chemický vzorec Fe23+(SO4)3·10H2O, je trojklonný minerál. Pojmenován podle: Friederich August Quenstedt (1809–1889), německý paleontolog, geolog, mineralog a krystalograf.
| Quenstedtit | |
|---|---|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Fe23+(SO4)3·10H2O |
| Identifikace | |
| Barva | sv. fialová až červenofialová |
| Vzhled krystalu | krátce prizmatické, tabulkovité |
| Soustava | trojklonná |
| Tvrdost | 2,5 |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | nα = 1,547 nβ = 1,566 nγ = 1,594 |
| Vryp | bílý, nafialovělý |
| Hustota | 2,1 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | ve vodě |
Původ editovat
Řídce se vyskytující druhotný minerál vzniklý zvětráváním pyritu v aridních oblastech.
Morfologie editovat
Krystaly tabulkovité, zploštěné podle {010}, krátce (do 1 mm) prizmatické podél {100}. Běžně tvoří povlaky a zrnité agregáty.
Vlastnosti editovat
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5, hustota 2,1 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, dobrá podle {100}, lom nerovný.
- Optické vlastnosti: Barva: světle fialová až červenofialová, bezbarvý, světle narůžovělá v procházejícím světle. Lesk skelný, průhlednost: průhledný, vryp bílý, nafialovělý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Fe 19,26 %, H 3,48 %, S 16,58 %, O 60,68 %. Snadno rozpustný ve vodě.
- Další vlastnosti: Na vzduchu ztrácí vodu a přechází v coquimbit.
Podobné minerály editovat
Parageneze editovat
Naleziště editovat
Vzácný minerál.
- Slovensko – Banská Štiavnica
- Německo
- Chile – Sierra Amarilla, Alcaparosa
- a další.
Literatura editovat
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
