Pytlouš je české jméno pro některé rody čeledi pytloušovitých. Pro většinu rodů této čeledi nemáme jedinečný český název, a proto je označujeme jako pytlouše (podobně jako u sesterské skupiny pytlonošů).[1]

Jak číst taxoboxPytloušovití
alternativní popis obrázku chybí
Pytlouš Baileyův (Chaetodipus baileyi)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďpytloušovití (Heteromyidae)
Gray, 1868
Rod
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čtyři rody pytloušů spolu s tarbíkomyšmi a tarbíkomyškami tvoří dohromady čeleď tarbíkovitých.

Charakteristika editovat

Pytlouši jsou myším podobní spíše drobnější hlodavci, kteří však nejsou s myšmi příbuzní. Vyskytují se v různých prostředích, od pouští po tropické deštné lesy.[2] Jsou to noční tvorové, kteří se živí se různými zeleninou a především různými semeny, která přenášejí v lícních torbách. Jejich jídelníček zahrnuje i hmyz a jiné bezobratlé. Den přespávají v norách, které si vyhrabávají pod stromy, keři nebo spadlými kmeny.

Jsou rozšířeni v severní a střední Americe od jižní Kanady až po Panamu a zasahují i do severozápadní části Jižní Ameriky.

Přehled rodů editovat

Jako pytlouši se označuje celkem 4 ze 6 rodů čeledi pytloušovitých (Heteromyidae).[2]

Stupeň ohrožení editovat

Většina druhů těchto čtyř rodů není ohrožena a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceny jako málo dotčený druh. Někteří pytlouši jsou však zařazeny mezi ohrožené druhy:

Téměř ohrožený druh:

Zranitelné druhy:

Ohrožené druhy:

Reference editovat

  1. Profil taxonu pytloušovití [online]. BioLib [cit. 2012-08-19]. Dostupné online. 
  2. a b c NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Pocket Gophers, s. 1309-1318. (anglicky) 
  3. ÁLVAREZ-CASTAÑEDA, S. T., et al. Chaetodipus goldmani [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky) 
  4. ANDERSON, R. P.; TIRIRA, D. Heteromys teleus [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky) 
  5. ÁLVAREZ-CASTAÑEDA, S. T., et al. Chaetodipus dalquesti [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky) 
  6. CUARÓN, A, et al. Heteromys nelsoni [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky) 
  7. ANDERSON, R. P.; OCHOA, J. Heteromys oasicus [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky) 
  8. ÁLVAREZ-CASTAÑEDA, S. T., et al. Liomys spectabilis [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky) 
  9. LINZEY, A. V., et al. Perognathus alticolus [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky)