Puštíkovití
Puštíkovití (Strigidae) je jedna z dvou obecně přijímaných čeledí řádu sov. Druhou, méně početnou čeledí jsou sovovití (Tytonidae). Celá čeleď čítá téměř 200 žijících druhů ve 25 rodech rozšířených na všech světových kontinentech s výjimkou Antarktidy.
 Puštíkovití | |
|---|---|
 výr velký (Bubo bubo) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | sovy (Strigiformes) |
| Čeleď | puštíkovití (Strigidae) Vigors, 1825 |
| Podčeledi | |
| |
| Sesterská skupina | |
| sovovití (Tytonidae) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ačkoli se jednotliví zástupci viditelně liší ve velikosti, a to od nejmenšího kulíška trpasličího až po výra velkého, mají několik totožných tělesných znaků. Mezi nejnápadnější patří velká hlava, krátký ocas a nenápadně zbarvené peří, které je u obou pohlaví zbarveno totožně. U všech puštíkovitých je také viditelný sexuální dimorfismus ve velikosti, samice totiž dorůstají větších rozměrů než samci. Většina zástupců žije zpravidla na stromech, jsou aktivní v noci a potravu loví za letu (ačkoli existují i výjimky, např. sýček králičí). Křídla mají proto velká, široká, zakulacená, dlouhá, porostlá velmi měkkým peřím a při letu zcela neslyšná.
Systém čeledi editovat
Čeleď puštíkovití se dělí do následujících podčeledí, tribů a rodů:[1]
- podčeleď Striginae
- tribus Bubonini, výři
- rod Bubo, výr – 26 druhů, včetně zástupců včetně dříve oddělovaných rodů Ketupa, Nyctea a Scotopelia
- tribus Strigini
- rod Strix, puštík – 21 druhů v Evropě, Asii, Severní a Jižní Americe
- tribus Pulsatrigini
- tribus Asionini
- tribus Otini
- podčeleď Surninae
- tribus Surniini
- rod Glaucidium, kulíšek – 23 druhů převážně v Jižní Americe, dále v Severní Americe, Asii, Evropě a Africe
- rod Taenioglaux, kulíšek – 9 druhů v jihovýchodní Asii a Africe
- rod Surnia, sovice – 1 druh v severní Evropě, Asii a Severní Americe
- rod Xenoglaux, kulíšek – 1 druh v severním Peru
- rod Micrathene, kulíšek – 1 druh v jihozápadní Severní Americe
- tribus Athenini
- rod Athene, sýček – 3 druhy v Evropě a Asii + 1 druh v Americe (dříve rod Speotyto)
- tribus Aegolini
- rod Aegolius, sýc – 3 druhy v Evropě, Asii a Americe
- podčeleď Ninoxinae
Vyhynulé rody editovat
- Mascarenotus, sovka – 3 druhy (vyhynulé zhruba v roce 1850)
- Sceloglaux – 1 druh
- Grallistrix – 4 druhy
- Ornimegalonyx – 1–2 druhy
V lidské kultuře editovat
V dřívějších dobách byly sovy v různých civilizacích buď uctívány (a byly jim přisuzovány pozitivní atributy) nebo naopak zatracovány a pronásledovány, protože byly spojovány s noční aktivitou a tedy i "temnými silami".[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku True owl na anglické Wikipedii.
- ↑ Wink M. et al., 2008: Molecular phylogeny and systematics of owls (Strigiformes).
- ↑ Anaïs Duhamel, Julian P. Hume, Pauline Guenser, Céline Salaviale & Antoine Louchart (2020). Cranial evolution in the extinct Rodrigues Island owl Otus murivorus (Strigidae), associated with unexpected ecological adaptations. Scientific Reports, 10, Article number: 14019. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-69868-1
- ↑ Helen F. James (2020). The Irvingtonian Avifauna of Cumberland Bone Cave, Maryland. Zootaxa, 4772(1): 111-131. doi: https://doi.org/10.11646/zootaxa.4772.1.4
- ↑ Sceloglaux albifacies na IUCN Red List
- ↑ https://www.stoplusjednicka.cz/vyslanci-zla-pojidaci-lidi-ktera-zvirata-byla-povazovana-za-nejvetsi-zloduchy
Literatura editovat
- J. S. Marks, R. J. Cannings a H. Mikkola (1999): "Family Strigidae (Typical Owls)". Handbook of the Birds of the World. Lynx Edicions. ISBN 84-87334-25-3
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu puštíkovití na Wikimedia Commons - Galerie puštíkovití na Wikimedia Commons
Taxon Strigidae ve Wikidruzích- (anglicky) Přehled všech druhů sov na stránkách Owl Pages
