Pterodaustro

rod plazů (vymřelých)

Pterodaustro (= jižní křídlo) byl rod pterosaura (ptakoještěra) z čeledi Ctenochasmatidae. Žil na území dnešní Argentiny, ale možná i na území Chile a Francie v období pozdní rané křídy.[1]

Jak číst taxoboxPterodaustro
Stratigrafický výskyt: Jižní Amerika, pozdní raná křída (před 105 miliony let)
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzezření pterodaustra
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřádarchosauři (Archosauria)
Řádptakoještěři (Pterosauria)
PodřádPterodactyloidea
ČeleďCtenochasmatidae
PodčeleďCtenochasmatinae
RodPterodaustro
Bonaparte, 1969
Typový druh
Pterodaustro guinazui
Bonaparte, 1969
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Jeho relativně dlouhá křídla měla rozpětí kolem 1,5 metru. Pravděpodobně byl i osrstěný, avšak jeho srst byla pravděpodobně voděvzdorná, protože žil u vody. Byl to pravděpodobně společenský tvor, který žil v hejnech.

Rod Pterodaustro měl poměrně standardně vypadající tělo, podobné jako měli jiní pterodaktyloidi, ale lebkou se úplně vymykal. Byla dlouhá 25 cm a zobák pterodaustra byl silně prohnutý vzhůru, což je u pterosaurů neobvyklé, ale nejpodivnějším znakem byla řada zhruba pěti set drátovitých zubů na obou stranách spodní čelisti. Tyto zuby směřovaly nahoru jako štětiny kartáčku na zuby a byly tak dlouhé, že se nemohly vejít dovnitř zobáku, když byla horní čelist zavřená. Pterodaustro zřejmě používal zuby k "prosívání" potravy z mělké vody. Z vody protékající mezi zuby zachycoval drobné živočichy a rostliny. Poté zobák zavřel, aby mohl kořist spolknout. Tento způsob krmení se nápadně podobá krmení plameňáků.

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

Externí odkazy editovat