Psohlavec orinocký

Psohlavec orinocký (Corallus hortulanus) je nejedovatý jihoamerický had čeledi hroznýšovití.

Jak číst taxoboxPsohlavec orinocký
alternativní popis obrázku chybí
Psohlavec orinocký
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďhroznýšovití (Boidae)
Rodpsohlavec (Corallus)
Binomické jméno
Corallus hortulanus
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alternativní jména editovat

  • česky
    • psohlavec hnědý
  • vědecké synonymum
    • Corallus enydris

Vzhled editovat

Psohlavec orinocký je štíhlý had, který tráví většinu času ve větvích stromů. V Česku se chová nejčastěji poddruh Corallus hortulanus ssp. cooki. Jeho tělo je zbarveno hnědě, šedě, nebo šedozeleně. Někdy bývá černě skvrnitý, na hřbetě mívá tmavý vzor. Vyskytují se však i žlutí až oranžoví, jednobarevní jedinci.

Výskyt editovat

Žije v Jižní Americe, od Ekvádoru, jižní Kolumbii, Venezuelu, až po severní a západní Brazílii, Peru a Bolívii. Corallus hortulans ssp. cooki obývá Nikaraguu, Panamu, Kolumbii, Venezuelu, Trinidad, Margaritu, Peru a Návětrné ostrovy. V přírodě dorůstá až do 2,5 metru, v teráriu o něco méně.

Potrava editovat

V přírodě se živí převážně různými ptáky, v zajetí vystačíme s hlodavci a pro zpestření můžeme podat kuřata, nebo vrabce.

Chov editovat

Terárium editovat

Všechny druhy psohlavců vyžadují terárium spíše vysoké, než široké, dostatek větví na šplhání a vodní nádrž. Jelikož obývá tropické lesy, potřebuje vlhčí prostředí, (pro bezproblémové svlékání pokožky) s denními teplotami 25 – 30 °C, s nočním poklesem na 20 – 24 °C.

Odchov editovat

Psohlavec hnědý se páří od září do ledna, samice mívá po 7 – 8 měsíční graviditě přes 10 mláďat, která jsou dlouhá 40 – 60 cm. Pohlavně dospívají kolem čtyř let. Samci mezi sebou bojují, navzájem se koušou a škrtí. Tyto boje mohou skončit i smrtí jednoho z nich. Mláďata většinou dobře přijímají osrstěná myšata, jinak se musí napoprvé nakrmit uměle.

I přes svoji kousavost je tento druh hada vcelku málo náročný, na rozdíl např. od svého příbuzného psohlavce zeleného.

Odkazy editovat

Reference editovat

Tento článek obsahuje text (GFDL licence) ze stránek Richarda Horčice o hadech.
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

Externí odkazy editovat