Proroctví svatého Malachiáše

Proroctví o papežích, někdy nazývané i Proroctví o posledním papeži, je připisováno sv. Malachiášovi a jedná se o seznam 112 krátkých frází v latině. Každá z frází jakoby popisuje jednoho z římsko-katolických papežů, počínaje papežem Celestýnem II. (zvoleným do úřadu r. 1143) a konče posledním (patrně později přidaným) papežem, jmenovaným jako „Petr Římský“ – Petrus Romanus, jehož pontifikát skončí zničením Říma.

Arnold de Wion, Lignum Vitae, 1595 (titulní strana)

Závěrečná část proroctví (Lignum Vitae, vydavatel Arnoldo de Wion, 1595, s. 311)

Původ

Proroctví bylo poprvé vydáno roku 1595 Ardnoldem de Wyon, benediktinským historikem, jako část jeho knihy Lignum Vitæ (Strom života). Wyon připisoval tento seznam Sv. Malachiášovi (vlastním jménem Maelmhaedhoc O’Morgair, (1095–1148), biskupu z irského Armagh. Podle legendy byl roku 1139 Malachiáš navštívit v Římě papeže Inocence II. Za svého pobytu v Římě měl Malachiáš údajně vidění budoucích papežů, které zaznamenal ve formě zakódovaných frází. Tento rukopis byl pak uložen v římském archívu, kde ležel zapomenut až do svého znovuobjevení kolem roku 1590.^[zdroj?]

Na druhé straně ale v Malachiášově životopise od Bernarda z Clairvaux není o proroctví jediná zmínka a není ani zmíněno nikde jinde před vydáním roku 1595. Některé zdroje, včetně posledních vydání Catholic Encyclopedia, naznačují že proroctví je podvrhem z konce 16. století. Jiné zdroje zase uvádí, že bylo napsáno Nostradamem a připsáno Malachiášovi aby autor nebyl pronásledován. Zastánci proroctví (jako spisovatel John Hogue, autor populární knihy „Poslední papež“ – The Last Pope) obecně uvádí, že i když je autorství proroctví nejisté, věštba samotná je stále platná.^[zdroj?]

Výklad

Výklad jednotlivých hesel je obecně založen na nalezení souvislostí mezi heslem a místem narození papežů, jejich osobními erby či událostmi proběhlými během jejich pontifikátu. Například první heslo, Ex castro Tiberis (Ze zámku na Tibeře), odpovídá místu narození papeže Celestýna II. v Città di Castello ležícím na Tibeře. Papež Klement XIII., jenž byl popsán heslem Rosa Umbriae (Růže z Umbrie) užíval znaku růže jako osobního erbu (jeho oficiální znak růži neobsahoval, ani neměl žádný významný vztah k Umbrii, pouze byl krátce papežským guvernérem v Rieti, jež bylo v té době součástí Umbrie.^[zdroj?]

V současnosti mnozí interpreti prorocké literatury obrací svou pozornost právě k tomuto proroctví převážně ze dvou hlavních důvodů: protože uspěli v hledání souvislostí mezi proroctvími a současnými papeži^[zdroj?] a protože se údajná věštba začíná naplňovat.^[zdroj?] Výklady k jednotlivým heslům, které byly provedeny před nastoupením konkrétního papeže do úřadu, se totiž až na výjimky ukazují jako velmi přiléhavé. To však může být výsledkem konfirmačního zkreslení. Jisté pochybnosti vnáší i období 16. století, kdy podle některých zdrojů mohly být některé fráze proroctví zmanipulovány.

Papeži Janu Pavlu II. (1978–2005) náleží v seznamu 110. místo a heslo „De labore solis“ („Z námahy slunce“), což bývá dáváno do souvislosti s jeho neúnavnými cestami do celého světa a především s faktem, že v den jeho narození i v den jeho pohřbu nastalo zatmění Slunce. U předposledního papeže Benedikta XVI. (2005–2013) je uvedeno heslo „Gloria olivae“ („Sláva olivy“). Olivová ratolest je přitom jedním ze symbolů sv. Benedikta z Nursie a v rámci benediktinského řádu existuje kongregace tzv. Olivetánů. Olivová ratolest je také symbolem smíření, Benedikt XVI se opakovaně snažil smířit vývoj Církve po 2. Vatikánském koncilu s katolickou Tradicí a povolil široké užívání předkoncilní Tridentské Mše. Poslednímu papeži na seznamu, tzv. „Petru Římskému“, podle některých odpovídá současnému papeži František, zde jsou ale nalezené souvislosti pouze vágní. Jedno z vysvětlení tvrdí, že papežův jmenovec sv. František (zakladatel františkánského řádu) se civilním jménem jmenoval Petr. Podle jiného výkladu však mohou být i jiní papežové mezi Benediktem XVI. a Petrem Římským. Podle některých, text proroctví vydaný roku 1599 není úplný a chybí jeho závěrečná věta. Caput Nigrum - označení dalšího papeže. Dle překladu se jedná o „černého vůdce” a předpokládá se její umístění mezi Gloria Olivae a závěrečné poslání textu o Petru Římském. V tomto případě je Caput Nigrum označení pro papeže Františka, jenž je jezuita. Nejvyšší představeným jezuitů je označován jako generál a tento jezuitský generál je označován za černého papeže.

Papež č.	Jméno (Období)	Civilní jméno	Heslo (Překlad)	Odkaz nebo vysvětlení	Erb
167.	Celestýn II. (1143–1144)	Guido de Castello	1 Ex Castro Tiberis (Ze zámku na Tibeře)	Hist.: Narozen v Città di Castello, Umbria, na břehu řeky Tibery.
168.	Lucius II. (1144–1145)	Gherardo Caccianemici del Orso	2 Inimicus Expulsus (Nepřítel vyhnán)	Toto heslo se vztahuje k papežovu příjmení. "Cacciare" znamená "honit, lovit", a "nemici" je italský výraz pro "nepřátele". Jak jeho jméno předpovědělo, Caccianemici byl vyhnán z Říma vlastními poddanými.
169.	Evžen III. (1145–1153)	Bernardo dei Pagnelli di Montemagno	3 Ex Magnitudine Montis (Z mocné hory)	Heslo se vztahuje k papežovu příjmení, "Montemagno."
170.	Anastasius IV. (1153–1154)	Corrado di Suburra	4 Abbas Suburranus (Opat ze Suburrů)	Byl z rodiny sídlící v Subuře (část Říma)
171.	Hadrián IV. (1154–1159)	Nicholas Breakspear	5 De Rure Albo (Z bílého pole)	Studoval ve St Alban School v Hertfordshire. (Před nástupem na papežský stolec byl biskupem v Albanu – "Albano" lat. "bílý")
	Viktor IV. Vzdoropapež (1159–1164)	Ottaviano Monticello	6 Ex Tetro Carcere (Z krutého žaláře)	Byl kardinálem v Tullianské věznici.
	Paschalis III. Vzdoropapež (1164–1168)	Guido di Crema	7 Via trans-Tyberina (Cesta za Tiberu)	Titul kardinála držel v Bazilice Sv. Marie v Trastevere (vůči Vatikánu za řekou Tiberou).
	Kalixtus III. Vzdoropapež (1168–1178)	Giovanni Di Strumi	8 De Pannonia Tusciae (Z Tuskánských Uher)	Přezdívalo se mu Maďarský Jan, Opat ze Strumy.
172.	Alexandr III. (1159–1181)	Orlando Bandinelli Paparoni	9 Ex Ansere Custode (Od husy strážkyně)	Na erbu jeho rodiny byla husa.
173.	Lucius III. (1181–1185)	Ubaldo Allucingoli	10 Lux in Ostio (Světlo ve vchodu)	R. 1159 se stal kardinálem v Ostii. ("Ostium" znamená lat. "dveře", "vchod") "Lux" je možná slovní hříčka se jménem "Lucius".
174.	Urban III. (1185–1187)	Umberto Crivelli	11 Sus in Cribo (Osivo v sítu)	Jeho příjmení, Crivelli, znamená v italštině síto.
175.	Řehoř VIII.(1187)	Alberto De Morra	12 Ensis Laurentii (Laurentův meč)	Byl kardinálem ze sv. Laurence (Laurenta) a v jeho znaku byl tasený meč.
176.	Klement III. (1187–1191)	Paolo Scolari	13 De Schola Exiet (Odešelec ze škol)	Jeho příjmení bylo Scolari (student, žák)
177.	Celestýn III. (1191–1198)	Giacinto Bobone	14 De Rure Bovensi (Z kraje skotu)	Byl z rodiny Bobone, slovní hříčka Bovensi-Bobone (lat.).
178.	Inocenc III. (1198–1216)	Lotario dei Conti di Segni	15 Comes Signatus (Podepsán hrabě)	Potomek hraběcí rodiny Segni; slovní hříčka Signa – Segni.
179.	Honorius III. (1216–1227)	Cencio Savelli	16 Canonicus de Latere (Kanovník od Lateránů)	Byl kanovníkem v chrámu Sv. Marie Maggiore a sloužil jako papežův správce r. 1188.
180.	Řehoř IX. (1227–1241)	Ugolino dei Conti di Segni	17 Avis Ostiensis (Pták z Ostie)	Před svým zvolením papežem byl kardinálem v Ostii a jeho rodinný erb obsahuje ptáka na červeném podkladu.
181.	Celestýn IV. (1241)	Goffredo Castiglioni	18 Leo Sabinus (Sabinský lev)	Byl kardinál-biskupem v Sabině; v jeho erbu byl lev; hříčka s jeho příjmením: Castig-lioni
182.	Inocenc IV. (1243–1254)	Sinibaldo Fieschi	19 Comes Laurentius (Hrabě Laurent)	Byl kardinál-knězem v chrámu sv. Laurenta v Lucce; jeho otec byl hrabě z Lavagna
183.	Alexandr IV. (1254–1261)	Renaldo dei Signori di Ienne	20 Signum Ostiense (Znamení z Ostie)	Byl kardinál-biskup v Ostii a člen rodiny Conti-Segni (segni-signa slov. Hříčka)
184.	Urban IV. (1261–1264)	Jacques Pantaleon	21 Hierusalem Campaniae (Jeruzalém z Champagne	Původem z Troyes v provincie Champagne-Ardenne, později patriarcha Jeruzalémský
185.	Klement IV. (1265–1268)	Guido Fulcodi	22 Draco Depressus (Drak ponížený)	V jeho erbu byl orel drtící draka.
186.	Řehoř X. (1271–1276)	Tebaldo Visconti	23 Anguinus Vir (Hadí člověk)	V erbu rodiny Viscontiů je modrý had polykající červené lidské tělo
187.	Inocenc V. (1276)	Pierre de Tarentaise	24 Concionatur Gallus (Francouzský kazatel)	Narodil se na jihovýchodě Francie a byl člen Řádu bratří kazatelů
188.	Hadrián V. (1276)	Ottobono Fieschi	25 Bonus Comes (Dobrý hrabě (nebo společník))	Byl z hraběcího rodu; slovní hříčka se jménem "otto-bono" – dobrý
189.	Jan XXI. (1276–1277)	Pedro Julião	26 Piscator Tuscus (Tuskánský rybář)	Byl kardinál-biskupem v Tusculumu (nyní Frascati)
190.	Mikuláš III. (1277–1280)	Giovanni Gaetano Orsini	27 Rosa Composita (Skládaná růže)	V jeho civilním erbu je vyřezávaná růže
191.	Martin IV. (1281–1285)	Simone de Brion	28 Ex Telonio Liliacei Martini (Z celnice Martina z Lilií)	Byl kanovník a pokladník v chrámu sv. Martina v Tours, ve Francii
192.	Honorius IV. (1285–1287)	Giacomo Savelli	29 Ex Rosa Leonina (Ze lví růže)	V jeho erbu jsou dva lvi, podpírající růži
193.	Mikuláš IV. (1288–1292)	Girolamo Masci	30 Picus Inter Escas (Datel v krmení).	Byl z Ascoli, v hrabství Picene.
194.	Celestýn V. (1294)	Pietro Di Murrone	31 Ex Eremo Celsus (Pozvednut z poustevny)	Hist.: Před zvolením byl poustevník; slovní hříčka Celsus – Celestine.
195.	Bonifác VIII. (1294–1303)	Benedetto Caetani	32 Ex Undarum Benedictione (Z daru vln)	V jeho erbu je vlna přes štít; slov. Hříčka s jeho křestním jménem Benedetto.
196.	Benedikt XI. (1303–1304)	Nicholas Boccasini	33 Concionator Patarens (Kazatel z Patary)	Náležel k Řádu bratří kazatelů; Patara bylo rodným mětem sv. Mikuláše (jeho civilní křestní jméno).
197.	Klement V. (1305–1314)	Bertrand de Got	34 De Fascis Aquitanicis (Z pout Akvitánie)	Původem od Sv. Bertranda de Comminges v Akvitánii, později arcibiskup v Bordeaux, tamtéž. V jeho erbu jsou tři horizontální pruhy, v heraldice označované jako fessy (pouta)
198.	Jan XXII. (1316–1334)	Jacques Duese	35 De Sutore Osseo (Z hubeného ševce)	Jeho příjmení bylo Duèze, D‘Euze, D‘Euzes, nebo Euse, přičemž poslední může být do latiny přeloženo jako Ossa. Populární příběh o jeho otci (měl být švec) je pravděpodobně vykonstruovaný.
	Mikuláš V. Vzdoropapež (1328–1330)	Pietro Rainallucci di Corvaro	36 Corvus Schismaticus (Schizmatická vrána)	Slov. Hříčka s jeho příjmením.
199.	Benedikt XII. (1334–1342)	Jacques Fournier	37 Frigidus Abbas (Chladný opat)	Byl opatem v klášteře Fontfroide ("Studený pramen").
200.	Klement VI. (1342–1352)	Pierre Roger	38 De Rosa Atrebatensi (Z růže Arraskeé)	Byl biskupem ve franc. Arras a jeho erb byl zdoben symboly šesti růží
201.	Inocenc VI. (1352–1362)	Etienne Aubert	39 De Montibus Pammachii (From the Mountains of Pammachius)	Narodil se v Montu v diecézi Limoges ve Francii, a před pontifikací byl biskupem v Clermontu; byl kardinál knězem s titulem od sv. Pammakia
202.	Urban V. (1362–1370)	Guglielmo De Grimoard	40 Gallus Vicecomes (Francouzský vikomt)	Pocházel z franc. Šlechtického rodu.
203.	Řehoř XI. (1370–1378)	Pierre Roger de Beaufort	41 Novus de Virgine Forti (Nový z "Panenské pevnosti" )	Byl z rodiny Beaufort (forti – pevnost) a kardinál z Nové Svaté Marie (Santa Maria Nuova)
	Klement VII. Vzdoropapež (1378–1394)	Robert, Count of Geneva	42 De Cruce Apostilica (Z apoštolského kříže)	V jeho erbu je kříž rozdělený středem na 4 části
	Benedikt XIII. Vzdoropapež (1394–1423)	Peter de Luna	43 Luna Cosmedina (Luna Cosmedinská)	Hříčka s příjmením; kardinál ze Sv. Marie v Cosmedinu.
	Klement VIII. Vzdoropapež (1423–1429)	Gil Sanchez Munoz	44 Schisma Barcinonicum (Schismatik z Barcelony)	Byl barcelonským kanovníkem
204.	Urban VI. (1378–1389)	Bartolomeo Prignano	45 De Inferno Praegnani (Z pekla jako místa narození)	Slov. Hříčka s příjmením; narodil se v místě zvaném Inferno (peklo) nedaleko Neapole.
205.	Bonifác IX. (1389–1404)	Pietro Tomacelli	46 Cubus de Mixtione (Kostková směsice)	V jeho erbu je kostkovaný vzor.
206.	Inocenc VII. (1404–1406)	Cosmo Migliorati	47 De Meliore Sidere (Z lepší hvězdy)	Slov. Hříčka s příjmením; v osobním erbu byla pronikajíci hvězda.
207.	Řehoř XII. (1406–1415)	Angelo Correr	48 Nauta de Ponte Nigro (Plavec od Černého Mostu)	Byl chráněncem v chrámu v Nigripontis.
	Alexandr V. Vzdoropapež (1409–1410)	Pietro Philarges	49 Flagellum Solis (Sluneční bič)	V jeho erbu bylo velké slunce; hříčka s příjmením, "Philarges".
	Jan XXIII. Vzdoropapež (1410–1415)	Baldassarre Cossa	50 Cervus Sirenae (Jelen ze Sirén)	Byl kardinál s titulem u sv. Eustachia – ten se obrátil na křesťanství poté, co viděl jelena s křížem mezi parohy; jeho rodina pocházela z Neapole, v jejímž znaku je Siréna.
208.	Martin V. (1417–1431)	Oddone Colonna	51 Corona Veli Aurei (Koruna se zlatým závojem)	Byl kardinál-diákon u sv. Giorgiho ve Velabru – "Velabro" pochází od spojení "vela aureum", neboli zlatý závoj; v jeho erbu je koruna na podstavci.
209.	Evžen IV. (1431–1447)	Gabriele Condulmaro	52 Lupa Coelestina (Celestinián nebo Nebeská vlčice)	Patřil k řádu Celestiniánů a byl biskup ze Sieny, v jejímž znaku je vlčice.
	Felix V. Vzdoropapež (1439–1449)	Amadeus vévoda Savojský	53 Amator crucis (Milovník kříže)	Jako velmož ze Savojska měl v erbu savojský kříž; slov. Hříčka Amadeus – Amator.
210.	Mikuláš V. (1447–1455)	Tommaso Parentucelli	54 De modicitate Lunae (Ze střídmosti Měsíce)	Narodil se v Sarzaně v diecézi Luni, jejímž starobylým jménem byla Luna
211.	Kalixtus III. (1455–1458)	Alfonso Borgia	55 Bos pascens (Pasoucí se tur)	V jeho erbu je pasoucí se býk
212.	Pius II. (1458–1464)	Enea Silvio de Piccolomini	56 De capra et alberga (Od Kozy a Hostince)	Byl sekretářem u kardinála D. Capranica a kardinála Albergattiho než se stal papežem – slov. Hříčka s jmény.
213.	Pavel II. (1464–1471)	Pietro Barbo	57 De cervo et Leone (Od Jelena a Lva)	Reference k jeho biskupství v Cervii (cervo – jelen) a jeho kardinálskému titulu do sv. Marka (lev).
214.	Sixtus IV. (1471–1484)	Francesco Della Rovere	58 Piscator minorita (Minoritský rybář)	Byl syn rybáře a člen řádu Minoritů
215.	Inocenc VIII. (1484–1492)	Giovanni Battista Cibò	59 Praecursor Siciliae (Předchůce ze Sicílie nebo Sicilský)	Giovanni Battista Cibò přijal jméno po Janu Křtitelovi, předchůdci Ježíše. Také sloužil jako biskup v Molfettě na Sicílii.
216.	Alexandr VI. (1492–1503)	Rodrigo de Borgia	60 Bos Albanus in Portu (Albanský Býk v Portu)	Roku 1456 se stal kardinálem s titulem kardinál-biskup z Albana a Porta; také měl ve znaku červeného býka.
217.	Pius III. (1503)	Francesco Todeschini Piccolomini	61 De Parvo homine (Z malého muže)	Příjmení Piccolomini je podobné piccoli uomini = "malý muž"
218.	Julius II. (1503–1513)	Giuliano Della Rovere	62 Fructus Jovis juvabit (Jupiterovo ovoce pomůže)	V jeho erbu byl dub, který býval zasvěcen Jupiterovi; jeho příjmení "Della Rovere" doslova znamená "z dubu"
219.	Lev X. (1513–1521)	Giovanni de Medici	63 De Craticula Politiana (Z Politijského roštu)	Jeho učitelem byl významný humanista a učenec Poliziano. "Rošt" je evidentně reference ke sv. Vavřinci (Lorenzo), který byl umučen na roštu – Giovanniho otec byl Lorenzo I. Medicejský.
220.	Hadrián VI. (1522–1523)	Adriaan Florensz Boeyens	64 Leo Florentius (Florentský Lev)	V jeho erbu jsou dva lvi; slov. Hříčka se jménem.
221.	Klement VII. (1523–1534)	Giulio de Medici	65 Flos Pilaei Aegri (Květ z koulí)	Znak rodu Medici obsahoval 6 lékařských koulí, z nichž jedna (největší) byla ozdobena florentinskou lilií.
222.	Pavel III. (1534–1549)	Alessandro Farnese	66 Hiacynthus medicorum (The Hyacint mezi lékaři)	Jeho erb byl zdoben šesticí hyacintů; před svým pontifikátem držel titul "od sv. Kosmy a Damiána" – oba tito svatí byli lékaři.
223.	Julius III. (1550–1555)	Giovanni Maria Ciocchi del Monte	67 De corona Montana (Z horské Koruny)	V jeho erbu jsou hory a palmové větve tvořící tvar koruny.
224.	Marcel II. (1555)	Marcello Cervini	68 Frumentum floccidum (Načechraná pšenice)	V jeho erbu byl jelen a pšeničné klasy.
225.	Pavel IV. (1555–1559)	Giovanni Pietro Caraffa	69 De fide Petri (Z Petrovy víry)	Používal své druhé jméno – Petri.
226.	Pius IV. (1559–1565)	Giovanni Angelo de Medici	70 Esculapii Pharmacum (Lék lékařův/Aeskulapův)	Jeho příjmení bylo Medici; tvrzení že byl vystudovaným lékařem není pravdivé, byl právník.
227.	Pius V. (1566–1572)	Antonio Michele Ghisleri	71 Angelus nemorosus (Anděl z Lesíka)	Narodil se v Boscu, (Lombardie), název znamená "lesík, hájek"; jeho jméno Michele se vztahuje k archandělu Michaelovi.
228.	Řehoř XIII. (1572–1585)	Ugo Boncompagni	72 Medium corpus pilarũ (Polovina těla koule)	"Koule" se vztahuje k Piu IV., který mu udělil titul kardinála; v erbu měl Řehoř polovinu draka.
229.	Sixtus V. (1585–1590)	Felice Pereti	73 Axis in medietate signi (Osa mezi znameními)	Přímá reference k jeho erbu.
230.	Urban VII. (1590)	Giovanni Battista Castagna	74 De rore coeli (Z rosy nebes)	Byl arcibiskupem z Rossana v Kalábrii, kde se sbírala míza ze stromů zvaná "nebeská rosa".
231.	Řehoř XIV. (1590–1591)	Niccolo Sfondrati	75 De Antiquitate Urbis (Ze starobylosti Města)	Jeho otec byl senátor ve starobylém Miláně; slovo "senátor" je odvozeno z lat. "senex" – "starý muž".
232.	Inocenc IX. (1591)	Giovanni Antonio Facchinetti	76 Pia Civitas in Bello (Božské město ve válce)	Byl jeruzalémským patriarchou před svou pontifikací.
233.	Klement VIII. (1592–1605)	Ippolito Aldobrandini	77 Crux Romulea (Římský kříž)	Byl kardinálem s titulem ze sv. Pankráce v Římě – sv. Pankrác byl římský mučedník.
234.	Lev XI. (1605)	Alessandro Ottaviano De Medici	78 Undosus Vir (Muž ze vzdmutých vln nebo Člověk jenž pomine jako vlna).	Byl biskupem z Palestriny – starověcí Římané připisovali založení Palestriny mořskému cestovateli Odysseovi; jeho pontifikát trval pouhých 27 dní.
235.	Pavel V. (1605–1621)	Camillo Borghese	79 Gens Perversa (Zkorumpovaná rodina)	Pavel pohoršil Církev když dosadil svého synovce do sněmu kardinálů. Slovo "nepotismus" pochází právě z období jeho vlády.
236.	Řehoř XV. (1621–1623)	Alessandro Ludovisi	80 In Tribulatione Pacis (V narušení míru)	Jeho vláda koresponduje s vypuknutím Třicetileté války.
237.	Urban VIII. (1623–1644)	Maffeo Barberini	81 Lilium et Rosa (Lilie A Růže)	Pocházel z Florencie. Florencie (Itálie), měla ve znaku červenou lilii; anglický král Karel I. Stuart kterého slavně oddal s katoličkou Henriettou Marií Bourbonskou měl ve znaku růži.
238.	Inocenc X. (1644–1655)	Giovanni Battista Pamphili	82 Jucunditas Crucis (Radost z kříže)	Byl pontifikován po dlouhém a obtížném konkláve na svátek Povýšení sv. Kříže.
239.	Alexandr VII. (1655–1667)	Fabio Chigi	83 Montium Custos (Stráže hor)	V jeho rodinném erbu je 6 vrcholů hor s hvězdou nad nimi.
240.	Klement IX. (1667–1669)	Giulio Rospigliosi	84 Sydus Olorum (Z labutí hvězdy)	"Hvězda" se vztahuje k papeži Alexandru VII. (erb); slovní hříčka s příjmením Alexandra: Chigi → Cigni (ital. Labuť).
241.	Klement X. (1670–1676)	Emilio Altieri	85 De Flumine Magno (Od Velké Řeky).	Pocházel z Říma.
242.	Inocenc XI. (1676–1689)	Benedetto Odescalchi	86 Bellua Insatiabilis (Nenasytná šelma).	Inocenc měl v erbu symbol lva.
243.	Alexandr VIII. (1689–1691)	Pietro Ottoboni	87 Poenitentia Gloriosa (Nádherné pokání)	Jeho křestní jméno bylo "Pietro" – Petr. Apoštol Petr se kál po trojitém zapření Pána.
244.	Inocenc XII. (1691–1700)	Antonio Pignatelli del Rastrello	88 Rastrum in Porta (Hrábě ve dveřích)	Hříčka s příjmením – Rastrum – Rastrello – v italštině "hrábě".
245.	Klement XI. (1700–1721)	Giovanni Francesco Albani	89 Flores Circumdati (Obklopen květinami)	Byl kardinálem s titulem od sv. Marie v Aquiru. Tvrzení, že Urbino, místo jeho narození, má ve znaku věnec z květů není pravdivé, jedná se o standardní znak pro hrabství v Itálii.
246.	Inocenc XIII. (1721–1724)	Michelangelo dei Conti	90 De Bona Religione (Z dobrého náboženství)	Slov. Hříčka s jeho zvoleným jménem – Innocent.
247.	Benedikt XIII. (1724–1730)	Pietro Francesco Orsini	91 Miles in Bello (Voják ve válcer).
248.	Klement XII. (1730–1740)	Lorenzo Corsini	92 Columna Excelsa (Vznešený (čnící) sloup)	Jako kardinál měl titul ze sv. Petra v Chains: jméno Petr se odvozuje od řeckého "petros" – "skála". Podle Nového Zákona – "Ty jsi Petr (skála), a na ní postavím svou Církev". Hist.: Klement byl neuznaný architekt, nechal postavit mnoho chrámů a často se vměšoval do jejich stavebního procesu. Zachránil sloupoví z Parthenónu pro jeho kapli v Mantui.
249.	Benedikt XIV. (1740–1758)	Marcello Lambertini	93 Animal Rurale (Venkovské zvíře)
250.	Klement XIII. (1758–1769)	Carlo Rezzonico	94 Rosa Umbriae (Růže z Umbrie)	Byl kardinálem s titulem ze sv. Marie v Aracoeli. Panna Marie je representována růží.
251.	Klement XIV. (1769–1774)	Lorenzo Giovanni Vincenzo Antonio Ganganelli	95 Ursus Velox (Hbitý medvěd)	Ve znaku rodiny Ganganelli je běžící medvěd.
252.	Pius VI. (1775–1799)	Giovanni Angelico Braschi	96 Peregrinus Apostolicus (Apoštolský poutník	Poslední dva roky svého života prožil ve vyhnanství – exilu, jako vězeň francouzské revoluce.
253.	Pius VII. (1800–1823)	Barnaba Chiaramonti	97 Aquila Rapax (Chamtivý orel)	Jeho pontifikát byl zastíněn Napoleonem, v erbu Napoleona je orel.
254.	Lev XII. (1823–1829)	Annibale Sermattei della Genga	98 Canis et Coluber (Pes a Zmije).	„Pes“ a „had“ jsou obvyklé pro inzultaci a Lev byl obecně nenáviděn. Dále slovní hříčka s příjmením: Sermattei – Serpente – italsky „had“.
255.	Pius VIII. (1829–1830)	Francesco Saverio Castiglioni	99 Vir Religiosus (Nábožný Muž).	Další ze slovních hříček, odkaz na papežovo zvolené jméno „Pius“.
256.	Řehoř XVI. (1831–1846)	Mauro, nebo Bartolomeo Alberto Cappellari	100 De Balneis Etruriae (Z Etrurijských Lázní)	Papež Řehoř XVI. patřil k kamaldulskému mnišskému řádu. Ten pocházel ze dvou klášterů – jedním z nich byl Fonte Buono (italsky „dobré zřídlo“).
257.	Pius IX. (1846–1878)	Giovanni Maria Mastai Ferretti	101 Crux de Cruce (Kříž křížů)	Pius IX. Utrpěl spoustu porážek, ale největším "křížem" pro něj muselo být sjednocení Itálie (pod savojskou dynastií), kvůli kterému papežský stát ztratil své území. Erb Savojských obsahuje stříbrný kříž v červeném poli.
258.	Lev XIII. (1878–1903)	Gioacchino Pecci	102 Lumen in Caelo (Světlo na nebi)	V jeho znaku je vycházející hvězda.
259.	Pius X. (1903–1914)	Giuseppe Sarto	103 Ignis Ardens (Spalující oheň)	Byl zapáleným obhájcem katolické víry, obnovy, a také velký bojovník proti moderním omylům, včetně hereze modernismu.
260.	Benedikt XV. (1914–1922)	Giacomo Della Chiesa	104 Religio Depopulata (Smrt náboženství)	Vládl během první světové války a bolševické revoluce v Rusku.
261.	Pius XI. (1922–1939)	Achille Ratti	105 Fides Intrepida (Neohrožená víra)	Bojoval proti nacismu, fašismu i komunismu.
262.	Pius XII. (1939–1958)	Eugenio Pacelli	106 Pastor Angelicus (Andělský pastýř)	Může odkazovat na jeho roli během 2. světové války, např. pomoc židům.
263.	Jan XXIII. (1958–1963)	Angelo Giuseppe Roncalli	107 Pastor et Nauta (Pastýř a Námořník)	Byl patriarchou Benátek, námořnického města.
264.	Pavel VI. (1963–1978)	Giovanni Battista Enrico Antonio Maria Montini	108 Flos Florum (Květ květů)	Květiny v erbu.
265.	Jan Pavel I. (1978)	Albino Luciani	109 De Medietate Lunae (Z poloviny Měsíce)	Jeho rodné jméno se dá přeložit jako "z bílého světla". V den jeho narození byl měsíc přesně v půli a den jeho zvolení papežem byl den po poslední čtvrti.
266.	Jan Pavel II. (1978–2005)	Karol Wojtyla	110 De Labore Solis (Ze zatmění Slunce, nebo z námahy slunce nebo z plodnosti slunce)	V den jeho narození i v den jeho pohřbu nastalo zatmění Slunce.
267.	Benedikt XVI. (2005–2013; rezignoval na papežský úřad)	Joseph Ratzinger	111 Gloria Olivae (Sláva Olivy)	Hlava ve tvaru olivy. Olivová ratolest je jedním ze symbolů sv. Benedikta z Nursie a v rámci benediktinského řádu existuje kongregace tzv. Olivetánů. Olivová ratolest je také symbolem smíření, Benedikt XVI se opakovaně snažil smířit vývoj Církve po 2. Vatikánském koncilu s katolickou Tradicí a povolil široké užívání předkoncilní Tridentské Mše.
268.	František (2013–)	Jorge Mario Bergoglio	112 Petrus Romanus (Petr – Říman) In persecutione extrema S.R.E. sedebit Petrus Romanus, qui pascet oues in multis tribulationibus: quibus transactis ciuitas septicollis diruetur, et Iudex tremendus iudicabit populum suum. Finis. (Během extrémního pronásledování svaté římské církve bude sedět na stolci Petrus Romanus, který bude pást svá stáda uprostřed mnohého soužení; po jejich skončení bude město na sedmi pahorcích zničeno a obávaný Soudce bude soudit svůj lid. Konec.)

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Proroctví svatého Malachiáše na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: aun2006372381 GND: 4200222-9

Portály: Křesťanství