Související informace naleznete také v článku Obrazová kompozice.

Princip proporce je jedním z pokročilých skladebných principů pro uspořádání prvků v obrazu. Na princip proporce se klade důraz ve všech oblastech umění – v malbě, fotografii, hudbě, literatuře, architektuře a dalších.[1] Proporce je poměr mezi jednotlivými rekvizitami, který použijeme pro posouzení velikosti objektů. Použijeme obraz předmětu, který je všeobecně znám a slouží jako měřítko. Volbu předmětu je potřeba zvážit, nesmí rušit a nesmí být v rozporu s obsahem snímku.[2]

Proporční schéma Vitruviánského mužekresbě Leonarda da Vinciho, z něhož lze odvodit tzv. zlatý řez (cca 1490, Gallerie dell'Accademia)

Historie editovat

Proporční estetika byla užívána již ve středověku, kdy všude vládly požadavky na symetrii. Proporce souvisela se zákonem „rámce“. Například postava se musela přizpůsobit prostoru a tvaru lunety v tympanonu, sloupu v portálu, sloupové hlavici atd. Někdy mohl tento rámec postavu zvýraznit, jindy zesměšnit. Proporce byla chápána jako atribut krásy. Proporční estetika však byla estetikou kvantitativní a nikdy nepřekonala kvalitativní zálibu té doby k příjemné barvě a světlu.[1]

Galerie editovat

Reference editovat

  1. a b Umberto Eco, Umění a krása ve středověké estetice
  2. Jiří Honskus. Fotografie, Technika snímání. [s.l.]: Pražská fotografická škola, 2004.