Prince des poètes
Prince des poètes (česky: Kníže básníků) je neoficiální čestný titul udělovaný ve Francii nejvýznamnějšímu žijícímu básníkovi po smrti jeho předchůdce (předchozího nositele titulu). V různých obdobích nebyl vždy přidělován stejným způsobem a neměl vždy stejný symbolický význam ani stejnou míru uznání. Titul a doprovázející volba byly též kritizovány; např. ve 20. století jej odmítnul Saint-John Perse.[1] Volba náleží kritikům a univerzitním kapacitám, kteří významné básníky vybírají; udělování tohoto titulu má ve Francii dlouhou tradici.
Seznam oceněných editovat
- 1550–1585 Pierre de Ronsard (nar. 1524, Francie)[2][3]
- …
- ?–1885 Victor Hugo (nar. 1802, Francie)[4]
- 1885–1894 Charles Leconte de Lisle (nar. 1818, Francie, Réunion)[5]
- 1894–1896 Paul Verlaine (nar. 1844, Francie)
- Dne 17. července 1894 zemřel Charles Leconte de Lisle. Verlaine chtěl kandidovat na uvolněné 14. křeslo Francouzské akademie, ale byl od tohoto úmyslu odrazován a na kandidaturu nakonec rezignoval. Smrtí de Lisleovou se ale rovněž uvolnil titul Kníže básníků (Prince des poètes). V srpnu roku 1894 byla vyhlášena anketa na udělení tohoto titulu, kterou organizoval Georges Docquois. Bylo osloveno na čtyři sta literátů ve věku 18–25 let. Odpověď zaslalo 189 z nich. Nejvíce (70 hlasů) získal Verlaine, následovali José-María de Heredia (38 hlasů), Sully Prudhomme (36 hlasů), Stéphane Mallarmé (36 hlasů) a François Coppée (12 hlasů).[6]
- 1896–1898 Stéphane Mallarmé (nar. 1842, Francie)[7]
- 1898–1912 Léon Dierx (nar.1838, Francie, Réunion)[8]
- 1912–1960 Paul Fort (nar. 1872, Francie)[9]
- 1960 Jules Supervielle (nar. 1884, Uruguay)[10]
- 1960–1963 Jean Cocteau (nar. 1889, Francie)[11]
- …
- 1972–1978 Maurice Carême (nar. 1899, Belgie), jmenován v Paříži 9. května 1972[12]
- 1978–2001 Léopold Sédar Senghor (nar. 1906, Senegal)[13]
- od 2013 Jean Ristat[14]
Ostatní editovat
V širším významu se výraz „Kníže básníků“ objevuje ve francouzštině jako přívlastek i ve spojitosti s jinými velkými básníky minulosti, jako Homér či Vergilius.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince des poètes na francouzské Wikipedii.
- ↑ MAYAUX, Catherine et Centre de recherches Jacques-Petit. In: Modernité de Saint-John Perse?: actes du colloque de Besançon des 14, 15 et 16 mai 1998. [s.l.]: Presses de l'Université de France-Comté, 2001. ISBN 284627021X. S. 293. (francouzsky)
- ↑ KYLOUŠEK, Petr. heslo Pierre de Ronsard. In: Jaroslav Fryčer a kol. Slovník francouzsky píšících spisovatelů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-130-2. S. 613.
- ↑ Pierre de Ronsard [online]. Les Lyriades.fr [cit. 2012-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16. (francouzsky)
- ↑ SOURIAC, René; CABANEL, Patrick. Histoire de France, 1750-1995 Tome 2: Société, culture. [s.l.]: Presses Univ. du Mirail, 1996. 324 s. S. 251. (francouzsky)
- ↑ LINON-CHIPON, Sophie. Le pèlerinage littéraire dans les Mascareignes aux XIXe et XXe siècles [online]. La Revue française [cit. 2012-01-23]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ PETITSFIL, Pierre. Verlaine. Praha: Československý spisovatel, 1987. 496 s. Kapitola Nemocnice doma (5. 12.1893 - 1. 12. 1894), s. 442.
- ↑ POHORSKÝ, Aleš. heslo Stéphane Mallarmé. In: Jaroslav Fryčer a kol. Slovník francouzsky píšících spisovatelů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-130-2. S. 461.
- ↑ Léon Dierx [online]. Biblisem [cit. 2012-01-22]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ KONŮPEK, Jiří. Paul Fort a jeho Francouzské balady. In: Paul Fort. Francouzské balady. Praha: SNKLHU, 1960. Kapitola předmluva, s. 7–21.
- ↑ Jules Supervielle [online]. EVENE [cit. 2012-01-22]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ SOLEIL, Christian. Jean Cocteau, un glorieux méconnu. [s.l.]: Edilivre-Aparis, 2009. 90 s. ISBN 9782812114526. (francouzsky)
- ↑ La vie de Maurice Carême
- ↑ AFP. Un homme couvert de lauriers [online]. Lalibre.be, 2001-12-20 [cit. 2012-01-22]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ LATOUR, Patricia. Prince des poètes Jean Ristat [online]. youtube, 2013-07-07 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. (francouzsky)
