Povrchový důl
Povrchový důl je krajina přeměněná člověkem z původní přírodní krajiny za účelem povrchového dobývání nerostných surovin.
Povrchové doly tvoří rozlehlé plochy, které mají neblahý vliv na krajinný ráz. Principem povrchových dolů je odtěžení nadložních vrstev sedimentů a vytěžení vlastní suroviny nebo horniny. Povrchový důl je protějškem hlubinného dolu (hlubinného dobývání nerostů), je to méně šetrný, ale účinnější způsob dobývání. Pro povrchový důl se v praxi používá synonymum lom.
Hnědouhelné povrchové doly (Česko) editovat
V České republice se hnědé uhlí dobývá převážně v Mostecké pánvi a v Sokolovské pánvi. Těžba je rozložena do několika povrchových dolů podle společností provádějících těžbu.
- Lom Bílina, Lom Nástup – Tušimice (Libouš) (Severočeské doly. a.s.)
- Lom ČSA (Severní energetická a.s.)
- Lom Vršany (Vršanská uhelná a.s.)
- Lom Jiří, Lom Družba (Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.)
Odkazy editovat
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu povrchový důl na Wikimedia Commons
