Potemník brazilský

Potemník brazilský nebo také potemník peruánský (Zophobas morio nebo také Tenebrio atratus) je brouk z čeledi potemníkovitých. Obývá střední a jižní Ameriku. Živí se organickým odpadem, pohybuje se převážně po zemi a létá pouze při hledání nových zdrojů potravy. Prodělává čtyři vývojová stadia: vajíčko, larva, kukla a dospělec. Larvy jsou dlouhé až 60 milimetrů, dospělci měří 18 až 22 milimetrů. Larvy mají oranžovou barvu s černým koncem těla, dospělci jsou zpočátku červení a časem zčernají. Dospělí brouci produkují na obranu páchnoucí sekret.

Jak číst taxoboxPotemník brazilský
alternativní popis obrázku chybí
Potemník brazilský
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
Čeleďpotemníkovití (Tenebrionidae)
Rodpotemník Zophobas
Binomické jméno
Zophobas morio
Fabricius, 1776
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Larvy obsahují 46.80% proteinů, 43.64% tuků, 8.17% popela and 1.39% uhlohydrátů. Používají se jako krmivo v teraristice a akvaristice i jako rybářské návnady, mohou také sloužit jako lidská potrava.[1]

Larva bývá nazývána „superčerv“. Odborníci z filipínské Ateneo de Manila University zjistili, že ve střevech larev žije symbiotická bakterie, která jim umožňuje strávit polystyren. Potemník brazilský tedy může být využit k likvidaci plastového odpadu. Zpracuje za den čtyřikrát více polystyrenu než larva potemníka moučného a dokáže přežít i tehdy, když nedostane žádnou jinou potravu.[2]

Parazituje na něm hromadinka Gregarina tibengae.

Reference editovat

  1. HAŠKOVÁ, Martina. Potemník brazilský chutná po arašídech. A má plno tuku. Vyškovský deník. 2014-01-26. Dostupné online [cit. 2022-06-13]. 
  2. PETR, Jaroslav. „Superčervi“ v akci: S likvidací plastových odpadů by mohly pomoct i larvy potemníka brazilského. VTM.cz [online]. [cit. 2022-06-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat