Posuvné měřítko
Posuvné měřítko je měřidlo pro měření délek. V řemeslnickém slangu bývá nazýváno šuplera nebo šupléra (z německého Schublehre) nebo také posuvka. Používá se především ve strojírenství a průmyslu.
Části editovat
Měřítko se skládá ze dvou částí. Na pevné části je základní stupnice (v milimetrech a palcích), na posuvné části je index s vernierem (noniem). Měřítko má zpravidla dva páry čelistí (ramen), větší pro měření vnějších rozměrů, menší zahrocené pro měření rozměrů vnitřních (například otvorů), a na dolním konci výsuvný hloubkoměr pro měření hloubky. Páčka (případně šroubek) na posuvné části slouží k jejímu uvolnění a aretaci.
Rozlišení a přesnost posuvných měřítek editovat
Rozlišením se rozumí obecně nejmenší změna měřené veličiny, kterou je přístroj schopen zaznamenat. U analogových měřidel to bývá většinou hodnota nejmenšího dílku stupnice. Standardní posuvná měřítka s noniem umožňují měřit s přesností na 0,1 mm, existují i provedení s rozlišením 0,05 nebo 0,02 mm a digitální posuvná měřítka s rozlišením 0,01 mm. Pro méně přesná měření se používá kovové nebo jiné pravítko, pro přesnější měření se používá mikrometr.
Rozsah měřených délek editovat
U běžných posuvných měřítek lze měřit rozměry v rozsahu od 0 do 150 – 300 mm. Vyrábějí se i dílenská posuvná měřítka pro průmyslové použití s rozsahem až 4 metry.
Měření a odečítání editovat
Klasická analogová posuvná měřítka využívají vernier (nonius). Při měření se měřený předmět sevře mezi čelisti (u vnitřních rozměrů se čelisti roztáhnou na dotyk) a na nulové rysce (indexu) se odečte základní rozměr - nejbližší nižší hodnota v milimetrech. Zlomky milimetru se posléze odečtou pomocí nonia: rozhodující je, která ryska na posuvné stupnici se přesně kryje (koinciduje) s některou ryskou na základním měřítku (viz obrázek). Je-li to kupříkladu sedmá, k dříve odečtenému údaji v mm je třeba přičíst ještě 0,7 mm (stupnice na noniu představuje vlastně "zvětšený" jeden milimetr, rozdělený na příslušný počet dílků dle rozlišení - na obrázku je to 0,05 mm). Existují i analogová měřítka s číselníkem (ciferníkem), kde jsou zlomky milimetru ukazovány ručičkou podobně jako na hodinách.
V současné době se vyrábějí i digitální posuvná měřítka. Od analogových se liší tím, že nemají nonius a jejich pevná a posuvná část fungují jako magnetický, indukční nebo kapacitní snímač dráhy. Pohyblivá část je dále opatřena zdrojem el. energie (baterií), integrovaným obvodem a číslicovým displejem, který zobrazuje přímo naměřenou hodnotu. Pracuje se s nimi stejně jako s analogovými měřítky, oproti nimž mají zejména výhodu jednoduššího odečítání naměřených hodnot; nevýhodou naopak může být jejich závislost na zdroji el. energie, bez nějž vzhledem k absenci nonia i (většinou) stupnice neumožňují ani přibližný odečet měřené hodnoty. Mnoho měřítek odebírá z baterie nezanedbatelný proud i ve "vypnutém" stavu, kdy se vypne jen displej, ale měřící obvod stále pracuje. Digitální měřítko může mít tlačítko pro vynulování, které umožňuje nastavit počátek stupnice v libovolné poloze, a tím měřit přímo rozdíl od této hodnoty (diferenciální měření), přepínač zobrazení naměřené hodnoty v milimetrech/palcích, případně tlačítko pro zapamatování aktuálně naměřeného rozměru. Některá digitální měřítka mohou mít konektor pro výstup naměřených dat do počítače nebo jiného přístroje.
Odkazy editovat
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu posuvné měřítko na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo posuvné měřítko ve Wikislovníku- Josef Fryš: Měříme na desetiny milimetru
Literatura editovat
- M. Hajn, Základy přesné mechaniky a hodinářství. Praha 1953.
