Portál:Hudba/Článek/Archiv/2016

1 editovat

Syd Barrett (6. ledna 1946 Cambridge7. července 2006 Cambridge) byl britský zpěvák, skladatel, kytarista a umělec. Známý je především jako jeden ze zakládajících členů rockové kapely Pink Floyd, ve které působil ve druhé polovině 60. let 20. století jako její hlavní skladatel, kytarista, zpěvák a frontman. Skupinu opustil v roce 1968 kvůli psychickým problémům, způsobených pravděpodobně užíváním drog.

Barrett byl aktivní v oblasti rockové hudby celkem devět let, během kterých nahrál s Pink Floyd dvě alba a vydal dvě sólové desky. Poté sám odešel do ústraní, ve kterém strávil dalších více než 30 let. Jeho post-rockový život, ve kterém působil jako umělec a zahradník, skončil v roce 2006 přirozeným úmrtím. Během tohoto odloučení od veřejného života vzniklo mnoho děl inspirovaných jeho osudem (především album Pink Floyd Wish You Were Here z roku 1975).

2 editovat

Dějiny opery začínají v Itálii koncem 16. století. Nejstarším, dnes ztraceným dílem považovaným za operu je Dafne skladatele Jacopa Periho, uvedeným ve Florencii kolem roku 1597; samotný název „opera“ byl poprvé použit v souvislosti s uvedením díla Francesca Cavalliho Le nozze di Teti e di Peleo v roce 1639 v Benátkách. V 17. století se rozšířila po všech hlavních zemích Západu: Heinrich Schütz v Německu, Jean-Baptiste Lully ve Francii a Henry Purcell v Anglii tehdy založili domácí operní tradice. Přes silnou zejména francouzskou operní školu však až dlouho do 18. století zůstávala vedoucí zemí opery Itálie. Koncem 18. století se začal prosazovat vliv německy hovořících skladatelů: na Gluckovu reformu italské „opera seria“ z 60. let navázal Wolfgang Amadeus Mozart, nejslavnější operní skladatel té doby. Napsal přes 200 skladeb.

V opeře první třetiny 19. století vyvrcholil operní styl bel canto, reprezentovaný autory jako Gioacchino Rossini, Gaetano Donizetti a Vincenzo Bellini, a zároveň vznikla tradice „velké opery“ (grand opera), spojené se jménem Giacomo Meyerbeera. Následující „zlatý věk“ opery kolem poloviny 19. století, kdy působili Richard Wagner a Giuseppe Verdi, přinesl rovněž vznik dalších národních operních tradic mimo klasické země opery; českou operu tehdy ustanovil především Bedřich Smetana. Konec 19. a začátek 20. století poznamenal vliv italského verismu a rozvoj nových harmonických postupů, iniciovaných Wagnerem. K významným operním skladatelům patřili Giacomo Puccini, Richard Strauss a Leoš Janáček. 20. století přineslo mnoho nových stylů a experimentů i v oblasti opery, například atonalitu a seriální hudbu (Arnold Schönberg a Alban Berg), neoklasicismus (Igor Stravinskij) či později minimalismus (Philip Glass a John Adams).

3 editovat

Claire Boucher (* 17. března 1988) známá pod pseudonymem Grimes, je kanadská umělkyně, hudebnice a režisérka hudebních videoklipů. Narodila se a vyrostla ve městě Vancouver, ve kterém se seznámila s tamní undergroundovou elektronickou a industriální hudební scénou. Již během studia na McGill University v Montréalu začala nahrávat vlastní experimentální hudbu.

V roce 2010 vydala pod známkou Arbutus Records svoje debutové album, Geidi Primes, po kterém ve stejném roce následovalo album s názvem Halfaxa. Na konci roku 2011 oznámila, že podepsala smlouvu s vydavatelstvím 4AD Records, které spolu s Arbutus Records v roce 2012 vydalo její třetí album nazvané Visions. Album Visions uspělo u většiny hudebních kritiků a v deníku The New York Times bylo oslavováno jako „jedno z nejvíce impozantních alb roku“.

4 editovat

Portál:Hudba/Článek/2016/4.

5 editovat

Portál:Hudba/Článek/2016/5.

6 editovat

Portál:Hudba/Článek/2016/6.

7 editovat

 
Housle

Housle jsou strunný smyčcový nástroj se čtyřmi strunami laděnými v čistých kvintách: g, d¹, a¹, e². Mají hlubokou tradici v evropské klasické hudbě, většina skladatelů jim věnovala důležitou část svého díla. Jsou nejmenší z rodiny houslových nástrojů, mezi které se řadí ještě viola a violoncello. Příbuzný smyčcový nástroj – kontrabas, však svou stavbou patří do violové rodiny (stejně jako např. renesanční a barokní nástroj viola da gamba).

8 editovat

 
Madonna při zpěvu „Forbidden Love“

Confessions Tour bylo sedmé koncertní turné americké zpěvačkyskladatelky Madonny, propagující desáté studiové album Confessions on a Dance Floor. Záměr jeho uskutečnění umělkyně oznámila v listopadu 2005. Režisérem se stal dlouholetý spolupracovník Jamie King. Příprava započala v březnu 2006 poté, co se rodina zpěvačky přemístila do Los Angeles. Seznam skladeb sestával převážně z titulů desky, jíž mělo turné propagovat. Na rozdíl od většiny předchozích koncertních šňůr se žádné vystoupení neodehrálo v Austrálii, a to z logistických důvodů i pro začínající školní rok dětí Madonny, za což se omluvila na webových stránkách.

Koncert zahrnoval čtyři části: Equestrian, Bedouin, Glam-PunkDisco. Úvodní díl Equestrian s tematikou koní obsahoval vystoupení ve stylu bondage. Sekce Bedouin doprovázela poselství. Ve třetí části Glam-Punk zpěvačka hrála na různé kytary a závěrečný segment Disco se věnoval tanci. Turné obdrželo kladné kritiky recenzentů a zaznamenalo komerční úspěch. Po zveřejnění jednotlivých termínů a míst konání byly vstupenky okamžitě vyprodány, na což organizátoři reagovali přidáním dalších představení. Po skončení získalo turné označení nejvýdělečnější šňůry ženské umělkyně v historii, když tržby dosáhly částky 194,7 milionů dolarů. Celkový počet šedesáti koncertů navštívilo 1,2 milionu diváků.

Ve vydání Guinnessovy kniha rekordů z roku 2007 figurovalo Confessions Tour jako nejvýnosnější turné v přepočtu na jeden koncert. V rámci udílení cen Pollstar Concert Industry Awards obdrželo ocenění za „nejkreativnější pódiovou produkci“, stejně tak na předávání Billboard Touring Awards 2006 bylo oceněno vystoupení ve Wembley cenou Top Boxscore.

Kontroverzním se stalo provedení balady „Live to Tell“, při němž měla Madonna na hlavě trnovou korunu zatímco zpívala na velkém stoupajícím kříži ze skla. Takové pojetí se setkalo se silnou negativní reakcí z náboženských kruhů. Duchovní vůdcové odsoudili vystoupení na římském Olympijském stadionu jako akt nepřátelství k římskokatolické církvi. Zpěvačka reagovala slovy, že chtěla upozornit na milióny afrických dětí, které umírají v důsledku hladu, nezájmu a chudoby. Ve Spojených státech bylo turné vysíláno televizní stanicí NBC a ve Spojeném království pak na kanálu Channel 4. Následně došlo k vydání kompletu CDDVD nazvaného The Confessions Tour.

9 editovat

 
Kytara

Kytara je drnkací strunný nástroj (chordofon) s hmatníkem. Tón vzniká rozechvěním struny napjaté mezi dvěma pevnými body – nultým pražcem a vložkou kobylky. Struny jsou rozechvívány drnkáním prsty nebo plektrem (lidově trsátko). Hmatník umožňuje získávat další tóny zkracováním chvějné délky struny přitlačením struny na pražec. Z hlediska akustického patří kytara mezi nástroje s doznívajícím tónem. Kytara je akordický nástroj – umožňuje jednohlasou i vícehlasou hru.

10 editovat

 
Sabaton na festivalu Elbriot

The Last Stand (česky Poslední odpor) je osmé studiové album švédské powermetalové kapely Sabaton. Vydáno bylo 19. srpna 2016, podílel se na něm producent Peter Tägtgren a obal alba vytvořil Peter Sallaí, který s kapelou spolupracuje již od alba Carolus Rex (2012). Kapela k albu vydala celkově tři singly, „The Lost Battalion“, „Blood of Bannockburn“ a „Shiroyama“. K příležitosti dokončení nahrávání alba byla také zahájena výroba speciálního piva Sabaton, které bylo pojmenováno The Last Beer.

20. srpna, den po vydání alba, kapelu z rodinných důvodů opustil kytarista Thobbe Englund, kterého nahradil Tommy Johansson.

11 editovat

 
Plakát k premiéře Rusalky

Rusalka je název romantické pohádkové opery Antonína Dvořáka. Autorem libreta je Jaroslav Kvapil. Byla dokončena v roce 1900, premiéru měla 31. března 1901 v Národním divadle, roli Rusalky jako první zpívala Růžena Maturová. Nejznámější árie z této opery je zpěv Rusalky k Měsíci: Měsíčku na nebi hlubokém, nejznámějším sborem pak píseň Květiny bílé po cestě. Velmi známá je též i árie vodníkova Celý svět nedá ti, nedá, dále árie ježibaby Čury mury fuk a prince Vidino divná, přesladká.


12 editovat

 
Adele v roce 2016

Adele Laurie Blue Adkins, MBE (* 5. května 1988 Londýn) je britská zpěvačka a skladatelka známá jen jako Adele. V roce 2008 převzala cenu BRIT Awards v kategorii Cena kritiků, která je udílená umělcům, kteří v té době ještě nevydali album.

Debutová deska nazvaná 19 vyšla v lednu 2008 a dostala se na první místo prodejního žebříčku ve Velké Británii. Druhé album s názvem 21 se stalo nejprodávanějším albem tohoto století a prestižní hudební magazín Billboard ho označil za nejlepší album všech dob. Celosvětové vydání proběhlo 19. ledna 2011. Z desky vyšel také singlRolling in the Deep“. V roce 2012 přednesla svojí píseň „Skyfall“, za kterou obdržela Zlatý glóbus a Oscara. Alba její diskografie se na prvním místě nejprodávanějších desek udržely nejdéle v historii. Překonala tak Rolling Stones i Madonnu.

Po tříleté odmlce se v roce 2015 vrátila s novým, již třetím studiovým albem 25, které ji ihned dostalo zpět na vrchol hudebního průmyslu. Píseň „Hello“ okamžitě obsadila první místa hudebních žebříčků a na YouTube dosáhla za pouhé 3 měsíce 1 miliardu zhlédnutí. Videoklip ke skladbě také drží rekord v největším počtu zhlédnutí na YouTube v prvních 24 hodinách od zveřejnění – 27,7 milionů. Později přibyl i rekord za nejrychlejší dosažení 1 miliardy zhlédnutí, a to za 87 dní od zveřejnění.