Polydicyklopentadien
Polydicyklopentadien (zkráceně PDCPD) je polymer vyráběný polymerizací dicyklopentadienu metatezí s otevíráním kruhu.[1]
| Polydicyklopentadien | |
|---|---|
 Struktura PDCPD | |
| Obecné | |
| Systematický název | Polydicyklopentadien |
| Anglický název | Polydicyclopentadiene |
| Sumární vzorec | (C10H12)n |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1393670-91-1 |
| Vlastnosti | |
| Hustota | 0,980-1,20 g/cm3 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Díky vysoké míře překřížení má PDCPD jedinečné vlastnosti, jako jsou vysoká průrazuvzdornost, dobrá chemická odolnost a vysoká teplota odklonu tepla. PDCPD se používá v automobilovém průmyslu, kde se z něj vyrábí panely karoserií a nárazníky. Zkoumá se jeho využití v porézních materiálech pro tkáňové inženýrství a samoopravující polymery.[2]
Polymerizace dicyklopentadienu se provádí pomocí katalyzátorů založených na přechodných kovech, jako jsou ruthenium, molybden, wolfram a titan, ale také fotoredoxně bez použití kovů. Přesná struktura vzniklého PDCPD závisí na reakčních podmínkách. Metatezemi obou alkenových skupin monomeru mohou vznikat překřížené polymery, ve většině případů ale metatezi podstupují pouze norbornenové kruhy v monomeru; překřižování lze dosáhnout tepelnou kondenzací zbývajících alkenů na lineární polymer.[2] Byla nalezena řada nových katalytických systémů na výrobu lineárního PDCPD,[3] založených na chloridu wolframovém, oxychloridu wolframovém, nebo organokřemičitých sloučeninách.
Výroba editovat
Reakční nádoby pro výrobu polydicyklopentadienu jsou navrženy na maximální rychlost reakce a obě složky reakce, obsahující převážně dicyklopentadien s několika příměsemi, se používají ve stejném objemu. Katalytický systém se dělí na dvě části, každá se přidává do jiné složky. Po smíchání obou složek vznikne kompletní a aktivní katalytický systém. Poměr objemu reaktantů nemusí být nutně 1:1, ale při jeho nedodržení bude reakce pomalejší, protože se vytvoří méně aktivních jader.
Vlastnosti editovat
PDCPD má několik užitečných vlastností:
- vysokou průrazuvzdornost
- dobrou odolnost proti korozi
- vysokou teplotu odklonu tepla[4]
Použití editovat
Hlavní využití polydicyklopentadienu je v panelech karoserií traktorů a autobusů. V průmyslu se využívá v elektrolýze roztoků chloridu sodného jako materiál na povrchy článků elektrolyzérů. Využití nachází i v dalších oblastech, kde se vyžaduje dobrá průrazuvzdornost a/nebo odolnost vůči korozi.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polydicyclopentadiene na anglické Wikipedii.
- ↑ What is pDCPD? Your Questions Answered [online]. 2016-08-31 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Jun Chen; Fraser P. Burns; Matthew G. Moffitt; Jeremy E. Wulff. Thermally Crosslinked Functionalized Polydicyclopentadiene with a High T g and Tunable Surface Energy. ACS Omega. 2016-10-31, s. 532–540. ISSN 2470-1343. DOI 10.1021/acsomega.6b00193. PMID 31457145.
- ↑ M. J. Abadie; M. Dimonie; Christine Couve; V. Dragutan. New catalysts for linear polydicyclopentadiene synthesis. European Polymer Journal. 2000, s. 1213–1219. Dostupné online. DOI 10.1016/S0014-3057(99)00185-8.
- ↑ P. Y. Le Gac; D. Choqueuse; M. Paris; G. Recher; C. Zimmer; D. Melot. Durability of polydicyclopentadiene under high temperature, high pressure and seawater (offshore oil production conditions). Polymer Degradation and Stability. 2013, s. 809–817. Dostupné online. ISSN 0141-3910. DOI 10.1016/j.polymdegradstab.2012.12.023.
Literatura editovat
- DAVIDSON, T. A.; WAGENER, K. B. The polymerization of dicyclopentadiene: An investigation of mechanism. Journal of Molecular Catalysis A: Chemical. 1998, s. 67–74. DOI 10.1016/S1381-1169(98)00091-0.