Pliska
Pliska (starobulharsky Пльсковъ) je název pro zároveň hlavní město první bulharské říše a malého města (bývalé vesnice známé jako Aboba), jež bylo přejmenováno poté, co se v jeho blízkosti našly pozůstatky původního středověkého města a začaly zde vykopávky.
| Pliska Плиска | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°21′43″ s. š., 27°7′31″ v. d. |
| Nadmořská výška | 145 m n. m. |
| Stát |  Bulharsko |
  Pliska | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 34,4 km² |
| Počet obyvatel | 892 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 26 obyv./km² |
| Správa | |
| PSČ | 9920 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Středověká Pliska editovat
Podle apokryfního spisu Vidění proroka Izaiáše z 11. století byla Pliska založena již chánem Asparuchem, spíše se ale vyvinula z opevněného vojenského tábora.[2][3] V následujících staletích Pliska rostla, tento vývoj byl na krátkou dobu přerušen vydrancováním města byzantským císařem Nikeforem I. Po Nikeforově poražení se začala budovat znova a stala se jedním z center bulharské kultury, a to až do roku 893, kdy car Symeon přesídlil do nového hlavního města Preslavi. Pliska si přesto udržela na řadu staletí výsadní postavení – její význam upadl až po okupaci Bulharska osmanskými Turky ke konci 14. století.[4]
Město ve svém rozkvětu zabíralo plochu 23 km².[4] Bylo rozděleno na vnitřní město s kamennými hradbami, kde sídlili car a jeho bojaři, a vnější chráněné sypaným valem, obývané řemeslníky. V této části se nacházely nejrůznější druhy výroby – hrnčířství, kovářství, zlatnictví, košťařství či slévačství, které většinou dodávaly výrobky vládnoucím vrstvám.[4] Ve vnějším městě také stálo více než 30 kostelů, z nichž nejstarší je takzvaná Velká bazilika, vůbec největší stavba tohoto typu na Balkáně.[4] Stavby ve vnitřním městě jsou často rozsáhlých proporcí, inspirovaných antickými budovami. Vedle reprezentativního trůnního paláce z doby Omurtaga a v nižších vrstvách pod ním ještě rozlehlejšího paláce Kruma, jež byl zničen během Nikeforova útoku, zde stála i citadela, v níž bulharští vládci sídlili. Na místě původního pohanského chrámu se v pozdějších letech vystavěla bazilika, neboli Palácový kostel. Stavby byly vystaveny s tak vyspělou tehdejší technikou a uměním, že se v tehdejší době mohla Plisce vyrovnat pouze města byzantská.[4] V Plisce také působil Metodějův žák Naum, než přesídlil do Preslavi.[5]
Vůbec poprvé objevil zbytky města roku 1886 český vědec Konstantin Jireček,[2] ale o první průzkumy se zasloužil až Karel Škorpil na přelomu 19. a 20. století.[4]
Moderní Pliska editovat
Za osmanské nadvlády Pliska zpustla a pouze poblíž ní se zachovala vesnice jménem Aboba.[2] Ta byla roku 1925 přejmenována na Pliskov. Dnešní podoba jména, tedy Pliska, se začala používat od roku 1947. Moderní město má zhruba 1124 obyvatel a nachází se 146 m n. m. v Šumenské oblasti zhruba 400 km na severovýchod od Sofie.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pliska na anglické Wikipedii.
Literatura editovat
- VÁŇA, Zdeněk. Svět dávných Slovanů. Praha: Artia, 1983.
- RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1.
