Wikipedie

Plíseň bramborová

Plíseň bramborová je houbová choroba rostlin způsobená houbou Phytophthora infestans z čeledě Phytophthoraceae řádu (Peronosporales), vřetenatkotvaré. Je popisováno, že v chladných a vlhkých letech může způsobit snížení sklizně plodů až o 90 %.[1]

Choroba na hlíze bramboru

EPPO kód editovat

PHYTIN[2]

Synonyma patogena editovat

Podle biolib.cz bylo pro patogena s označením Phytophthora infestans používáno více rozdílných názvů, například Botrytis infestans nebo Peronospora infestans.[3]

 
Píseň bramborová na listu rajčete

České názvy editovat

Pro chorobu plíseň bramborová je vyvolanou patogenem Phytophthora infestans je u jiných hostitelů používáno více rozdílných názvů, například plíseň rajčat.[4] U hostitele lilek brambor je nově také používán název plíseň bramboru.[5][6]

Zeměpisné rozšíření editovat

Původní výskyt patogenu byl popisován v Mexiku. Pravděpodobně v polovině 19. století byly dovezeny lodní dopravou infikované hlízy do Evropy, kde došlo k epidemickému šíření choroby.[7] Ve 21. století je patogen (A1 typ) běžný ve všech oblastech pěstování brambor a rajčat.

 
Napadení na listech bramboru

Hostitel editovat

Byliny z čeledi lilkovité (Solanaceae), zejména rodu lilek (Solanum). Napadeny mohou být i okrasné rostliny – petunie, surfinie, datura, mochyně.[6]

Příznaky editovat

Hlízy editovat

Na rostlinách vyrůstajících z infikovaných hlíz dochází k šíření patogenu stonkem. Příznaky choroby se nejdříve objevují na vegetačních vrcholech a dochází k postupnému odumírání listů a stonků. Infekce napadající zdravé rostliny se nejdříve projevuje na listech. Napadení porostu se projevuje nejdříve v ohniscích a později dochází k plošnému šíření.

List editovat

Napadení se projevuje na listech jako skvrny zelené, vodnaté, později šedohnědé až černé barvy, nekrotizující, které se postupně rozrůstají a listy zasychají nebo hnijí. Na spodní straně listu se napadení při zvýšené vlhkosti projevuje jako práškovitý povlak (sprangiofory).[4][6]

 
Napadení listů a stonku

Stonek editovat

Listy hnědnou a odumírají, později odumírá a černá stonek a rostlina hyne.

Plod editovat

Na plodech vznikají mírné zelenohnědé skvrny, které zasahují hluboko do dužniny plodu. V obrubě skvrny parenchym tvrdne. Napadené plody nedozrávají a hnijí. Při velké vlhkosti lze na plodech pozorovat bílý práškovitý povlak. Sledovat symptomy na plodech lze snadno například u rajských jablek.[6]

Možnost záměny editovat

Lze zaměnit s fyziologickým poškozením větrem, nedostatkem některých prvků (Mg). Rovněž lze napadení zaměnit s houbovými chorobami a bakteriálními chorobami:

  • terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru (způsobená Alternaria solani a A. tenuis)
  • bakteriální černání stonku (způsobená Erwinia carotovora)
  • septoriová skvrnitost rajčete (způsobená Septoria lycopersici)
  • alternáriová skvrnitost rajčete (způsobená Alternaria solani)

Význam editovat

Je popisováno, že v chladných a vlhkých letech může způsobit snížení sklizně plodů až o 90 %.[1]

 
Hladomor ve Velké Británii 1845–1847

V letech 1845–1847 došlo k epidemickému šíření choroby na území západní Evropy. V Irsku opakované epidemie choroby bramboru vyvolaly ekonomický úpadek nájemců půdy. Vláda Spojeného království Velké Británie, v tom období nejbohatší země planety, nejen celé uvedené období nepodnikala žádné významné kroky k potlačení ekonomických obtíží nejchudších obyvatel Irska, ale odmítala i zahraniční pomoc Irsku. Velký irský hladomor a následná epidemie chorob (cholera, tuberkulóza, respirační a parazitická onemocnění), které vypukly, přivedly smrt asi 1 miliónu obyvatel Irska a vedly k emigraci 1,5 miliónu obyvatel. Některé zdroje uvádí, že nečinnost britské vlády vůči hladomoru v Irsku byla úmyslná genocida (Gorta Mór Genocide).[8] V roce 1848 vypuklo v Irsku povstání.

 
Počáteční příznaky na líci listu
 
Počáteční příznaky na rubu listu

Biologie editovat

Houba infikuje rané kultivary bramboru, z kterých se nákaza šíří. Konídiové výtrusy jsou roznášeny větrem na listy zdravých rostlin a rajčat. Při menší vlhkosti a vyšší teplotě (kolem 24 °C) klíčí hyfy a které pronikají do listu. Při velké vlhkosti a nízké teplotě (okolo 12–15 °C) se výtrusy mění na zoosporangie z nichž vznikají hyfy, které pronikají do listu. Po 8–12 dnech z průduchů vyrůstají rozvětvené konídiové stopky s výtrusy.

Šíření editovat

K infekci hlíz však může dojít při sklizni, kdy se dostanou do styku poškozené hlízy a napadená nať nebo silně kontaminovaná půda. Během vegetaci jsou hlízy infikovány sporangiemi smývanými srážkami z napadené natě. Množství napadených hlíz závisí na stupni napadené natě, množství a intenzitě dešťových srážek.[6] Při napadení hlíz v mokré půdě a infekci již na začátku vegetace mohou být hlízy rozloženy v půdě zcela zničeny již před sklizní.[9]

 
Ohniska nákazy v porostu

Ochrana rostlin editovat

Rezistentní odrůdy editovat

V náchylnosti odrůd jsou zjevné rozdíly. Šlechtění na rezistenci, zejména u bramboru, mělo omezený úspěch. Z části kvůli obtížím při pěstování divokých příbuzných bramboru, které jsou zdrojem potenciálních genů rezistence. Většina genů rezistence je účinná pouze proti podskupině izolátů P. infestans.

Prevence editovat

Používat označenou uznanou sadbu.[6] Dodržovat dostatečnou vzdálenost výsadeb bramboru a rajských jablek.

 
Poškození plodu rajčete

Chemická ochrana editovat

Chemická ochrana je nejdůležitějším opatřením. Preventivní ošetření se provádí každých 10–14 dnů fungicidním přípravkem obsahujících zineb, mankozeb (např. Dithane M 45), metiramu (např. Polyram Combi)

Postřik musí pokrýt povrch rostlin v porostu. Důležité je ošetření spodní strany listů.[6]

 
Napadené hlízy bramboru

Povolené přípravky editovat

Podle agromanual.cz[9] a agrahb.cz.[10]

  • ACROBAT MZ
  • ALTIMA 500 SC
  • CONSENTO
  • CRITERIUM
  • CUPROCAFFARO
  • CURZATE GOLD
  • CURZATE M WG
  • DITHANE DG NEOTEC
  • DRAGO 2 kg
  • EMENDO M
  • ELECTIS
  • FANTIC M
  • FLOWBRIX
  • FUNGURAN-OH 50WP
  • CHAMPION 50 WP
  • INFINITO
  • KOCIDE 2000
  • KUNSHI
  • KUPRIKOL 50
  • KUPRIKOL 250 SC
  • MASTANA SC
  • MIXANIL
  • NANDO 500 SC
  • NOVOZIR MN 80 NEW
  • PENNCOZEB 75 DG
  • POLYRAM WG
  • RANMAN + RANMAN AKTIVATOR
  • RANMAN TOP
  • REVUS
  • RIDOMIL GOLD MZ PEPITE
  • TANOS 50 WG
  • VALIS M ®
  • ZETANIL WG
  • ZIGNAL 500 SC

Agrotechnická opatření editovat

Pro ochranu hlíz bramboru je vhodné předčasné ukončení vegetace (pomocí chemického ošetření v případě výskytu plísně). Při rozhodování je třeba vzít v úvahu předpokládaný vývoj choroby, počasí a náchylnost pěstované odrůdy. Prodlužování vegetace napadené natě usnadňuje pronikání choroby do hlíz.[6]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phytophthora infestans na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b STUDZIŇSKI, A. Atlas chorôb a škodcov zeleniny. Bratislava: Príroda, 1987. (slovensky) 
  2. ↑ EPPO, GUIGAE
  3. ↑ biolib.cz
  4. ↑ a b Plíseň rajčete (bramborová)
  5. ↑ agromanual.cz
  6. ↑ a b c d e f g h eagri.cz
  7. ↑ http://phys.org/news/2016-12-evidence-movement-potato-famine-pathogen.html – Study provides evidence on movement of potato famine pathogen
  8. ↑ Donnelly, James S (2005), The Great Irish Potato Famine, Sutton Publishing, ISBN 0-7509-2632-5
  9. ↑ a b Agromanual
  10. ↑ agrahb.cz

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Plíseň_bramborová&oldid=22613091“