Wikipedie

Petr Kukal

český básník, novinář a spisovatel

Petr Kukal (* 16. prosince 1970 Poděbrady) je český básník, spisovatel a publicista.

Mgr. et Mgr. Petr Kukal
Petr Kukal (2022)
Petr Kukal (2022)
Narození16. prosince 1970 (53 let)
Poděbrady, Československo
PseudonymArnošt Veverka
Povoláníučitel, novinář, básník, spisovatel, publicista
StátČeskoČesko Česko
Alma materJihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita Karlova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Petr Kukal vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1989–1994), obor český jazyk–literatura a občanská výchova, a Teologickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (2019–2021), program teologie, obor teologie služby.

Pracoval jako učitel na ZŠ T. Stolzové v Kostelci nad Labem a na SŠ a VOŠ MILLS v Čelákovicích, dále jako šéfredaktor časopisu Moderní vyučování, šéfredaktor nakladatelství učebnic ALTER, působil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR a ve vedení Výzkumného ústavu pedagogického. V letech 2005–2015 se věnoval vzdělávání dospělých.

Od roku 2015 do dubna 2018 pracoval na Ministerstvu kultury ČR, kde dosáhl popularity jako správce twitterového účtu.[1][2][3] V roce 2016 Ministerstvo kultury získalo za tento účet Křišťálovou lupu v kategorii Obsahová inspirace.[4]

Od května 2018 do března 2020 působil jako tiskový mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde skončil kvůli některým svým vyjádřením na sociálních sítích vůči členkám akademické obce.[5][6][7] Od dubna 2020 do února 2021 působil jako správce sociálních sítí a specialista komunikace v Národní knihovně České republiky.[8][9] Z ní byl po odvolání generálního ředitele NK Martina Kocandy dočasným ředitelem propuštěn pro nadbytečnost. Výpověď mu byla předána v den jeho 50. narozenin.[10]

V letech 2009 - 2023 byl členem Českého centra Mezinárodního PEN klubu, v období duben 2022 - leden 2023 členem jeho výboru. Je členem České křesťanské akademie a individuálním členem Asociace muzeí a galerií ČR.[11]

Petr Kukal je držitelem několika literárních ocenění (Literární cena Vladimíra Vokolka, výroční Cena Unie českých spisovatelů za rok 2014 aj.), za publikaci Písmenková polívka získal spolu s ilustrátorkou Soňou Juríkovou v roce 2020 zvláštní cenu poroty soutěže BELMA: Best European Learning Materials Awards[12]. Od října 2017 spolupracuje s Českým rozhlasem Dvojka (pořady Ranní glosy, Příběhy z kalendáře),[13][14] a od roku 2019 také s náboženským vysíláním České televize[15]. Je zastoupen ve sborníku Nejlepší české básně 2017.[16] Jeho verše byly přeloženy do ruštiny,[17] polštiny,[18] maďarštiny[19] a bosenštiny.[20] V roce 2018 mu byla udělena pamětní medaile města Poděbrad.[21]

Žije v Brandýse nad Labem. Je ženatý, otec dvou synů.

Dílo editovat

Poezie editovat

  • Krápníky krásových jeskyní 1994
  • Dávnočas 1997
  • Služský hřbitov 2003
  • Polabské evangelium 2006
  • Orel velmi 2008
  • Hejna ptáků a všechno 2011
  • 52 slok 2014
  • Bůh mezků 2015
  • Předposlední vlak 2017
  • Prsten v břiše 2017
  • O jablko lehčí ráj / #Ranní 2022

Literatura pro děti a mládež editovat

  • Říkejme si přísloví 2005, 2010 (druhé vydání)
  • Znamení ďábla 2006 (ve spoluautorství se Svatavou Janouškovou)
  • Povídání a hry s českými příslovími 2007
  • Environmentální výchova v příbězích 2008 (ve spoluautorství se Svatavou Janouškovou)
  • Tajemství Panské zahrady 2008
  • Hovory a hrátky se zvyky a svátky 2010 (ve spoluautorství s Janem Vinduškou)
  • Písmenková polívka 2020

Próza editovat

  • O počítačích převážně nevážně 2006
  • Deník muže ve středních letech 2013, 2019 (druhé vydání)
  • Mouka pro Meluzínu 2020
  • Deník boomera 2023

Populárně naučná literatura editovat

  • Historie školy ve Velkém Brázdimě 1998
  • Stará Boleslav | Průvodce poutním místem 2023

Odborné publikace editovat

  • Básník jako kněz | Teologická interpretace skladby Vítězslava Nezvala Z domoviny za využití metod poetické teologie 2022

Literární spolupráce na učebnicích editovat

  • Slabikář, Nakladatelství Fraus 2018
  • Český jazyk 2, Nakladatelství Fraus 2019
  • Český jazyk 3, Nakladatelství Fraus 2020
  • Český jazyk 4, Nakladatelství Fraus 2021
  • Český jazyk 5, Nakladatelství Fraus 2022

Zastoupení v kolektivních publikacích editovat

  • Eduard Petiška, jak ho neznáte, Knihovna Eduarda Petišky 2014
  • Praha ve 100 slovech, Městská knihovna Praha 2017
  • Hacknutá čeština, Jan Melvil 2018
  • Surinam, Plus 2018
  • Pegas nad Broumovem, Věra Kopecká, Broumov 2019

Ohlas v kultuře editovat

Případ propuštění Petra Kukala z Filozofické fakulty UK se stal námětem povídky Pavla Brycze Dva v tom.

  • Brycz, Pavel: Dva v tom. In: Objekty v zrcadle jsou blíž, než se zdají být. Praha, Odeon 2020.

Případ propuštění Petra Kukala z Filozofické fakulty UK je zachycen v knize Michala Viewegha Zrušený rok.

  • Viewegh, Michal: Zrušený rok Praha, Euromedia Group, a.s., 2021.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ VESELOVSKÝ, Martin. Ovčáček na Twitteru prezentuje sebe, já si tam triko nehoním, říká správce účtu ministerstva kultury. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-07-04 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ HOLECOVÁ, Simona. Nejvtipnější z virtuálních úředníků státu. Neovlivni.cz [online]. 2016-06-01 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ ZELENKA, Jakub. ‚Kdyby lidi byli sekvoje.‘ Básník tweetuje za ministerstvo a občas je nepochopený. Lidovky.cz [online]. 2015-12-25 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ Výsledky – Křišťálová Lupa 2016 [online]. kristalova.lupa.cz [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Na ministerstvu se vyměnili ministři, a básník českého Twitteru se musel uchýlit na univerzitu. ČT24 [online]. 2018-05-14 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ KNÍŽKOVÁ, Gabriela. Ženy v rouškách jako ‚perské princezny‘. Mluvčí filozofické fakulty končí kvůli příspěvkům na sítích. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-25 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ PULLMANN, Michal. Vyjádření k odchodu Petra Kukala z Filozofické fakulty UK [online]. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2020-03-25 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ [1]
  9. ↑ https://twitter.com/ktweetuje/status/1365204499208495104. Twitter [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ https://echo24.cz/a/S2wKa/provokativni-mluvci-ktweetuje-dostal-k-narozeninam-vypoved. Echo24 [online]. [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ Evidence individuálních členů AMG [online]. Asociace muzeí a galerií České republiky, 2017-03-28 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ https://www.belma-award.eu/index.php?id=0751cd80dcc715f7501300154aaf7121
  13. ↑ Výsledky hledání: kukal+glosa, Český rozhlas
  14. ↑ https://dvojka.rozhlas.cz/legendarni-komik-vlasta-burian-zazil-vrcholy-i-pady-kdyz-mu-zakazali-vystupovat-8461824
  15. ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/880349-svatecni-slovo/319298380020009-svatecni-slovo-basnika-spisovatele-a-publicisty-petra-kukala/
  16. ↑ editoři Sylva Fischerová, Jan Šulc: Nejlepší české básně 2017, Brno, Host 2017
  17. ↑ Года после жатвы (перевод с чешского Евгения Чеканова), Петр Кукал, Парус, №56, ЛитБук, 16. 9. 2017
  18. ↑ Pegas nad Broumovem, ed.: Věra Kopecká, Antoni Matuszkiewicz, Broumov 2019, ISBN 978-80-88040-46-0, str. 146-150
  19. ↑ https://1749.hu/szepirodalom/vers/sas-nagyon.html
  20. ↑ Riječ. Časopis za književnost i kulturu. Broj. 1-2 godina. Proljeće-ljeto 2016. ISSN 1840-2534, str. 261-267
  21. ↑ JILEMNICKÝ, Miroslav. Poděbrady prošel historický průvod, oslavy vrcholí. Nymburský deník [online]. 2018-10-25 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_Kukal&oldid=23401160“