Pelyněk Pančičův
Pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii) je jednou z nejohroženějších rostlin rostoucích ve Střední Evropě. Tento teplomilný, vytrvalý druh z rodu pelyněk je panonský endemit. Pojmenován je na počest srbského botanika Josifa Pančiće.
 Pelyněk Pančičův | |
|---|---|
 Pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| chybí údaje[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Rod | pelyněk (Artemisia) |
| Binomické jméno | |
| Artemisia pancicii Ronniger ex Danihelka & Marhold, 2003 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření editovat
Vyrůstá roztroušeně v oblasti Panonské nížiny, v současnosti existuje celkem jen deset jeho lokalit. V Rakousku, ve spolkových zemích Dolní Rakousy a Burgenland, je známo šest populací a jedna se nachází v srbské Vojvodině v přírodní památce Deliblatska peščara (Deliblatská poušť). V přilehlém Slovensku a Maďarsku druh neroste.
V České republice bylo v minulosti evidováno šest míst na kterých se pelyněk Pančičův vyskytoval, v současnosti existují jen tři. Všechny se nacházejí na jižní Moravě v okresech Hodonín a Břeclav. První je na Liščím kopci (272 m n. m.) v národní přírodní památce Dunajovické kopce, druhá v národní přírodní rezervaci Pouzdřanská step a třetí v chráněné lokalitě v přírodní rezervace Špidláky (228 m n. m.) u obce Čejč.
Ekologie editovat
Vytrvalý hemikryptofyt který požaduje suché a teplé stanoviště. Roste na svazích a křovinatých stráních ve stepích a lesostepích, od nížin po nevysoké pahorkatiny, v nejteplejších oblastech Moravy. Preferuje vysychavé, hluboké sprašové půdy s bazickou reakcí a dobře zásobené živinami. Vyhýbá se však jižním expozicím, na všech českých lokalitách roste v mírně zastíněném prostředí.
Pelyněk Pančičův je pravděpodobně pozůstatek poslední doby poledové, kdy tento endemit malého území Panonie vznikl křížením jihosibiřských stepních druhů pelyňků.
Popis editovat
Vytrvalá bylina s tenkými výběžky z kterých vyrůstají husté porosty sterilních lodyh vysokých 5 až 10 cm nebo jen ojedinělé květné lodyhy které dorůstají do 30 až 90 cm. České i rakouské populace pelyňku Pančičova kvetou jen velmi zřídka. Přízemních listů s dlouhými řapíky bývá od tři do pěti, jsou jedno či dvojnásobně peřenosečné a z obou stran sivě plstnaté. Listy na lodyhách jsou křídlaté, krátce řapíkaté a horní až přisedlé.
Na květonosných lodyhách vyrůstají na krátkých stopkách drobné kulovité nebo zvonkovité květní úbory o průměru asi 3 mm. Bývají seskupeny do 8 až 15 cm vysokého latovitého květenství, jsou nicí a obsahují oboupohlavné žluté kvítky. Zákrovní listeny úborů mají široký suchomázdřitý lem.
Rozmnožování editovat
Kvítky této dlouhodenní rostliny rozkvétají v srpnu a září, někdy až počátkem října. Jsou autoinkompatibilní, k opylení potřebují pyl rostliny s jiným genomem. Přenos pylu, který má krátkou životnost ovlivňovanou teplotou a vlhkostí vzduchu, obvykle zajišťuje vítr. Pokud dojde k úspěšnímu opylení není ještě vyhráno, k dozrání plodů (nažek) je dále zapotřebí dlouhý a teplý závěr vegetační sezony. Na většině lokalit se druh rozmnožuje vegetativně z kořenových výběžků, vytváří kompaktní polykormony.
Ohrožení editovat
Pelyněk Pančičův patří k nejohroženějším rostlinám středoevropské flóry. Náleží do skupiny přirozeně vzácných druhů s malým areálem a malou početností jednotlivých populací. Má nízkou úroveň genetické variability, což pravděpodobně souvisí s problémy při pohlavním rozmnožováním a tvorbou nažek.
V České republice je Červeným seznamem cévnatých rostlin z roku 2012 zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1r), ve stejné kategorii je chráněn vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (§1). V soustavě Natura 2000 je zařazen mezi prioritní druhy a je také zahrnut v seznamu přísně chráněných rostlin v Bernské úmluvě.[2][3][4][5][6]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ KOVÁŘ, Ladislav. BOTANY.cz: Pelyněk Pančičův [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 08.07.2007 [cit. 2015-01-10]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Pelyněk Pančičův [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 02.01.2011 [cit. 2015-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Databáze C1 rostlin: Pelyněk Pančičův [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2015-01-10]. Dostupné online.
- ↑ GILLOVÁ, Lenka; KITNER, Miloslav; MAJESKÝ, Ľuboš et al. Nové poznatky o druhu pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii). S. 11–31. Naše příroda [online]. Naše příroda, o. s. Olomouc, 2011 [cit. 10.01.2015]. Čís. 31, s. 11–31. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-01. ISSN 1803-0092.
- ↑ MARHOUL, Pavel; TUROŇOVÁ, Danuše. Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Pelyněk Pančičův [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, rev. 2007 [cit. 2015-01-10]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu pelyněk Pančićův na Wikimedia Commons - Botanický ústav AV ČR - rozšíření pelyňku Pančičova v ČR
