Tento článek je o městské prefektuře. O parku v Pekingu pojednává článek park Pej-chaj.

Pej-chaj (čínsky pchin-jinem Běihǎi, znaky 北海) je městská prefektura na jihu autonomní oblasti Kuang-si v Čínské lidové republice. Jedná se o důležitý přístav na severním břehu Tonkinského zálivu, severozápadně od Lej-čouského poloostrova. Celá prefektura má rozlohu 3 337 km² a žije v ní přes 1,5 milionu obyvatel. Nejpoužívanějším jazykem je kantonština, užívání standardní čínštiny je v menšině. Z etnického hlediska naprosto převažují Chanové, mezi přítomné menšiny patří Čuangové.

Pej-chaj
北海
Od shora dolů, zleva doprava: 1. Stoletá ulice 2. Stříbrná pláž 3. Nábřeží v Pej-chaji
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška21 m n. m.
Časové pásmoUTC+8
StátČínaČína Čína
Autonomní oblastKuang-si
Administrativní dělení3 městské obvody
1 okres
Pej-chaj
Pej-chaj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3 988,67 km²
Počet obyvatel1 853 227 (2020)
Hustota zalidnění464,6 obyv./km²
Správa
StarostaLi Li
Oficiální webwww.beihai.gov.cn
Telefonní předvolba779
PSČ536000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od 14. srpna 2011 je Pej-chaj partnerským městem Jablonce nad Nisou.[1][2]

Název editovat

Pej-chaj odvozuje své jméno podle původní, stejnojmenné rybářské vesnice, která se nacházela u přírodního přístavu na severní straně malého poloostrova na jihu dnešní Pej-chajské prefektury (konkrétně na území městského obvodu Chaj-čcheng). Vesnice byla situována tak, že na své severní straně (北 – pej) čelila moři (海 – chaj), odtud tedy Pej-chaj (北海).

Historie editovat

Císařská doba editovat

V dobách říše Čching byla Pej-chaj součástí okresu Che-pchu, jenž byl sídlem prefektury Lien-čou (廉州府), tehdy náležející k provincii Kuang-tung. V roce 1662 byla za vlády císaře Kchang-si v Pej-chaji zřízena vojenská posádka. V roce 1876 byla v souladu s Čchifuskou konvencí zpřístupněna některá přístavní města pro námořní obchod s cizinci, včetně Pej-chaje, což mimo jiné motivovalo rozvoj zdejšího přístavu, v jehož blízkosti se poté usazovali Evropané a osm západních států (Spojené království, Spojené státy americké, Německo, Rakousko-Uhersko, Francie, Itálie, Portugalsko a Belgie) zde vybudovaly ambasády, nemocnice, kostely, školy a celnice. Dodnes se dochovalo 15 z těchto budov.

20. století editovat

Po vzniku Čínské republiky bylo v roce 1912 v Pej-chaji zřízeno samosprávné sdružení vykonávající městskou administrativu. V roce 1926 byl v zřízen politický přípravný úřad, který byl přímo podřízený vládě provincie Kuang-tung. V roce 1929 byl oficiálně stanoven status Pej-chaje jako městysu (北海镇). Ke konci čínské občanské války bylo město 4. prosince 1949 obsazeno 382. a 384. plukem Čtvrté polní armády ČLOA a stalo se součástí Čínské lidové republiky.

Tehdejší okres Che-pchu se stal součástí prefektury Nan-lu (南路专区) v provincii Kuang-tung. V roce 1950 se následně stal součástí prefektury Čchin-lien (钦廉专区), jenž byla spravován z Pej-chaje. V lednu 1951 přešel městys Pej-chaj pod přímou správu vlády provincie Kuang-tung, přičemž správa prefektury se přesunula do okresu Čchin (钦县), který byl zároveň přejmenován na prefekturu Čchin-čou (钦州专区). Od května 1951 byla Pej-chaj opět podřízena prefektuře Čchin-čou a takto byla spravována z provincie Kuang-si; oficiálně se však stala součástí provincie až v březnu 1952. Následně byl z okresu Che-pchu vyčleněn okres Pchu-pej. V roce 1953 se správa celé prefektury přesunula do okresu Che-pchu.

V roce 1955 byla prefektura Čchin-čou vrácena k provincii Kuang-tung a přejmenována na prefekturu Che-pchu (合浦专区), přičemž městský okres Pej-chaj byl oddělen od prefektury a opět se dostal pod přímou kontrolu vlády provincie Kuang-tung. V roce 1956 byl městskému okresu Pej-chaj snížen status a opětovně byl podřízen prefektuře Che-pchu. V roce 1958 byly Pchu-pej (浦北) a Pej-chaj znovu přičleněny k okresu Che-pchu a z Pej-chaje se v době Velkého skoku vpřed stala lidová komuna. V roce 1959 bylo Che-pchu přičleněna k prefektuře Čan-ťiang (湛江专区), přičemž Pej-chaj obdržela status městysu okresní úrovně (县级镇). V roce 1964 se Pej-chaj opět stala městským okresem.

V červnu 1965 byl městský okres Pej-chaj a okres Che-pchu převeden z provincie Kuang-tung do Čuangské autonomní oblast Kuang-si, kde byla znovu zřízena prefektura Čchin-čou; okres Pchu-pej byl znovu vyčleněn z okresu Che-pchu.

V roce 1971 došlo ke změně v čínské terminologii a prefektura Čchin-čou byla oficiálně přejmenována (钦州专区→ 钦州地区; v českém překladu se změna neprojeví).

V roce 1982 se město Pej-chaj stalo otevřeným městem pro zahraniční turismus. 8. října 1983 byl městský okres Pej-chaj vyjmut z prefektury Čchin-čou a přešel do přímé podřízenosti autonomní oblasti Kuang-si. Pej-chaj také obdržela status městské prefektury. V dubna 1984 byla Pej-chaj určena jako jedno ze 14 „otevřených pobřežních měst“ (podobné statusu speciální ekonomické zóny).

11. září 1984 byl v Pej-chaji vytvořen obvod Chaj-čcheng. 21. května 1987 byl okres Che-pchu převeden z prefektury Čchin-čou do podřízenosti úřadům v Pej-chaji. 17. prosince 1994 byly vytvořeny obvody Jin-chaj a Tchie-šan-kang.

21. století editovat

9. listopadu 2010 byla Pej-chaj ustavena jako národní kulturní a historické město.

Od 30. listopadu do 2. prosince 2011 se v Pej-chaji konala 24. světová konference Hakka.

Geografie editovat

 
Městská prefektura Pej-chaj (modře) ma mapě autonomní oblasti Kuang-si

Poloha editovat

Pej-chaj se nachází na jihu autonomní oblasti Kuang-si ve středojižní Číně, na pobřeží Tonkinského zálivu, severozápadně od poloostrova Lej-čou. Na severu Pej-chaj hraničí s městskou prefekturou Čchin-čou, na severovýchodě s městskou prefekturou Jü-lin a na východě s provincií Kuang-tung, konkrétně s městskou prefekturou Čan-ťiang.

Podnebí editovat

Pej-chaj leží v subtropickém podnebném pásu, konkrétně má vlhké subtropické podnebítropické monzunové podnebí. Zimní období (říjen – březen) je poznamenáno zimními, severojižními monzuny, letní období (duben – září) je ovlivněno vyšším tlakem tropického pásu a silnými, jižními větry; léta bývají spíše mírná.

Pej-chaj – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Nejvyšší teplota [°C] 27,9 29,9 31,5 33,4 35,8 36,2 36,2 37,1 36,4 34,7 32,0 28,8 37,1
Průměrné denní maximum [°C] 18,7 19,7 22,5 27,0 30,4 31,6 32,0 31,8 31,2 29,1 25,3 21,2 26,7
Průměrná teplota [°C] 14,6 15,9 18,9 23,4 26,8 28,6 29,0 28,5 27,4 24,8 17,5 13,5 22,4
Průměrné denní minimum [°C] 11,8 13,4 16,3 20,9 24,1 26,1 26,4 25,8 24,6 21,8 17,5 13,5 20,2
Nejnižší teplota [°C] 3,3 2,6 3,5 9,6 15,0 19,9 22,2 18,7 16,1 12,0 6,4 2,6 2,6
Průměrné srážky [mm] 33,9 41,5 59,0 77,8 131,9 285,4 394,8 395,3 215,5 79,6 38,3 22,2 1 775,2
Relativní vlhkost [%] 78 83 84 84 81 82 82 84 81 76 73 72 80
Zdroj: 中国气象数据网[3] a 北海 - 气象数据[4]

Vodstvo editovat

Říční systém je v prefektuře Pej-chaj málo rozvinutý, většina toků je krátkých a sezónních. Mezi větší toky patří řeka Nan-liou, protékající okresem Che-pchu, či řeka San-che-kchou. Nachází se zde také několik menších vodních nádrží, zejména Niou-wej-ling, Li-jü-ti a vodní nádrž Che-pchu.

Administrativní dělení editovat

Městská prefektura Pej-chaj se dělí na čtyři celky okresní úrovně, a to tři městské obvody a jeden okres.

Mapa Kód Název Rozloha
(km²)
Počet obyvatel
(2020)[5]
PSČ
Český přepis Čínské znaky
Pchin-jin
čuangsky
450500 Pej-chaj 北海市
Běihǎi Shì
Bwzhaij Si
3 988,67 1 853 227 536000
Městské obvody
450502 Chaj-čcheng 海城区
Hǎichéng Qū
Haijcwngz Gih
182,20 527 895 536000
450503 Jin-chaj 银海区
Yínhǎi Qū
Yinzhaij Gih
540,98 315 196 536000
450512 Tchie-šan-kang 铁山港区
Tiěshāngǎng Qū
Dejsanhgangj Gih
503,32 145 943 536000
Okres
450521 Che-pchu 合浦县
Hépǔ Xiàn
Hozbuj Yen
2 762,17 864 193 536100

Ekonomika editovat

V roce 1984 byla Pej-chaj designována jako jedno ze 14 "otevřených pobřežních měst".

V devadesátých letech 20. století Pej-chaj zaznamenala růst v souvislostí s rychlou urbanizací, který byl avšak následovaný lokálním kolapsem trhu s nemovitostmi a vedl k útlumu.[6]

V roce 2001 byl založen Průmyslový park Pej-chaj, zaměřený na výrobu elektronických výrobků, nicméně byl zastíněn úspěchem dalších přístavních měst, jako např. Šen-čen. Následně v roce 2007 vznikl Průmyslový park Tchie-šan-kang, soustředěný na těžký a petrochemický průmysl.[6]

Další růst Pej-chaj zaznamenala zejména po světové krizi z roku 2008, na kterou čínská vláda reagovala zvýšením investičních výdajů, což se v Pej-chaji projevilo masivní výstavbou infrastruktury.[6]

Pej-chaj je jako logisticky významné přístavní město zapojena do iniciativy Nová hedvábná stezka.[7]

Partnerská města editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Beihai na anglické Wikipedii, Бэйхай na ruské Wikipedii a 北海市 na čínské Wikipedii.

  1. a b Jablonec uzavřel smlouvu s jihočínským Beihai [online]. Jablonec nad Nisou: Magistrát města Jablonec nad Nisou, 15. 8. 2011 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  2. Partnerské město Beihai. www.mestojablonec.cz [online]. Magistrát města Jablonec nad Nisou [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  3. 中国气象数据网 [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (čínsky) 
  4. 北海 - 气象数据 [online]. weather.com [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (čínsky) 
  5. 北海市第七次全国人口普查主要数据公报. xxgk.beihai.gov.cn [online]. 2021-06-10 [cit. 2022-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-21. (čínsky) 
  6. a b c YANG, Yuan; Liu. Beihai embraces its new boom, forgetting its bust. Financial Times [online]. 4. 5. 2017 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  7. ZHAO, Shiyue. Southwest city Beihai eyes on digital economy to drive growth. China Daily [online]. 30. 10. 2020 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat