Wikipedie

Peggy Whitsonová

Peggy Annette Whitsonová (* 9. února 1960 v Mount Ayr, Iowa, USA) je americká biochemička, astronautka NASA, 419. člověk ve vesmíru. V letech 2002–2008 absolvovala dva půlroční a jeden devítiměsíční let na Mezinárodní vesmírnou stanici. V současnosti je ředitelkou pro kosmické lety s posádkou ve společnosti Axiom Space. V roce 2023 se na ISS podívala počtvrté jako velitelka komerčního letu Axiom Mission 2. Je držitelkou několika amerických kosmonautických rekordů včetně nejdelší souhrnné délky kosmických letů mezi ženami (675 dní).[1]

Peggy Annette Whitsonová
astronautka NASA
Státní příslušnostUSA
Datum narození9. února 1960 (64 let)
Místo narozeníUSA Mount Ayr, Iowa, USA
Předchozí
zaměstnání		biochemička
Čas ve vesmíru675 dní, 3 hodiny, 48 minut
Kosmonaut od1. května 1996
MiseExpedice 5
(STS-111/ISS/STS-113)
Expedice 16
(Sojuz TMA-11/ISS)
Expedice 50/51/52
(Sojuz MS-03/ISS/Sojuz MS-04)
Axiom Mission 2/ISS
Znaky misí Emblém Expedice 50 Emblém Expedice 51
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a vzdělání editovat

Peggy Whitsonová pochází z Mount Ayr v Iowě, studovala biologii a chemii na Iowa Wesleyan College (bakalářský titul, 1981) a biochemii na Rice University v Houstonu (doktorát, 1985). Poté (1986–1988) byla zaměstnancem Národní výzkumné rady přiděleným do Johnsonova vesmírného střediska. Od roku 1988 pracovala pro dodavatele NASA společnost KRUG International. Roku 1989 přešla do oddělení biochemických výzkumů Johnsonova vesmírného střediska a od roku 1993 do oddělení medicíny. Současně od roku 1991 působila na Texaské univerzitě v Galvestonu.[2]

Kariéra v NASA editovat

V květnu 1996 byla v 16. náboru NASA vybrána mezi astronauty. Po dvouletém kurzu všeobecné kosmické přípravy získala kvalifikaci letové specialistky. V letech 1998–1999 vedla skupinu podpory posádek v Rusku.[2]

1. let editovat

V červenci 1999 byla zařazena do záložní posádky Expedice 3 a hlavní posádky Expedice 5 společně s kosmonauty Valerijem Korzunem a Sergejem Treščovem. Všichni tři 5. června 2002 odstartovali do vesmíru na palubě raketoplánu Endeavour (let STS-111). Nahradili kolegy z Expedice 4 a na půl roku se zabydleli na stanici. S doprovodem Korzuna podnikla Whitsonová 16. srpna 2002 svůj první výstup do volného prostoru. Trval 4 hodiny a 25 minut a dvojice při něm namontovala protimeteorické panely na modul Zvezda. V prosinci přiletěli členové Expedice 6 a Korzun, Treščov a Whitsonová se vydali zpět na Zemi. Přistáli na Floridě 7. prosince 2002 po 184 dnech 22 hodinách a 14 minutách letu.[2][3]

2. let editovat

V červenci 2005 byla Whitsonová zařazena do skupiny astronautů určených pro Expedice 15, 16, 17. V prosinci 2005 byla jmenována velitelkou záložní posádky Expedice 14, spolu s palubním inženýrem Jurijem Malenčenkem, v květnu 2006 byl do posádky zařazen také Clayton Anderson. V srpnu 2006 byli Whitsonová a Malenčenko určeni za hlavní posádku pro Expedici 16.[2]

Na svou misi odstartovali 10. října 2007 v Sojuzu TMA-11, třetím členem posádky byl malajsijský kosmonaut Sheikh Muszaphar Shukor. Po spojení s ISS během týdne přebrali stanici od Expedice 15. Fjodor Jurčichin a Oleg Kotov se s Shukorem vrátili na Zemi a členové Expedice 16 zůstali na stanici.

Whitsonová jako historicky první velitelka ISS během obvyklého půlročního pobytu na stanici absolvovala celkem 5 výstupů do volného prostoru. Při prvním ji doprovázel Malačenko – 9. listopadu 2007 během 6 hodin a 55 minut připravili spojovací adaptér PMA-2 k přesunu na modul Harmony.[4] Při zbylých čtyřech výstupech 20.[5] a 24. listopadu 2007[6], 18. prosince 2007[7] a 30. ledna 2008[8] byl jejím společníkem Daniel Tani a společně strávili celkem 28 hodin a 26 minut vnějším připojováním modulu Harmony ke zbytku stanice, inspekční činností na elektrickém systému stanice a výměnou motoru na jednom z otočných solárních polí stanice. Celková délka dosavadních šesti výstupů Whitsonové dosáhla 39 hodin a 46 minut.

Malačenko s Whitsonovou přistáli 19. dubna 2008 po letu trvajícím 191 dní 19 hodin a 13 minut.[2][9] Na palubě s nimi byli i korejská kosmonautkou I So-jon, která se vracela ze svého desetidenního letu.

Vedoucí kanceláře astronautů editovat

Nedlouho po ukončení druhé mise a následné rehabilitace byla v říjnu 2009 jmenována vedoucí kanceláře astronautů NASA jako nástupkyně Stevena Lindseye. Byla první ženou a prvním neletcem v této funkci a vykonávala ji do července 2012,[10] kdy se vrátila do stavu aktivní přípravy na další kosmický let; pozice se místo ní ujal Robert Behnken.

3. let editovat

Peggy Whitsonová se na ISS vrátila i při své třetí misi o osm a půl roku později. Po startu 17. listopadu 2016 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu[11] se společně s velitelem Olegem Novickým a Thomasem Pesquetem v lodi Sojuz MS-03 připojila k Mezinárodní vesmírné stanici 19. listopadu 2016[12] jako plánovaná velitelka Expedice 51.[13][14] V březnu 2017 byla její mise na ISS prodloužena o další 3 měsíce[15] – zatímco Novickij a Pesquet se na Zemi vrátili v Sojuzu MS-03, v němž startovali, Whitsonová přistála 3. září 2017 v Kazachstánu v lodi Sojuz MS-04.

Během svého rekordního letu Whitsonová mimo jiné absolvovala další 4 výstupy do volného prostoru – 6. ledna[16] a 30. března 2017[17] s Robertem Kimbroughem, 12.[18] a 23. května 2017[19] s Jackem Fischerem. Během 20 hodin a 35 minut splnila řadu montážních a údržbářských úkolů, včetně výměny baterií v elektrickém systému stanice, zapojení spojovacího adaptéru PMA-3 nebo instalace antén na modul Destiny. Celkovou dobu všech svých 10 výstupů zvýšila na 60 hodin a 21 minut.

Devět měsíců po návratu ze 3. letu Peggy Whitsonová odešla z NASA.[10]

Kariéra v Axiom Space editovat

Další kroky Peggy Whitsonové zamířily do soukromé společnosti Axiom Space zajišťující komerční lety na ISS a připravující se na budoucí vypuštění čistě soukromé vesmírné stanice Axiom Station.

V lednu 2021 společnost zveřejnila, že se Whitsonová stala záložní velitelkou první mise k ISS Axiom Mission 1.[20]

Koncem roku 2022 vyšlo najevo, že je ve společnosti Axiom Space ředitelkou pro kosmické lety s posádkou.[21]

4. kosmický let editovat

V květnu 2021 Axiom Space oznámila, že Whitsonová bude velitelkou druhého komerčního letu k ISS, Axiom Mission 2.[22] Zbytek posádky tvořil komerční astronaut John Shoffner a dva astronauti vyslaní Saúdskou vesmírnou komisí, Alí al-Qarní a Rajjána Barnáwíová.

Start se po několika odkladech uskutečnil 21. května a loď Crew Dragon Freedom se k ISS připojila o den později. Čtveřice se během letu kromě seznámení se stanicí a pozorování Země věnovala vědeckému programu. Ten tvořilo přes 20 multidisciplinárních experimentů z oblastí věd o životě, výzkumu člověka, fyzikálních věd a technologií, a navíc několik osvětových výzkumů v oblasti technologií, inženýrství, umění a matematiky..[23]

Loď se po všech nezbytných předodletových procedurách od ISS odpojila 30. května 2023[24] a další den přistála do vod Mexického zálivu poblíž floridského města Panama City.[23]

Záhy po návratu Whitsonová prohlásila, že se těší na další příležitost opustit Zemi.[25]

Kosmonautické rekordy editovat

Peggy Whitsonová je držitelkou několika celosvětových a amerických kosmonautických rekordů:

  • největší souhrnná délka kosmických letů mezi americkými astronauty i astronautkami – 675 dní, 3 hodiny a 48 minut (do té doby rekordních 534 dní Jeffreyho Williamse překonala 24. dubna 2017);[26]
  • nejstarší žena, která vyletěla do vesmíru – držitelkou rekordu se stala při svém třetím letu, k němuž se vydala v bezmála 57 letech,[27][28] a potvrdila ho i při svém čtvrtém letu, když startovala ve věku 63 let;
  • největší počet absolvovaných výstupů do volného prostoru mezi ženami – během svých misí na ISS vystoupila mimo stanici celkem 10x,[29] ale držitelkou rekordu se stala už svým osmým výstupem 30. března 2017;[30]
  • nejstarší žena, která uskutečnila výstup do vesmíru – při posledním výstupu 23. května 2017 jí bylo 57 let;
  • první velitelka Mezinárodní vesmírné stanice[31] – až do roku 2005, kdy Whitsonová tuto funkci zastávala při svém druhém kosmickém letu, byli veliteli ISS pouze muži.

Díky své třetí misi od listopadu 2016 do září 2017 byla Peggy Whitsonová s 289 dny 5 hodinami a 2 minutami také rekordmankou v délce jednotlivého letu mezi americkými astronautkami. O tento primát ji ale těsně před koncem roku 2019 připravila Christina Kochová, která později s koncem svého posledního letu zapsala celkem 328 dní, 13 hodin a 59 minut.

Reference editovat

  1. ↑ US astronaut Peggy Whitson breaks American spaceflight record [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2009-05-06]. Kapitola С Ш А. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2002-12-08 [cit. 2009-05-06]. Kapitola Expedice 5. [dále jen Holub]. Dostupné online. 
  4. ↑ JSC, Jerry Wright :. NASA - Station Spacewalk Prepares for PMA, Harmony Moves. www.nasa.gov [online]. 2007-11-09 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-29. (anglicky) 
  5. ↑ NASA - Spacewalkers Harmonize on Node Hookup Tasks. www.nasa.gov [online]. 2007-11-20 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-29. (anglicky) 
  6. ↑ NASA - Spacewalkers Complete More Harmony Hookup Work. www.nasa.gov [online]. 2007-11-24 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-13. (anglicky) 
  7. ↑ NASA - Spacewalkers Find No Solar Wing Smoking Gun. www.nasa.gov [online]. 2007-12-18 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-04. (anglicky) 
  8. ↑ NASA - Spacewalkers Replace Solar Wing Motor. www.nasa.gov [online]. 2008-01-30 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-28. (anglicky) 
  9. ↑ Holub. Rev. 2008-04-19 [cit. 2009-05-02]. Kapitola Expedice 16. 
  10. ↑ a b POTTER, Sean. Record-Setting NASA Astronaut Peggy Whitson Retires. NASA [online]. 2018-06-15 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Biography of PEGGY A. WHITSON [online]. NASA, 2016 [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 
  12. ↑ Welcome Aboard! New Arrivals Make Six Expedition 50 Crew Members | Space Station [online]. [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ NASA, Space Station Partners Announce Crew Members for Missions in 2017 [online]. NASA, 6 August 2015 [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 
  14. ↑ ISS Expedition 51 mission patch [online]. collectspace.com, 5 December 2015 [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ NORTHON, Karen. NASA Astronaut Peggy Whitson Adds Time to Record-Breaking Mission [online]. NASA, 2017-04-05, rev. 2017-08-07 [cit. 2020-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ GARCIA, Mark. Astronauts Complete First of Two Power Upgrade Spacewalks. nasa.gov [online]. NASA, 2017-01-06 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-02. (anglicky) 
  17. ↑ GARCIA, Mark. Spacewalkers Successfully Connect Adapter for Commercial Crew Vehicles. nasa.gov [online]. NASA, 2017-03-30 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-02. (anglicky) 
  18. ↑ GARCIA, Mark. 200th Station Spacewalk Comes to an End. nasa.gov [online]. NASA, 2017-05-12 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-02. (anglicky) 
  19. ↑ GARCIA, Mark. Short Spacewalk Complete After Successful Installation Work. nasa.gov [online]. NASA, 2017-05-23 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-02. (anglicky) 
  20. ↑ Axiom Space na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ Team. Axiom Space [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Axiom announces Ax-2 mission commander and pilot. Axiom Space [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ a b Dragon Freedom Splashes Down, Wraps Up Historic Ax-2 Mission - AmericaSpace. www.americaspace.com [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ GARCIA, Mark. Ax-2 Astronauts Undock from Station Inside Dragon Freedom. blogs.nasa.gov [online]. 2023-05-30 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ WALL, Mike Wall. 'I'm ready. Let's go!' Record-breaking astronaut Peggy Whitson eager for next flight after private Ax-2 mission. Space.com [online]. 2023-06-02 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Peggy Whitson: Oldest woman in space blasts off to ISS. BBC News. 2016-11-17. Dostupné online [cit. 2016-12-04]. (anglicky) 
  27. ↑ NASA's Peggy Whitson Becomes Oldest Woman in Space - ABC News [online]. Abcnews.go.com [cit. 2016-11-19]. Dostupné online. 
  28. ↑ Chiara Palazzo Associated Press. Nasa veteran Peggy Whitson becomes the oldest woman in space as she blasts off for ISS [online]. Telegraph.co.uk [cit. 2016-11-19]. Dostupné online. 
  29. ↑ MEK - Přehled EVA. mek.kosmo.cz [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ GARCIA, Mark. Spacewalkers Successfully Connect Adapter for Commercial Crew Vehicles. nasa.gov [online]. NASA, 2017-03-30 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-03. 
  31. ↑ Tariq Malik. Astronauts Ponder State of Space Exploration [online]. Fox News, 2007 [cit. 2008-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-06. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Peggy_Whitsonová&oldid=23456078“