Wikipedie

Pavel Molnár

Pavel Molnár (Molnar) (* 8. února 1940, Vojnice) je sklářský výtvarník, který se v Čechách vyučil foukačem skla a roku 1965 emigroval do Západního Německa, kde se prosadil jako umělec.[1]

Pavel Molnár
Narození8. února 1940 (84 let)
Bátorove Kosihy
VzděláníOdborné učiliště sklářské, Nový Bor
Povolánísklářský výtvarník
OceněníBavorská státní cena
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo editovat

Pavel Molnár se narodil a vyrůstal v maďarské oblasti jižního Slovenska Vojnice. V letech 1957–1960 se vyučil foukačem technického skla v Odborném učilišti sklářském v Novém Boru a složil zde maturitu. Pracoval pak v průmyslových podnicích do roku 1965, kdy spolu se svým bratrem-dvojčetem Josefem emigroval přes Jugoslávii do Západního Německa. V Německu byl zprvu zaměstnán jako laboratorní foukač skla. Roku 1968 si zařídil vlastní ateliér a začal externě spolupracovat s Německým muzeem v Mnichově, kde mohl studovat sbírky římského skla i díla Karla Köppinga, která obdivoval. Navštěvoval také kurzy na Mnichovské akademii a mohl se více soustředit na umělecký design skla.[1]

Již koncem 60. let se Pavel Molnár prosadil svou vlastní tvorbou, když jeho dílo zakoupilo Museum skla v Coburgu. Roku 1974 obdržel výroční cenu Danner's Art Foundation v Mnichově a začali se o něj zajímat sběratelé skla. Roku 1977 objevil a zakoupil nemovitost ve čtvrti Barsbüttel na předměstí Hamburku, kde si zřídil sklářskou dílnu, sklad, galerii a byty pro sebe a svého bratra Ondřeje, se kterým realizoval své návrhy pod společnou značkou Atelier Molnar. Od roku 1979 měl v dílně instalovanou i sklářskou pec a sám se naučil foukat sklo. Hutní sklo lité do forem používal pouze k obohacení své techniky tvarování skla nad kahanem. Tento způsob práce, který kombinuje obě horké techniky tvarování skla, byl v Německu ojedinělý a průkopnický.[1]

Spojení obou technik umožnilo Pavlu Molnárovi věnovat se kromě barvení povrchu skla oxidy kovů také zapouštění barevných inkluzí a kreseb mezi vrstvy žhavého tekutého skla a tvorbu objektů pojatých spíše sochařsky. Molnárovy skleněné objekty se vyznačují dokonalou kombinací barev a lyrickým vyzněním a často jsou intimní zprávou o jeho snech, emocích a obavách. Jeho abstraktní díla, pro která volí jednoduché základní sférické a kapkovité tvary nebo válce, se blíží akvarelu a navozují dojem tekoucí vody nebo vanutí větru.

Molnárův ateliér v Barsbüttel se stal sklářským centrem severního Německa, kde od roku 1980 pořádal výstavy svých sklářských kolegů a letní školy. Od roku 1981, kdy získal Bavorskou státní cenu, přijímal do své dílny učně, kteří zde absolvovali tříletý kurz. Jedním z jeho žáků byl Stefan Scheuerer, který v dílně pracoval až do roku 1984. Roku 1983 Pavel Molnár učil na Pilchuck Glass School ve Stanwoodu (Washington, USA), v roce 1990 se zúčastnil Mezinárodního sklářského sympozia v Gus-Chrustalny (Rusko) a roku 1991 vyučoval na letní škole Sars-Poteries (Francie).

V Německu si během třiceti pěti let získal renomé jako výtvarník a poté se se svou německou manželkou přestěhoval do Českého Krumlova, kde si renovoval renesanční dům a zařídil ateliér. Jeho bratr-dvojče Josef žije v Kanadě, jedna z jeho dcer v Austrálii a druhá v Čechách.[1]

Ocenění editovat

  • 1974 Annual Award of Danner'schen Crafts Foundation Munich
  • 1981 Bavarian State Award – Gold Medal of the International Trade Fair Munich
  • 1985 Second Prize of Süßmuth Glaskunst days[2]

Zastoupení ve sbírkách editovat

  • Kunstgewerbemuseum, Berlin
  • Kunstsammlung der Veste Coburg
  • The Corning Museum of Glass, NY
  • Kunstmuseum; Frauenau, Wertheim Düsseldorf
  • Glasmuseum Ebeltoft/Dänemark
  • Museum für Kunst und Gewerbe Hamburg
  • Kestner-Museum Hannover
  • Badisches Landesmuseum Karlsruhe
  • National Museum of Modern Art Tokyo, Kyoto/Japan
  • Grassi-Museum Leipzig
  • Victoria & Albert Museum London
  • Stadtmuseum München
  • Museum Boymans-van-Beuningen Rotterdam
  • Schleswig-Holsteinisches Landesmuseum, Schloss Gottorf
  • Hokkaido Museum of Modern Art Sapporo/Japan
  • Württembergisches Landesmuseum Stuttgart
  • Musée des arts decoratifs Lausanne

Autorské výstavy (výběr) editovat

  • 1975 Galerie Beate E. Voigt, Norimberk, Galerie L. Moser, Worms
  • 1976 Galerie Charlotte Henning, Darmstadt, Landshuter Galerie, Landshut
  • 1977 Weihnachtsmesse für Kunsthandwerker im Museum für Kunst und Gewerbe, Hamburg, Seehase, Berlin, Galerie H. Remmele, Gießen
  • 1977 Hamburg, Galerie "L", Hamburg, Kunstsammlungen der Veste Coburg
  • 1980 Badisches Landesmuseum Karlsruhe, National Museum of Modern Art Kyoto, Tokyo
  • 1982 Retrospektiv-Ausstellung, Glasmuseum Frauenau, Wertheim
  • 1983 Kunsthandwerk in Schleswig-Holstein, Lübeck, Kunstmuseum Düsseldorf, Galerie Atelier d'Amon, Paris
  • 1985 Kunsthandwerk aus Hamburg, Budapest, Musée des Beaux Arts, Rouen, Kobe, Hokkaido Museum of Modern Art, Sapporo, World Glass Now
  • 1986 Matsuya Ginza Departmentstore, Tokyo
  • 1987 Habatat galleries, Lathrup Village, USA
  • 1989 Worpswede, Galerie Kunsttreff, Worpswede, Generale dc Banque Liege
  • 1991 Miller Galerie, New York, Galerie L'Eclat du Verre, Paris, Galerie Klute, Wien
  • 1992 Maison de la Culture Metz, Francie, Générale e Banque, Liege, Composition Gallery, San Francisco, USA, Glas und Keramik Galerie, Bonn, Galerie Antika, Charmey Gruyère
  • 1995 Galerie Silica, galerie Danika, Echternach, CCAA Glasgalerie Köln

Skupinové výstavy editovat

  • Pavel Molnár se od roku 1974 zúčastnil desítek skupinových výstav v Evropě, USA a Japonsku. Na Slovensku se roku 1991 představil na výstavě Súčasné slovenské sklo v Národnej galérii v Bratislavě.

Reference editovat

  1. ↑ a b c d Petrová S, 2007, s. 98-99
  2. ↑ Pavel Molnar - Perfume Bottles and biography, 2016

Literatura (výběr) editovat

  • Sylva Petrová, České a slovenské sklo v exilu, Moravská galerie v Brně a nakladatelství KANT, Praha 2007, MG ISBN 978-80-7027-165-0, KANT ISBN 978-80-86970-49-3
  • Who is Who in Contemporary Glass Art: A Comprehensive World Guide to Glass Artists-Craftsmen-Designers, Waldrich Verlag, München 1993, s. 385–386
  • "All about Glass", Shinshusha Co. Ltd., Tokyo, 1992
  • Kimio Nishimura, Pavel Molnar, in: "Glass Art", Vol. 11, Art-Sha Co. Ltd., Osaka, Japan 1987, s. 3–11
  • P. Schmitt, Pavel Molnar, Arbeiten der 80er Jahre, Neues Glas 8 (2), 1987, s. 73–76
  • Pavel Molnar 1980, katalog výstavy (32 s.), Galerie Rettmer + Luy, Karlsruhe 1980
  • G. Nicola, Pavel Molnar. Farbe und Feuer – Vor der Lampe geblasenes Glas, Kunst und Handwerk July/Aug 1978, s. 270–273, obr. 13–23

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pavel_Molnár&oldid=22919804“