Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty
Pavel III. Antonín kníže Esterházy z Galanty (maďarsky Herceg galántai Esterházy Pál III Antal, německy Paul III. Anton, Fürst Esterházy de Galantha, 10. května 1786 Vídeň – 21. května 1866 Řezno) byl uherský šlechtic, politik a diplomat, působící ve službách rakouských Habsburků.
Život editovat
Pavel III. Antonín se narodil ve Vídni 10. května 1786 jako syn knížete Mikuláše II. Esterházyho a jeho manželky, lichtenštejnské princezny Marie Josefy Ermenegildy, byl tedy vnukem panujícího knížete Františka Josefa I. z Lichtenštejna.
Svou kariéru zahájil u rakouského dvora. Jako císařský pokladník dokázal utkat zásadní pouta s nejvýznamnějšími osobnostmi své doby. Mezi nimi navázal výborné vztahy s knížetem Klemensem Václavem z Metternichu a s ministerským předsedou knížetem Felixem ze Schwarzenbergu. Coby císařský velvyslanec v Nizozemsku a poté ve Velké Británii získal značné zkušenosti v oblasti mezinárodní diplomacie.
V roce 1833, po smrti svého otce Mikuláše II., jej vystřídal v čele rodiny Esterházyů.
Svým maďarským krajanů přislíbil, že se stane císařským vyslancem v Uhrách a podpoří získání nezávislosti na Vídni, avšak až do roku 1842 zůstával ve funkci velvyslance v Londýně.
Po návratu do Vídně se skutečně stal ministrem pro uherské záležitosti a byl propagátorem národní věci, nicméně protihabsburské klima v zemi bylo stále silnější a nekontrolovatelné i pro Esterházyho. Když nepokoje v roce 1848 propukly také v Uhrách, stál kníže před velkým dilematem, zda pomoci Maďarům, nebo setrvat na straně císaře.
Rozhodl se zůstat loajální a nadnárodní myšlence, a jako mnozí jeho předchůdci zachovat věrnost panovníkovi. Následně byl uvolněn z funkce uherského ministra a v dalších letech byl nucen žít mimo Maďarsko.
Ani rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 nepřineslo kýžený efekt a Pavel III. Antonín zůstal i nadále ve Vídni.
Krátce před jeho smrtí se finanční situace rodiny stala velmi vážnou, protože on sám nebyl schopen splácet dluhy, které zanechali jeho předchůdci. Do situace se vložil císař František Josef a v roce 1865 převzal všechny majetky Esterházyů až do roku 1898, kdy se rodině podařilo splatit dluh u státu.
Kníže Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty zemřel 21. května 1866 v bavorském Řezně. Byl pohřben v rodinné hrobce ve františkánském klášteře v Eisenstadtu.
Po jeho smrti jej vystřídal syn Mikuláš III. Antonín.
Manželství a děti editovat
V červnu 1912 se v Řezně oženil s princeznou Marií Terezií z Thurn-Taxisu (1794–1874). Z manželství vzešly tři děti:[1]
- 1. Marie Terezie (27. 5. 1813 Řezno – 14. 5. 1894 Veselí nad Moravou)
- ⚭ (14. 2. 1833 Vídeň) hrabě Bedřich Chorinský (5. 4. 1802 Veselí nad Moravou – 6. 11. 1861 Benátky)
- 2. Terezie Rosa (12. 7. 1815 Vídeň – 28. 2. 1894 tamtéž)
- ⚭ (24. 5. 1837 Vídeň) hrabě Karel z Cavriani (8. 7. 1803 Seibersdorf – 23. 7. 1870 tamtéž)
- 3. Mikuláš III. Antonín, 9. kníže Esterházy z Galanty (25. 6. 1817 Řezno – 28. 1. 1894 Vídeň)
Vývod z předků editovat
| Josef I. Esterházy z Galanty | ||||||||||||
| Mikuláš I. Josef Esterházy z Galanty | ||||||||||||
| Maria Octavia, Freiin von Gilleis zu Theras und Sonnenberg | ||||||||||||
| Antonín I. Esterházy z Galanty | ||||||||||||
| Ferdinand Bonaventura Ungnad z Weissenwolffu | ||||||||||||
| Marie Alžběta Ungnadová z Weissenwolffu | ||||||||||||
| Marie Terezie ze Starhembergu | ||||||||||||
| Mikuláš II. Esterházy z Galanty | ||||||||||||
| Ladislav Erdődy z Monyorókeréku | ||||||||||||
| Mikuláš Erdödy z Monyorókeréku a Monoszlö | ||||||||||||
| Anna Marie z Illésházy | ||||||||||||
| Marie Terezie Erdődyová | ||||||||||||
| Ludvík I. Arnošt Batthyány | ||||||||||||
| Marie Antonie Batthyányová | ||||||||||||
| Terezie Kinská z Vchynic a Tetova | ||||||||||||
| Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty | ||||||||||||
| Filip Erasmus z Lichtenštejna | ||||||||||||
| Emanuel Josef z Lichtenštejna | ||||||||||||
| Kristýna Tereza z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu | ||||||||||||
| František Josef I. z Lichtenštejna | ||||||||||||
| Karel Ludvík z Ditrichštejna | ||||||||||||
| Marie Anna Antonie z Ditrichštejna | ||||||||||||
| Marie Terezie Anna z Trauttmansdorffu | ||||||||||||
| Marie Josefa z Lichtenštejna | ||||||||||||
| František Damián ze Šternberka | ||||||||||||
| František Filip ze Šternberka | ||||||||||||
| Marie Josefa z Trauttmansdorffu | ||||||||||||
| Marie Leopoldina ze Šternberka | ||||||||||||
| Konrád Zikmund ze Starhembergu | ||||||||||||
| Marie Leopoldina ze Starhembergu | ||||||||||||
| Marie Leopoldina Löwensteinsko-Wertheimsko-Rochefortská | ||||||||||||
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paolo III Antonio Esterházy di Galantha na italské Wikipedii.
- ↑ Esterh�zy 2. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty na Wikimedia Commons - Rodokmen knížecí linie rodu Esterházyů
| Předchůdce: Mikuláš II. |
|
hlava majorátu rodu Esterházyů 1833–1866 |
|
Nástupce: Mikuláš III. Antonín |
