Pastviny (vojenský újezd Hradiště, u Zakšova)
Pastviny (německy Ranzengrün[1]) jsou zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stály v Doupovských horách 4,5 kilometru jihovýchodně od Velichova v nadmořské výšce okolo 510 metrů.[2]
| Pastviny | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°15′55″ s. š., 13°4′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Doupov u Hradiště |
  Pastviny | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 136 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Německá varianta názvu vesnice vznikla složením středněhornoněmeckého slova grüene (háj, louka) a nejasného osobního jména. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Rawezengrun (1465), Royczengryn (1570), Rauzengrün (1579), Ratzengrün (1785) a Ranzengrün (1847).[3]
Historie editovat
Pastviny byly od třináctého století jednou z vesnic v tzv. šemnickém újezdu oseckého kláštera. Od něj je v roce 1465 získal král Jiří z Poděbrad, který vesnici připojil k panství hradu Andělská Hora. Spolu s ním byly Pastviny v roce 1622 připojeny ke Stružné a někdy po roce 1654 se staly součástí doupovského panství.[4]
Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo šest sedláků a osm domkářů. Bohatší sedláci měli dohromady osm potahů a chovali osm krav, patnáct jalovic, dvě ovce, dvě prasata a třináct koz. Domkářům patřilo celkem jedenáct krav, jedenáct jalovic a pět koz. Na polích se pěstovalo žito, ale hlavními zdroji obživy bývaly chov dobytka, zpracování dřeva v lesích a výroba šindelů.[4]
V roce 1949 měla vesnice sbor dobrovolných hasičů společný s Horní Lomnicí, Lipoltovem, Mlýnskou, Starou Vsí a Svatoborem.[5] Pastviny zanikly vysídlením v roce 1953 v důsledku zřízení vojenského újezdu.[6] Ve skutečnosti byla vesnice vysídlená už v roce 1947.[5] Domy stojící původně podél silnce zanikly, a existenci vsi připomínají jen staré ovocné stromy.[4]
Přírodní poměry editovat
Pastviny stávaly v katastrálním území Doupov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi tři kilometry východně od Dolní Lomnice. Nacházely se v nadmořské výšce okolo 510 metrů v západní části Doupovských hor, konkrétně na rozhraní jejich okrsků Jehličenská hornatina na severu a Hradišťská hornatina na jihu.[7] Půdní pokryv v okolí zaniklé vsi tvoří kambizem eutrofní. Místem, kde vesnice stávala, protéká Lomnice.[8]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Pastviny stály v chladné oblasti CH7,[7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[9]
Obyvatelstvo editovat
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 163 obyvatel (z toho 84 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 156 obyvatel: sedm Čechoslováků a 149 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[11]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 139 | 156 | 157 | 146 | 156 | 163 | 156 | . |
| Domy | 24 | 25 | 26 | 24 | 25 | 24 | 24 | 18 |
Obecní správa editovat
Po zrušení patrimoniální správy se Pastviny v roce 1850 staly obcí v okrese Karlovy Vary. Při sčítáních lidu v letech 1869–1890 patřily jako osada k Horní Lomnici, ale později byly znovu obcí.[4] V roce 1945 vesnici spravovala místní správní komise zastupovaná rodákem Václavem Mugrauerem. Od 1. ledna 1950 byly Pastviny připojeny k Zakšovu.[5]
Pamětihodnosti editovat
Pod vesnicí byla u mostu umístěna socha svatého Jana Nepomuckého s letopočtem 1819 na soklu. V samotné vesnici stával pouze kamenný kříž.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-10]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 539–540.
- ↑ a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalých okresech Karlovy Vary a Žlutice. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2004. 75 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Pastviny, s. 58.
- ↑ a b c Místní správní komise Horní Lomnice 1945–1949. Inventář [PDF online]. inventare.cz [cit. 2017-04-13]. S. 109, 111. Dostupné online.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Pastviny – Ranzengrün, s. 56.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 257.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 392.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
Literatura editovat
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Pastviny – Ranzengrün, s. 56.