Pasovary
Pasovary, dříve také Pasovář[1] (německy Passern) je zaniklá osada a katastrální území v okrese Český Krumlov, 2 km severovýchodně od obce Světlík. Nachází se v Českokrumlovské vrchovině, v nadmořské výšce 750 m.
| Pasovary | |
|---|---|
 Zřícenina tvrze ve směru od Světlíku | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá osada |
| Obec | Světlík |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°44′45″ s. š., 14°13′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Pasovary (2,64 km²) |
| Nadmořská výška | 750 m n. m. |
| PSČ | 382 16 |
  Pasovary | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 717 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Ves založil pro Vítkovce pasovský ministeriál Dominik.[2] První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1291, kdy Dominik z Pasova odváděl desátky vyšebrodskému klášteru.[3] Do historie se zapsaly sestry Kateřina a Lidmila z Pasovar, příznivkyně mistra Jana Husa.[4] Do roku 1950 byly Pasovary osadou obce Velké Strážné (někdy také Velká Strašeň).[1] V roce 1910 zde stálo 32 domů, v nichž žilo 163 obyvatel (všichni německé národnosti).[5] V letech 1938 až 1945 bylo celé území obce Velké Stražné (včetně Pasovar) v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.[6] Po druhé světové válce byla ves osadou obce Světlík (1950).[1] Později zanikla.
V roce 1966 byl odstřelen místní kostel Spasitele nesoucího kříž a Panny Marie Bolestné.[7] Socha Spasitele nesoucího kříž byla převezena do Českých Budějovic, kde je umístěna ve výklenku na východní straně vnější obvodové zdi katedrály svatého Mikuláše.[8] Zanikla rovněž návesní kaple, socha Bičovaného Krista byla převezena do Českého Krumlova, kde je umístěna u Budějovické brány.[7]
Současnost editovat
Osada je zaniklá. Nachází se tu zřícenina tvrze Pasovary.
V současnosti (stav k 24. srpnu 2019) stojí těsně za jižním okrajem bývalého intravilánu nový srub[9] a zřícenina usedlosti (bývalého zájezdního hostince) při jeho západním okraji[10] je v rekonstrukci.
Katastrální území editovat
Katastrální území Pasovary má výměru 263,6946 ha.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ STEJSKAL, Aleš. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Šumava ve středověku a raném novověku, s. 368.
- ↑ DOSPIVA, David. Cisterciácký duktus v listinách klášterů Wilhering, Vyšší Brod, Plasy, Oslavany a Tišnov (1270-1313). Brno: Masarykova univerzita, 2011. Dostupné online. Magisterská diplomová práce.
- ↑ Stephan von Dolein: Epistola ad Hussitas (Auszüge). www.herder-institut.de [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ZÁRUBA, Vladimír; KOBLASA, Pavel. Šumava. Místopisný slovník. České Budějovice: Pavel Koblasa (vlastní náklad), 2000.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Kostely. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online.
- ↑ PLETZER, Karel. České Budějovice: královské město na jihu Čech. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství Růže, 1991. Dostupné online. ISBN 80-7016-032-2.
- ↑ Fotografie na Commons
- ↑ Fotografie na Commons
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pasovary na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pasovary v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Pasovary na webu Zaniklé obce
- Spolek Z Pasovar
