Palaeoloxodon

rod savců (vymřelých)

Palaeoloxodon je vyhynulý podrod prehistorického chobotnatce, který se vyskytoval v několika druzích. Kosterní pozůstatky byly nalezeny v Bilzingslebenu v Německu, na Kypru, v Japonsku, na Sicílii, na Maltě a také v Anglii během výkopových prací na Eurotunelu. Tento jedinec byl nalezen společně s předmětem vyrobeným člověkem Homo heidelbergensis a pocházel z doby před 400 tisíci lety.

Jak číst taxoboxPalaeoloxodon
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádchobotnatci (Proboscidea)
Čeleďslonovití (Elephantidae)
RodElephas
PodrodPalaeoloxodon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palaeoloxodon patří do rodu Elephas, a je tudíž příbuzným druhem slona indického. Palaeoloxodon se někdy nazývá lidově „Slon s přímými kly“, které měl poddruh Elephas Palaeoloxodon antiquus.

Celý podrod Palaeoloxodon začal vymírat před 30 000 lety, pravděpodobně pod vlivem příliš silné konkurence ze strany mamutů. Druhy žijící v Japonsku možná přežily o trochu déle. Poslední druh Palaeoloxodona, který přežíval v trpasličí formě na středomořských ostrovech, vymřel asi před 3 000 lety.

Rekordní velikost editovat

Druh Palaeoloxodon namadicus mohl být s odhadovanou hmotností přes 20 000 kilogramů největším známým suchozemským savcem všech dob.[1] Podle jiných odhadů však tento živočich vážil spíše "jen" kolem 12 tun.[2]

Druhy editovat

Mytologie editovat

Ve starověku byly na Sicílii objeveny kosterní pozůstatky Palaeoloxodona. Z předpokladu, že tehdejší místní obyvatelé neznali stavbu kostry slona, se lze domnívat, že otvor v lebce, z které vyčnívá chobot, byl tehdy považován za otvor pro jediné obrovské oko. To možná dalo vzniknout mýtům o kyklopech.

Reference editovat

Externí odkazy editovat