PZL.43 Karaś

polský lehký bombardér

PZL.43 byl polský lehký bombardovací a průzkumný letoun vzniklý roku 1936 v Państwowych Zakładach Lotniczych jako exportní varianta typu PZL.23 Karaś určená pro Bulharské letectvo, které jej užívalo pod jménem Čajka (bulharsky Чайка).[p 2]

PZL.43
Bulharský PZL.43 Čajka
Bulharský PZL.43 Čajka
Určenílehký bombardér a průzkumný letoun
PůvodPolskoPolsko Polsko
VýrobcePZL
První let1936
Vyřazeno1946 (Bulharsko)
UživatelBulharské letectvo
Lotnictwo Wojskowe
Výroba19371939
Cena za kus135 000 zlotých[1][p 1]
Vyvinuto z typuPZL.23 Karaś
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

V roce 1936 vyvinul Ing. Henryk Malinowski upravenou verzi PZL.23 Karaś, vzhledem k přání Bulharska zakoupit tento typ, ale poháněný výkonnějším hvězdicovým motorem Gnôme-Rhône 14 Kfs, dodávaným z Francie. Upravený letoun dostal označení PZL.43.

Větší hmotnost motoru použitého v letounu přiměla konstruktéra ke zvětšení délky trupu ve střední části s kokpitem. Nové letadlo také dostalo upravenou kabinu posádky, více prosklenou, s průřezem oválného namísto lichoběžníkového tvaru. Letoun dostal novou třílistou kovovou na zemi stavitelnou vrtuli typu GR. Výzbroj byla zesílena instalací druhého kulometu pro pilota.

Letoun 9. dubna 1936 zakoupilo Bulharsko v počtu 12 kusů. Byly dodány do Bulharska v dubnu a květnu 1937 a mezi bulharskými piloty si získaly dobrou pověst. Posléze, 31. března 1938, bulharská vláda zakoupila dalších 42 letounů, ale mělo se jednat o provedení se silnějším motorem Gnome-Rhône 14N01. Tato varianta dostala označení PZL.43B. Stroje měly být do Bulharska dodány do začátku srpna 1939. Došlo však ke zpoždění dodávky a do konce srpna 1939 bylo do Bulharska odesláno pouze 36 letadel, přičemž posledních 6 bylo téměř připraveno k odeslání, ale vypuknutí války zabránilo jejich odeslání.

V roce 1940 Bulharsko obdrželo z nacistického Německa další exemplář tohoto letadla. Jednalo se o letoun, který Němci ukořistili ve Varšavě a poté v říjnu 1939 odvezli do Technického institutu Luftwaffe v Rechlinu a po vyzkoušení a renovaci v továrně PZL v Mielci předali Bulharsku.

Tyto letouny používaly bulharské vzdušné síly po celou druhou světovou válku, včetně nasazení do protipartyzánských operací.

V bulharském letectvu letouny PZL.43 zůstaly až do začátku roku 1945. Poslední exempláře byly vyřazeny a sešrotovány v létě 1946.[2]

Použití letadla v polském letectví editovat

1. září 1939 bylo na letišti Okęcie[3] vybaleno a sestaveno 6 letounů PZL.43, již připravených k odeslání do Bulharska. Po montáži byly některé letouny odeslány na polní letiště v Bielanech, kde je 4. září 1939 převzali piloti polské 41. průzkumné letky náležející do svazku armády „Modlin“. Tyto letouny prováděly průzkumné i bojové lety, během nichž útočily na kolony německých jednotek v oblasti působení této armády. V průběhu bojů byly všechny zničeny. Poslední, poškozený předchozím ostřelováním Messerschmittem Bf 109E, havaroval 12. září 1939 při přistávání na letišti v Brestu nad Bugem.

Dva letouny PZL.43, ještě ne zcela smontované, byly zničeny 4. září 1939 v závodě PZL.

Specifikace (PZL.43B) editovat

Údaje dle[4]

Technické údaje editovat

  • Osádka: 3
  • Rozpětí: 13,95 m
  • Délka: 9,95 m
  • Výška: 3,3 m
  • Nosná plocha: 26,80 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 2 200 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 3 525 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený čtrnáctiválcový dvouhvězdicový motor Gnome-Rhône 14N-01
  • Výkon pohonné jednotky: 970 hp (720 kW)[5]

Výkony editovat

  • Maximální rychlost na úrovni mořské hladiny: 300 km/h
  • Maximální rychlost ve výšce 4 000 m: 365 km/h
  • Výstup do výše 4 000 m: 12 min
  • Praktický dostup: 8 500 m
  • Dolet: 1 400 km

Výzbroj editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Bez pohonné jednotky a vybavení.
  2. Racek.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku PZL.43 na polské Wikipedii.

  1. Cynk 1971, s. 193.
  2. GLASS, Andrzej; MAZUR, Wojciech. PZL.43 Czajka. Eksportowa wersja Karasia. Militaria. Roč. 1999, čís. 1, s. 43. ISSN 1231-692X. (polsky) 
  3. Cynk 1971, s. 195.
  4. Cynk 1971, s. 197–200.
  5. Cynk 1971, s. 199.
  6. a b c Schmid 2003, s. 110.

Literatura editovat

  • CYNK, Jerzy B., 1971. Polish Aircraft 1893–1939. London: Putnam & Company. Dostupné online. ISBN 0-370-00085-4. Kapitola P.Z.L. P.23, P.42 and P.43 Karaś (Crucian carp), s. 186–200. (anglicky) 
  • SCHMID, Jaroslav, 2003. Stíhací a bombardovací letadla Francie a Polska. Plzeň: Fraus. 127 s. ISBN 80-7238-284-5. Kapitola PZL.23 Karaś, 42, 43, s. 110–114. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat