Přeslička bahenní

druh rostliny

Přeslička bahenní (Equisetum palustre) je rostlina ze třídy přesličky, jejímž jediným recentním rodem je rod přeslička v širším pojetí (Equisetum s. l.).

Jak číst taxoboxPřeslička bahenní
alternativní popis obrázku chybí
Přeslička bahenní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídapřesličky (Equisetopsida)
Řádpřesličkotvaré (Equisetales)
Čeleďpřesličkovité (Equisetaceae)
Rodpřeslička (Equisetum)
Binomické jméno
Equisetum palustre
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Přeslička bahenní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10–50 cm, vyrůstající z článkovitého oddenku. Na rozdíl od přesličky rolní nemá přeslička bahenní sezónní dimorfismus, fertilní (plodná) lodyha s výtrusnicovým klasem se nijak výrazně neliší od lodyh sterilních. Lodyhy se zpravidla ve střední části přeslenitě větví, vzácněji se nevětví vůbec. První článek v přeslenu je kratší než příslušná lodyžní pochva na hlavním stonku (viz externí odkaz) na rozdíl od přesličky rolní, kde je to naopak. Střední dutina zabírá asi 1/4 průměru lodyhy. Jako u ostatních přesliček se v každém uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. Výtrusnicový klas je solitérní, vrcholový, s tupou špičkou. O životním cyklu přesliček viz přeslička.

Stanoviště editovat

Roste nejčastěji na vlhkých loukách, např. v pcháčových loukách sv. Calthion, někdy také v rašelinných a slatinných loukách. Najdeme ji i na loukách dosti degradovaných nebo na antropogenních stanovištích.

 
Výtrusnicový klas (strobilus)

Areál editovat

Roste v Evropě, Asii a v Severní Americe.

Výskyt v Česku editovat

Velmi hojný druh, častější je spíše v nižších polohách, nad 1000 m n. m. většinou už chybí.

Použití editovat

Obsahuje jedovatý piperidinový alkaloid palustrin, který nemizí ani po sušení, thiaminázu (enzym, který rozkládá vitamín B1) a akonitovou kyselinu. Otravy jsou známy zejména u dobytka, projevují se průjmy, hubnutím, v akutních případech ochrnutím svalstva a jsou popsány i případy smrtelné.[2]

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. PAUKERTOVÁ, Ivana. Jak poznat léčivou přesličku od jedovaté? In: Paukertova.cz [online]. 18. 07. 2009 [cit. 6. 1. 2022]. Dostupné z: http://www.paukertova.cz/view.php?nazevclanku=jak-poznat-lecivou-preslicku-od-jedovate&cisloclanku=2009070005

Literatura editovat

Externí odkazy editovat