Přemysl I. Nošák

Těšínský kníže a vikář Svaté říše římské pocházející z rodu slezských Piastovců.

Přemysl I. Nošák (polsky Przemysław I Noszak) (13. února 1334 Těšín[1]23. května 1410 Těšín[2]) byl těšínský kníže a vikář Svaté říše římské (1383–1400).

Přemysl I. Nošák
Narození13. února 1334
Těšín
Úmrtí23. srpna 1410 (ve věku 76 let)
Těšín
PotomciBoleslav I. Těšínský, Přemysl I. Osvětimský, Anna Těšínská a Markéta Těšínská
OtecKazimír I. Těšínský
MatkaEufemie Mazovská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
bratr Vladislav Těšínský
bratr Boleslav Těšínský
bratr Jan Těšínský
bratr Zemovít Těšínský
sestra Alžběta Těšínská
manželka Alžběta Bytomská

Životopis editovat

Přemysl pocházel z dynastie slezských Piastovců, jeho otcem byl Kazimír I. Těšínský a matkou Eufemie Mazovská. Byl diplomatem ve službách císaře a českého krále Karla IV., v 70. a 80. letech 14. století vykonal cesty do Francie, kde bránil Karlovy postoje v církevním rozkolu, a do Anglie, kde pro změnu projednával podmínky sňatku české princezny Anny Lucemburské s anglickým králem Richardem II. Za vlády českého krále Václava IV. se stal dvorským sudím. V roce 1383 se stal vikářem Svaté říše římské a přesídlil do Frankfurtu nad Mohanem.

Za své vlády získal zpět Osvětimsko, dále pak Stínavsko a polovinu Hlohovského a Bytomského knížectví. Mimo to obdržel i lenní biskupské panství Místek. Naopak v roce 1361 prodal Severské knížectví Boleslavovi II. Malému.[3] Svůj přídomek Nošák (polsky Noszak) získal díky své nemoci – dně, kvůli které musel být nošen v křesle. Pohřben je v bývalém dominikánském klášteře v kostele sv. Maří Magdalény v Těšíně.

 
Tumba Přemysla či jeho otce Kazimíra (kostel sv. Máří Magdalény v Těšíně)

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Kazimír I. Opolský
 
 
Vladislav I. Opolský
 
 
 
 
 
 
Viola Opolská
 
 
Měšek I. Těšínský
 
 
 
 
 
 
Vladislav Odonic
 
 
Eufémie Polská
 
 
 
 
 
 
Hedvika
 
 
Kazimír I. Těšínský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Přemysl I. Nošák
 
 
 
 
 
Zemovít I. Mazovský
 
 
Boleslav II. Mazovský
 
 
 
 
 
 
Pereslava Haličská
 
 
Trojden I. Czerský
 
 
 
 
 
 
Trojden Litevský
 
 
Gaudemunda Žofie Litevská
 
 
 
 
 
 
 
 
Eufemie Mazovská
 
 
 
 
 
 
Lev I. Haličský
 
 
Jiří I. Haličský
 
 
 
 
 
 
Konstancie Uherská
 
 
Marie Haličská
 
 
 
 
 
 
Kazimír I. Kujavský
 
 
Eufémie Kujavská
 
 
 
 
 
 
Eufrosina Opolská
 

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. HORWAT, Jerzy. Piastowie górnośląscy. Bytom: Muzeum górnośląskie, 2020. 186 s. S. 69–70. 
  2. JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów Śląskich. Kraków: AVALON, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. S. 614. 
  3. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 94. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat