Přírodní bohatství

množství, hojnost a rozmanitost přírodních zdrojů, kterými jsou uspokojovány lidské potřeby

Přírodní bohatství jsou přírodní statky umožňující lidskou existenci na planetě. Základním přírodním bohatstvím České republiky je zemědělský půdní fond, je nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.[1]

Sklizeň obilí na Domažlicku v roce 1959

Často se tímto pojmem myslí zdroje různých chemicky čistých látek nebo sloučenin, z nichž typickým příkladem mohou být různé minerály, drahokamy a polodrahokamy, kovy, obecně materiály, které tvoří vstup zpracovatelského (sekundárního) průmyslu. Má-li jít pouze o minerály, dá se použít zúžený pojem nerostné bohatství.

Mezi přírodní bohatství jsou však také zahrnovány i nehmotné zdroje, např. sluneční energie.

Ochrana přírodního bohatství je zakotvena v Ústavě České republiky v článku 7 a občané si v její preambuli sdělují odhodlání střežit a rozvíjet zděděné přírodní bohatství.[2] Pro zajištění uchování a reprodukci přírodního bohatství je vymezován systém ekologické stability – vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.[3]

Galerie editovat

Reference editovat

  1. Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. ze dne 12. května 1992, o ochraně zemědělského půdního fondu. In: Sbírka zákonů. 1992, částka 68. PDF online. § 1. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992, Ústava České republiky. In: Sbírka zákonů. 1993, částka 1. PDF online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb. ze dne 19. prosince 1992, o ochraně přírody a krajiny. In: Sbírka zákonů. 1992, částka 28. PDF online. § 4. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související články editovat