Pňovany (nádraží)
Pňovany (původní název Nový Dvůr) jsou železniční stanice v okrese Plzeň-sever, ve vzdálenosti asi kilometru a půl severozápadním směrem od obce Pňovany okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji nedaleko přehrady Hracholusky na řece Mži. Leží na tratích Plzeň–Cheb a Pňovany–Bezdružice. Trať Pňovany–Bezdružice překonává Mži po technicky unikátním Pňovanském mostu. Stanice je elektrizovaná soustavou 25 kV, 50 Hz AC. Blíže k obci, východně od nádraží, se nachází železniční zastávka Pňovany zastávka.
| Pňovany | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| obec | Pňovany |
| Souřadnice | 49°47′19,03″ s. š., 13°5′25,81″ v. d. |
  Pňovany | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 754259[1] |
| Tratě | Plzeň–Cheb, Pňovany–Bezdružice |
| Nadmořská výška | 415 m n. m. |
| V provozu od | 28. ledna 1872 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z CDP Praha)[1] |
| Dopravní koleje | 5[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (4)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | |
| Služby ve stanici |  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Stanice původně pojmenovaná Nový Dvůr (podle nedalekého statku) byla vybudována jakožto součást Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Cheb, podle typizovaného stavebního návrhu. 28. ledna 1872 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Plzně do Chebu, kudy bylo možno pokračovat po železnici do Německa.
2. června 1901 otevřela společnost Místní dráha Nový Dvůr - Bezdružice železniční spojení své trati s Bezdružicemi. Po zestátnění KFJB v roce 1884 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 správu přebraly Československé státní dráhy (bezdružická dráha byla znárodněna až roku 1925).
Elektrický provoz přes stanici byl zahájen 8. listopadu 1967.
Popis editovat
Stanicí prochází Třetí železniční koridor. Trať od Plzně je dvoukolejná, dále v chebském směru pokračuje jako jednokolejná. V roce 2011 byla dokončena úprava nádraží na koridorové parametry: nacházejí se tři nástupiště, z toho jedno vnější u budovy a dále jedno ostrovní a jedno jednostranné vnitřní nástupiště s přístřešky, tato dvě nástupiště jsou přístupná podchodem pod kolejištěm, bezbariérový přístup zajišťují přístupové rampy.[1] Cestující se orientují dle elektronického informačního systému. Vlaky mohou stanicí projíždět rychlostí až 145 km/h.
