Pýchavka obecná
Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) je jedlá houba z čeledi pýchavkovitých. Je nejčastějším a nejlépe rozpoznatelným zástupcem rodu v Česku.
 Pýchavka obecná | |
|---|---|
 Pýchavka obecná | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | pýchavkovité (Lycoperdaceae) |
| Rod | pýchavka (Lycoperdon) |
| Binomické jméno | |
| Lycoperdon perlatum Pers., 1796 | |
| Poddruhy | |
| Synonyma | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Plodnice pýchavky obecné jsou tvořeny kulovitým teřichem přecházejícím ve válcovitou stopku.[4][5] Plodnice má průměr 3–8 cm a je vysoká 4–6 cm.[4] Mají hruškovitý tvar na docela vysokém třeni. Na vrcholu plodnice se tvoří malá špička, která se v dospělosti otvírá.[6] Plodnice je bílá, později šedá až šedohnědá.[4] Povrch plodnice je pokryt bradavkami a ostny,[6] které snadno opadávají. Jemně bradavičnaté, téměř kulovité výtrusy jsou velké 3,5–4,5 µm.[4]
V mládí má jemnou a lahodnou chuť a příjemně houbovou vůni.[7]
Výskyt editovat
Roste od června do listopadu jednotlivě nebo skupinách v sadech, v zahradách, na pasekách, u cest a na pastvinách, v listnatých, méně často i v jehličnatých lesích.[4][5][6]
Použití editovat
Pýchavka obecná je dobrá jedlá houba, použitelná jen v mládí, kdy je teřich (vnitřek plodnice) čistě bílý,[7] pružný a měkký. Použít se dá do omáček či polévek. Plodnice se dají opražit na škvarky nebo připravit jako mozeček. Nehodí se však k nakládání, sušení nebo do smaženice.
V minulosti byla z plodnic připravována tinktura proti různým kožním onemocněním, vyrážkám nebo i astmatu. Pýchavka obecná se využívala i jako diuretikum.
Taxonomie editovat
Druh poprvé popsal v roce 1796 Christiaan Hendrik Persoon.[8]
- Lycoperdon gemmatum (August Batsch 1783[9]
- Varieta Lycoperdon gemmatum var. perlatum (Elias Magnus Fries 1829[10]
- Lycoperdon bonordenii (George Edward Massee, 1887[11]
- Lycoperdon perlatum var. bonordenii (A. C. Perdeck, 1950[12]).
L. perlatum je typovým druhem rodu Lycoperdon. Molekulární analýzy naznačují fylogenetickou příbuznost s druhem L. marginatum.[13]
Zdravotní rizika editovat
V několika ojedinělých případech byla zaznamenána zdravotní rizika související s vdechnutím drobných prachových výtrusů právě pýchavek rodu Lycoperdon. Toto onemocnění se někdy označuje jako lykoperdonóza. Většinou souvisí se záměrným vdechováním velkého množství výtrusů pýchavek, někdy v souvislosti s pověrami o jeho léčivých účincích (zastavuje prý krvácení z nosu). Následky byly kašel, horečka, myalgie, únava a potíže s dýcháním, všechny symptomy postupně odezněly. Není jisté, zda byly způsobeny hypersenzitivní reakcí (alergickou), nebo infekcí těla sporami této houby.[14]
Etymologie slova editovat
Název této houby je původně odvozen od dnes už nepoužívaného slovesa pýchati s významem foukat. Tento název získala pravděpodobně kvůli tomu, že pokud na zralou houbu zatlačíte, vyletí z ní žlutohnědý oblak s výtrusy.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lycoperdon perlatum na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
- ↑ a b ZICHA, Ondřej. BioLib.cz – Lycoperdon perlatum (pýchavka obecná) [online]. BioLib.cz [cit. 2009-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Species Fungorum - Species synonymy [online]. CABI Bioscience Databases [cit. 2009-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-03. (anglicky)
- ↑ a b c d e SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Redakce Vladimír Slavík, Alžběta Pastrňáková, Miloš Kašpárek; ilustrace Jiří Malý. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1983. 270 s. S. 188.
- ↑ a b KOBR, Dan. Pýchavka obecná [online]. HUNUNPA.cz, 2005-03-19 11:22:51 CET [cit. 2009-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Jedlé houby - abecední přehled jedlých hub. Chovatelka.cz [online]. [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. ISSN 1802-0259.
- ↑ a b ERHARTOVI, J. A M. Houbařský atlas. [s.l.]: Finidr, 1994. ISBN 80-86682-07-2.
- ↑ Persoon CH. Observationes Mycologicae. Leipzig, Germany: Petrum Phillippum Wolf, 1796. Dostupné online. S. 4. (Latin) Archivovaná kopie. bibdigital.rjb.csic.es [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-04.
- ↑ Batsch AJGK. Elenchus fungorum. Halle an der Saale, Germany: apud J. J. Gebauer, 1783. Dostupné online. S. 147. (Latin)
- ↑ Fries EM. Systema Mycologicum. Greifswald, Germany: Ernesti Mauritii, 1829. Dostupné online. S. 37. (Latin)
- ↑ Massee GE. A monograph of the genus Lycoperdon (Tournef.) Fr.. Journal of the Royal Microscopical Society. 1887, s. 701–27 (see p. 713). Dostupné online.
- ↑ Perdeck AC. A revision of the Lycoperdaceae of the Netherlands. Blumea. 1950, s. 480–516 (see p. 505).
- ↑ Larsson E, Jeppson M. Phylogenetic relationships among species and genera of Lycoperdaceae based on ITS and LSU sequence data from north European taxa. Mycological Research. 2008, s. 4–22. DOI 10.1016/j.mycres.2007.10.018. PMID 18207380.
- ↑ Respiratory Illness Associated with Inhalation of Mushroom Spores -- Wisconsin, 1994. MMVR. 29. July 1994, čís. 43(29), s. 525–526. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu pýchavka obecná na Wikimedia Commons
