Pärnu

sídlo v kraji Pärnumaa v Estonsku
Tento článek je o městě Pärnu. O stejnojmenné řece pojednává článek Pärnu (řeka).

Pärnu (česky též Pernov nebo Pernava, německy Pernau, rusky Пярну, dříve Пернов, polsky Parnawa, lotyšsky Pērnava) je město ležící v Pernovském zálivu v jihozápadním Estonsku. Pärnu je významným prázdninovým letoviskem s mnoha hotely, restauracemi a dlouhými písečnými plážemi. Městem protéká stejnojmenná řeka. Na starších českých mapách se občas v důsledku přepisu přes ruštinu objevuje chybný název Pjarnu.

Pärnu
Ulice s kostelem sv. Alžběty
Ulice s kostelem sv. Alžběty
Pärnu – znak
znak
Pärnu – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátEstonskoEstonsko Estonsko
KrajPärnumaa
Pärnu
Pärnu
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha33,1 km²
Počet obyvatel39 605 (2020)[1]
Hustota zalidnění1 194,7 obyv./km²
Správa
Statusstatutární město
StarostaRomek Kosenkranius
Vznik1251
Oficiální webwww.parnu.ee
Telefonní předvolba(̟+372) 44
PSČ80010 – 80401, 85009
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Video z dronu Pärnu 2022

Administrativní členění editovat

Statutární město (jedna ze 79 samosprávných estonských obcí) sestává kromě samotného města z řady dalších sídel. Jedná se o městečka Audru, Tõstamaa, městysy Paikuse, Lavassaare a 49 obcí Ahaste, Alu, Aruvälja, Eassalu, Ermistu, Jõõpre, Kabriste, Kastna, Kavaru, Kihlepa, Kiraste, Kõima, Kõpu, Kärbu, Lao, Lemmetsa, Liiva, Lindi, Liu, Lõuka, Malda, Manija, Marksa, Männikuste, Oara, Papsaare, Peerni, Pootsi, Põhara, Põldeotsa, Põlendmaa, Päraküla, Rammuka, Ranniku, Ridalepa, Saari, Saulepa, Seliste, Seljametsa, Silla, Soeva, Soomra, Tammuru, Tuuraste, Tõhela, Tõlli, Valgeranna, Vaskrääma, Värati. Rozloha statutárního města je 857,9 km², v roce 2020 mělo 50 914 obyvatel.

Dějiny editovat

Ve středověku se na území dnešního Pärnu nacházela dvě města. Starší z nich – Staré Pärnu (Vana-Pärnu) – založili členové Řádu německých rytířů roku 1251 při ústí řeky Saugy jako sídelní místo biskupství a roku 1256 se připomíná hrad. Po té, co v roce 1263 město vypálili Litevci, přesunul se biskup na sever do Haapsalu. Staré Pärnu zůstalo samostatné až do roku 1599, kdy se sloučilo s Novým Pärnu.

Nové Pärnu (Uus-Pärnu) vzniklo v podhradí křižácké pevnosti prvně zmíněné roku 1265. Město se rychle rozvíjelo, neboť leželo na důležité obchodní cestě do Novgorodu. Městská práva získalo roku 1318. Bylo obehnáno hradbami a stalo se i členem hanzy.

Význam města neupadal ani v pozdním středověku. V období švédské nadvlády bylo sem na čas (16991710) přesídlila i Tartská univerzita. V 18. a 19. století bylo Pärnu důležitým obchodním přístavem vyvážejícím zejména len a dřevo; ve významu město soupeřilo s Tallinnem. Ve stejné době se město stalo významným centrem estonského národního osvobození. Dlouhá léta zde žil národní buditel Johann Voldemar Jannsen, který zde v letech 18571886 vydával první estonsky psané noviny Pärnu Postimees (v originále Perno Postimees ehk Näddalileht).

Další rozmach města od 2. poloviny 18. století znamenal výstavbu letních domů a pravoslavného chrámu za vlády carevny Kateříny Veliké. Za napoleonských válek bylo město obsazeno armádou a vyplundrováno. V meziválečném období pokračoval rozvoj lázeňství. V září roku 1944 obsadila město Rudá armáda a zlikvidovala německé velení.

Roku 1996 získalo Pärnu čestný titul letního hlavního města.

Lázně editovat

Historie místních lázní se začala psát roku 1837, kdy skupina místních podnikatelů proměnila osamělý hostinec v blízkosti pláže v lázeňské zařízení. Tato dřevěná budova byla poprvé otevřena v roce 1838. Měla 5–6 místností, ve kterých si hosté v létě dopřávali horkou lázeň v mořské vodě a v zimě tradiční estonskou saunu. Původní budova byla zničena během první světové války. V roce 1927 na jejím místě vyrostla současná budova bahenních lázní.

V současnosti se v bahenních lázních léčí zejména kloubní potíže, poruchy míchy, periferní a centrální nervové soustavy a gynekologická onemocnění. Lázeňské procedury zahrnují hydroterapii, bahenní koupele, léčbu zemním voskem, masáže, laserovou terapii, elektroterapii, lymfatickou a inhalační léčbu a aromaterapii.

V současnosti je Pärnu lázeňským centrem evropského významu a členem Evropské lázeňské asociace. Ročně se zde vystřídají desítky tisíc hostů z více než 50 zemí světa.

Památky a turistika editovat

  • Středověké městské opevnění se zbytky bastionů, Červená věž (Punane torn) z 15. století a Tallinnská brána (Tallinna värav) ze 17. století
  • Chrám sv. Kateřiny ruské pravoslavné církve, roku 1786 založila carevna Kateřina Veliká
  • Katolický kostel sv. Alžběty
  • Secesní vila Ammende z počátku 20. století ve vilové čtvrti
  • Rannahotell (1937) a Rannakohvik (kavárna) (1940) funkcionalistické stavby z období meziválečného rozkvětu
  • Písčitá pláž v délce několika kilometrů (je držitelem modré evropské vlajky); teplota nepříliš slaného moře se v červenci-srpnu pohybuje kolem 20–25 °C. Většinu turistů tvoří Finové a Estonci.

Galerie editovat

Partnerská města editovat

Reference editovat

  1. Estonský statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2020-11-10]

Externí odkazy editovat