Oxid uranový

chemická sloučenina

Oxid uranový (UO3) je jedním z oxidů uranu, který v něm má oxidační číslo VI.

Oxid uranový
vlevo dihydrát a vpravo bezvodý oxid
vlevo dihydrát a vpravo bezvodý oxid
Obecné
Systematický názevOxid uranový
Anglický názevUranium trioxide
Německý názevUran(VI)-oxid
Sumární vzorecUO3
Vzhledoranžový prášek (α, γ, η)
oranžovo červený prášek (β)
tmavě červený prášek (δ)
červený prášek (ε)
žluto oranžový prášek (amorfní)
žlutý až světle žlutý prášek (hydráty)
Identifikace
Registrační číslo CAS1344-58-7
PubChem74013
Vlastnosti
Molární hmotnost286,027 g/mol
304,042 g/mol (monohydrát)
322,057 g/mol (dihydrát)
Teplota rozkladu650–750 °C (na U3O8)
Teplota změny krystalové modifikace5,15 °C (monohydrát α → monohydrát β)
Teplota dehydratace250–300 °C (monohydrát)
Hustota8,34 g/cm3 (α)
8,25 g/cm3 (β)
8,02 g/cm3 (γ)
8,663 g/cm3 (δ)
8,54 g/cm3 (ε)
8,62 g/cm3 (η)
7,29 g/cm3 (amorfní)
6,73 g/cm3 (monohydrát α)
5,67 g/cm3 (monohydrát β)
5,55 g/cm3 (monohyrát γ)
5,0 g/cm3 (dihydrát)
Součin rozpustnosti1,35×10−22 (monohydrát γ)
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná (α)
jednoklonná (β)
kosočtverečná plošně centrovaná (γ)
krychlová (δ)
trojklonná (ε)
kosočtverečná (η)
kosočtverečná bazálně centrovaná(monohydrát α)
kosočtverečná (monohydrát β)
jednoklonná (monohydrát γ)
kosočtverečná (dihydrát)
Hrana krystalové mřížkyβ-modifikace
a= 1 034 pm; b= 1 433 pm; c= 391,0 pm; β= 90°03´
γ-modifikace
a= 978,7 pm; b= 1 993,2 pm; c= 970,5 pm
δ-modifikace
a= 414,6 pm
ε-modifikace
a= 400,2 pm; b= 384,1 pm; c= 416,5 pm; α= 98°17´; β= 90°33´; γ= 120°28´
η-modifikace
a= 751,1 pm; b= 546,6 pm; c= 522,4 pm
monohydrát α
a= 424,2 pm; b= 1 030 pm; c= 686,8 pm
monohydrát β
a= 564 pm; b= 628,7 pm; c= 993,7 pm
monohydrát γ
a= 556 pm; b= 552,2 pm; c= 641,6 pm; β= 112°43´
dihydrát
a= 1 397,7 pm; b= 1 669,6 pm; c= 1 467,2 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1 220,3 kJ/mol (α)
−1 225 kJ/mol (β)
−1 224 kJ/mol (γ)
−1 220 kJ/mol (δ)
−1 218 kJ/mol (ε)
−1 208 kJ/mol (amorfní)
−1 528 kJ/mol (monohydrát α)
−1 534 kJ/mol (monohydrát β)
−1 531 kJ/mol (monohydrát γ)
−1 868,2 kJ/mol (dihydrát)
Standardní molární entropie S°96,32 JK−1mol−1 (α)
96,38 JK−1mol−1 (β)
96,11 JK−1mol−1 (γ)
99,41 JK−1mol−1 (ε)
126 JK−1mol−1 (monohydrát β)
192,6 JK−1mol−1 (dihydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−1 142,3 kJ/mol (α)
−1 146 kJ/mol (γ)
−1 141 kJ/mol (ε)
−1 395 kJ/mol (monohydrát β)
−1 658,8 kJ/mol (dihydrát)
Izobarické měrné teplo cp0,284 4 JK−1g−1 (α)
0,285 5 JK−1g−1 (γ)
0,286 3 JK−1g−1 (ε)
0,386 2 JK−1g−1 (monohydrát γ)
Bezpečnost
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-větyR26/28, R33, R51/53
S-větyS1/2, S20/21, S45, S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzniká například postupnou oxidací UO2.

Podobné sloučeniny editovat

Literatura editovat

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy editovat