Oslí můstek
Oslí můstek (dříve též oslí most[1]) je výraz, který se uplatňuje zejména v řečnictví. Označuje obratné, ale často krkolomné propojení dvou jinak nesouvisejících témat (např. ve filmu).[2] Pojem se dříve používal také ve smyslu mnemotechnické pomůcky.[3]
Původ výrazu editovat
Výraz byl převzat z francouzštiny (pont aux ânes), kde však znamená něco jiného: zdánlivý problém, který je ve skutečnosti východiskem. Metafora vznikla ve 14. století: osel stojící před klenutým kamenným můstkem stoupajícím oboustranně do středu nevidí na druhý břeh a má za překážku to, co je ve skutečnosti řešením.[4]
Latinským termínem pons asinorum se označoval Euikleidův výrok, že úhly přiléhající k základně rovnoramenného trojúhelníka jsou totožné. Podle jiných zdrojů je tento výraz spojen s Pythagorovou větou o poměru délek stran pravoúhlého trojúhelníku[2] – oslí můstek je považován za její žertovný název.[5]
Dalším z falešných přátel je německé Eselsbrücke, které znamená mnemotechnickou pomůcku.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ VRBA, Jan. Zubřany. S. 592. Zvon [online]. [cit. 2020-10-17]. Čís. 43/1921, s. 592. Dostupné online.
- ↑ a b KRAUS, Jiří. Oslí můstek. S. 51–53. Naše řeč [online]. [cit. 2020-10-18]. Čís. 1/2011, s. 51–53. Dostupné online.
- ↑ SCHEINPFLUG, Karel. Oslí můstek. S. 1–2. Lidové noviny [online]. 1931-11-24 [cit. 2020-10-18]. S. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Le Guichet du Savoir: Pont aux ânes [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Malý Ottův slovník naučný: Pythagorova poučka, s. 521 [online]. Vídeň: J. Otto, 1906 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
Literatura editovat
- KRAUS, Jiří. Oslí můstek. S. 51–53. Naše řeč [online]. [cit. 2020-10-18]. Čís. 1/2011, s. 51–53. Dostupné online.