Wikipedie

Oskar Felkl

Oskar Felkl (13. dubna 1913 Nová Bělá u Poličky – 24. dubna 1947 Praha)[2][3][4] byl československý občan německé národnosti,[5] bývalý dělostřelec a prvorepublikový četník. Od roku 1941[5] pracoval v řadách kladenského gestapa jako tlumočník, kriminální asistent a též jako jeden z velice známých, aktivních a nejbrutálnějších vyšetřovatelů ve středních Čechách.[5]

Oskar Felkl
Narození13. dubna 1913
Nová Bělá u Poličky, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. dubna 1947 (ve věku 34 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtípopraven oběšením
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov (50°8′16,63″ s. š., 14°28′50,1″ v. d.)
BydlištěKladno
Národnostněmecká
Občanstvíříšskoněmecké
Vzdělánívyučený zámečník
Povoláníprvorepublikový četník; kriminální asistent a tlumočník gestapa
ZaměstnavatelGestapo Kladno
Znám jako„Kary“ (domácké rodinné oslovení)
OceněníVálečný záslužný kříž II. třídy
ChoťMarie Felklová (rozená Mařincová; * 1923)[1]
Dětidcera: Astrid (* 1943)[1]
Příbuznítchán: Karel Mařinec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Oskar Felkl (před rokem 1948)

Život editovat

Do druhé světové války editovat

Oskar Felkl se narodil 13. dubna 1913 v Nové Bělé poblíž Poličky do německé katolické rodiny a vyrůstal na venkově na Vysočině.[6] Poté, co se vyučil zámečníkem (a zdokonalil se v češtině)[6] absolvoval v letech 1934 až 1936 vojenskou službu u 154. dělostřeleckého pluku prvorepublikové československé armády a z aktivní služby odešel do zálohy s hodností četaře.[7] Žádost o vstup do řad četnického sboru si podal v roce 1937, absolvoval četnickou školu[6] a stal se četnickým strážmistrem.[7] Následující období mezi léty 1938 až 1940 strávil v řadách četnictva.[5] Jako český četník působil nejprve v Červených Janovicích, pak v Zahrádce u Ledče nad Sázavou a naposledy v Kolíně, odkud přešel do kladenské služebny gestapa.[5][6]

U kladenského gestapa editovat

Po nastolení protektorátu mu byla přiznána říšskoněmecká státní příslušnost.[8] Od července 1940 byl vzat do služeb gestapa a od roku 1941 až do konce druhé světové války pracoval jako tlumočník kladenského gestapa na odděleni IV N a následně byl jmenován kriminálním asistentem.[8][6]

Se svojí budoucí manželkou Marií se Oskar Felkl seznámil na služebně kladenského gestapa, když se tam přišla přimluvit za svého otce vězněného v Terezíně.[6] Felkl se do Marie zamiloval a jejímu otci se snažil pomoci.[6] A byl to právě Felkl, kdo zařídil, aby Mariina otce propustili z Terezína, kam byl z Kladna předtím převezen.[9] Dne 23. prosince 1941 se Oskalr Felkl oženil na Kaldně s o deset let mladší dcerou českého četníka[8] Marií Mařincovou (* 1923) z Tuchlovic u Kladna.[1][5] Novomanželé Felklovi dostali služební byt vybavený nábytkem, který vyrobili terezínští Židé a Marie Felklová (po svatbě již Němka) získala místo sekretářky[9] v administrativě kladenského gestapa.[6]

U gestapa se Oskar Felkl věnoval zprvu problematice komunistického odboje a později měl na starosti vybudování sítě tajných spolupracovníků a konfidentů gestapa.[8][7] Ostatní kolegové jej považovali za jednoho z nejvýkonnějších příslušníků kladenského gestapa.[7] Byl dobře pracovně hodnocen i přesto, že se občas dostával do sporu se svým velitelem SS–Hauptsturmführerem Haraldem Wiesmannem. (A bylo to například pro Felklovu zálibu v používání násilí během vyšetřování zatčených.[7] Jeho specialitou bylo používání železných mučicích nástrojů.[6])[p. 1]

Anna Maruščáková a Václav Říha editovat

Po atentátu na Reinharda Heydricha (27. května 1942) a den před jeho smrtí (4. června 1942) v Praze byl Oskar Felkl pověřen 3. června 1942 prošetřením dopisu, který četnictvu a poté gestapu poskytl ředitel slánské továrny Palaba a starosta Slaného Jaroslav Pála.[7] (Ten dopis zachytil, protože jeho adresátka byla nemocná a nebyla v pracovním procesu.) Dopis byl adresován mladé zámečnické dělnici slánské továrny Palaba Anně Maruščákové (* 31. července 1923) z Holous (Adresa dopisu zněla: P. T. firma Pala, akc. společnost ve Slaném, Andulka, závodní číslo 210) a odesilatel se podepsal jako „Milan“.[7]

Brzy bylo zjištěno, že skutečným odesilatelem zadrženého dopisu byl Václav Říha (* 1. 2. 1919) z Vrapic, který byl sice od 25. dubna 1942 ženatý, ale s Maruščákovou udržoval milostný poměr a v tomto mimomanželském vztahu vystupoval pod smyšleným jménem „Milan“.[7] Říha plánoval již v roce 1939 (spolu s Josefem Horákem z Lidic a Františkem Stoncnerem) ilegální opuštění protektorátu a vstup do československé zahraniční armády. Od tohoto plánu ale Říha nakonec upustil. Krátkým dopisem odeslaným počátkem června 1942 se Říha (alias Milan) snažil ukončit svůj nemanželský milostný poměr s Marušákovou a zároveň v dopise předstíral, že se věnuje odboji.[7] Text dopisu („Drahá Aničko, promiň, že Ti píši tak pozdě, a snad mě pochopíš, neb víš, že mám mnoho práce a starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dnes jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak již se neuvidíme. Milan“) vyhodnotilo kladenské gestapo jako možnou indicii vedoucí k „pachatelům atentátu“.

Oskar Felkl zatkl Annu Maruščákovou dne 3. června 1942. Ta při brutálním výslechu spojeném s mučením zmínila Lidice, neboť tam vyřizovala pozdravy od Josefa Horáka a Josefa Stříbrného rodinám Horákových a Stříbrných. Tak se do hledáčku gestapa dostala obec Lidice. Zostřenému výslechu byl podroben i pisatel listu Václav Říha z Vrapic (součást Kladna).[7] Gestapo využilo konstrukce, že syn Horákových Josef by mohl být strůjcem atentátu na Heydricha a v noci 9. na 10. června 1942 byly Lidice obklíčeny.[7]

V Lidicích editovat

V Lidicích byl inkriminovaného dne 10. června 1942 i Oskar Felkl, který se sice nepodílel přímo na vraždění, ale během domovních prohlídek a následném vyhánění lidických občanů z jejich domovů se dopustil řady krádeží (tato skutečnost byla prokázána při přelíčení u poválečného soudu).[7] A byl to právě Oskar Felkl, kdo podle jmenného seznamu vyvolával na popravu muže shromážděné v Horákově statku.[5] Oskar Felkl byl pak za svoje „úsilí o vypátrání osnovatelů atentátu“ na R. Heydricha vyznamenán válečným záslužným křížem II. třídy.[9]

Květen 1945 editovat

Začátkem května 1945 hledala valná většina příslušníků kladenského gestapa útočiště (a úkryt) buď u příbuzných nebo doma. Oskar Felkl se ukrýval v bytě u svého tchána bývalého legionáře[9] a štábního strážmistra četnictva Karla Mařince v Tuchlovicích u Kladna, kde byl nakonec i počátkem května roku 1945 zatčen.[8]

Během svého působení v řadách příslušníků gestapa měl Felkl sám nebo se svými kolegy na svědomí celkem 796 osob.[8][7] Z tohoto počtu bylo 32 lidí popraveno[7] a zbylí byli deportováni do různých nacistických koncentračních táborů, odkud se jich 69 již nikdy nevrátilo.[8] Další lidé (v počtu 132) byli zatčeni, vyslýcháni a po několika týdnech či měsících věznění byli propuštěni z vazby v Kladně.[8] Felkl byl znám nelidským chováním k zadrženým a vyslýchaným osobám – minimálně v 149 případech se dopustil jejich fyzického týrání.[8][5]

Proces editovat

Hlavní přelíčení s Oskarem Felklem a dalšími příslušníky kladenského gestapa[p. 2] bylo zahájeno na Pankráci v Praze 27. března 1947[10] v půl desáté dopoledne.[8] Soudnímu přelíčení předsedal přednosta mimořádného lidového soudu Vladimír Kozák.[10] Všichni obvinění vinu popírali, svalovali na jiné nepřítomné osoby a umenšovali ji.[10] Na svoji obhajobu uváděli příklady případů, kdy údajně zabránili zatčení některých osob nebo kdy již zadrženým lidem údajně pomáhali.[10] Dne 24. dubna 1947 byl vynesen rozsudek (měl 79 stran)[10] a to včetně šesti trestů smrti.[8] Jednalo se o Haralda Wiesmanna, jeho zástupce Thomase Thomsena, Oskara Felkla, Waltera Forstera, Otto Gehla a Rudolfa Vlčka.[8] Všech šest mužů odsouzených k nejvyššímu trestu bylo popraveno 24. dubna 1947 mezi 16.20 a 17.51 hodinou.[8] Poprava oběšením byla vykonána v Praze v Pankrácké věznici. Tělesné ostatky Oskara Felkla byly pohřbeny do anonymního (neoznačeného) šachtového hrobu na Ďáblickém hřbitově v Praze.[11][p. 3]

Marie Felklová editovat

Na základě několika svědeckých výpovědí učiněných po skončení druhé světové války se prokázalo, že Marie Felklová skutečně pomáhala českým vlastencům například i tak, že v kanceláři gestapa zadržela a zničila několik udavačských dopisů, které tam byly doručeny.[6] Kromě toho také nosila vězněným lidem jídlo a přes svého manžela jim zprostředkovávala kontakt s jejich rodinnými příslušníky.[9]

Ale její pomoc českým lidem se odehrávala, dle mnoha poválečných věrohodných svědectví, ještě v době, kdy se přestěhovala do Tuchlovic.[9] Její otec Karel Mařinec byl po vypuknutí druhé světové války služebně přeložen do Kladna, kde jako četník měl hlídat politické vězně kladenského gestapa.[9] Marie zprostředkovávala tajnou výměnu motáků mezi těmito vězni a jejich příbuznými na svobodě.[9]

Po skončení druhé světové války uvedla Marie Felklová ve své výpovědi, že její muž dlouho nevěřil, že bude odsouzen k nejvyššímu trestu.[8] Podle jejího tvrzení prý Oskar Felkl zatajil řadu svých spolupracovníků a to výměnou za slib, že tyto osoby pomohou jemu samotnému nebo jeho rodině.[8] Jeden z těchto lidí, který byl pověřen hlídáním uvězněných příslušníků gestapa, měl Felklovi dokonce umožnit domluvu s ostatními uvězněnými spolupracovníky gestapa na tom, jak budou souhlasně vypovídat.[8] Tentýž člověk (po druhé světové válce příslušník SNB) měl dokonce Felklovi zařídit a pomoci zorganizovat setkání s Marií, při kterém Felkl své ženě nenápadně předal moták se jmény těchto osob.[8]

Po skončení druhé světové války byla Marie Felklová (stejně jako její manžel) vězněna a nabádána k rozvodu.[9] Svého manžela Oskara ale neopustila a obrazně jej doprovodila až na popraviště pankrácké věznice v Praze.[9] Po popravě manžela se Marie Felklová s dcerou Astrid (* 1943) vystěhovala do Německa.[6]

Odrazy v literatuře editovat

Šla s ním až k šibenici editovat

V roce 2006 vyšla v nakladatelství Gelton v Novém Strašecí kniha regionálního publicisty, badatele a historika města Slaný Jiřího Červenky (* 8 června 1961 Kladno) s názvem Šla s ním až k šibenici.[1] Ve 176stránkové publikaci autor zveřejnil výsledky své dvouroční badatelské práce, jejímž cílem byla historická a psychologický sonda do životních osudů a činů manželského páru Oskara Felkla a jeho ženy Marie Felklové (rozená Mařincová; * 1923) – dcery českého četníka – z Tuchlovic.[1] Zatímco Oskaru Felklovi bylo po druhé světové válce soudně dokázáno (v téměř 150 případech) mučení a týrání vyslýchaných, jeho vlastenecky smýšlející manželka Marie naopak vězněným českým vlastencům během celého období protektorátu všemožně pomáhala.[1] Ačkoliv patřil Oskar Felkl k nejbrutálnějším příslušníkům kladenského Gestapa, na popud své manželky Marie v některých případech českým lidem přesto i výjimečně pomáhal.[8][p. 4][p. 5]

Čurda z Hlíny editovat

V roce 2019 vyšla v brněnském nakladatelství Host kniha obsahující trojici povídek od Miloše Doležala s názvem Čurda z Hlíny: tři dokumentární povídky z protektorátu.[12] Povídky jsou koncipovány nikoliv jako historické studie, ale jako portréty několika postav, které spolupracovaly s Němci za protektorátu. První povídka se věnuje osobě provokatéra Bohuslava Bušty (alis „Zwirny“) – krejčího z Dolní Cerekve, který se stal agilním konfidentem gestapa v jihočeském Táboře.[12] Druhá povídka se zabývá životním příběhem manželů Oskara Felkla (přezdívaným „Kary“) a jeho manželky Marie Mařincové.[12] Poslední povídka se týká parašutisty Karla Čurdy (spolupracovníka gestapa pod aliasem Karl Jerhot).[12]

  • Vazební fotografie Oskara Felkla (rok 1945)
  •  
     
  •  
     
  •  
     

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Řidič Oskara Felkla jej po druhé světové válce charakterizoval slovy: „sprostý hrubec a kariérista“[6]
  2. ↑ Retribuční proces se šestnácti příslušníky kladenského gestapa (v čele s Haraldem Wiesmannem) se uskutečnil v březnu až dubnu 1947 za značné pozornosti médií i široké veřejnosti, neboť členům kladenské úřadovny gestapa byla obecně dávána vina za vyhlazení Lidic.[10] Během druhé světové války se na kladenském gestapu vystřídalo asi 120 různých osob.[10] Část těchto lidí zahynula během druhé světové války nebo těsně po jejím skončení, větší část z nich nebyla dopadena a unikla trestu a to společně s posledním velitelem kladenského gestapa SS Obersturmführerem a kriminálním komisařem Josefem Horbaschkem (* 1912).[10] Proces se musel vyrovnat s nedostatkem listinného (písemného) důkazního materiálu, který byl zničen (spálen) v posledních týdnech druhé světové války právě těmi členy kladenského gestapa, kteří se jej záměrně zbavovali před svým plánovaným útěkem, aby tak po sobě zahladili usvědčující stopy.[10]
  3. ↑ Soud ale udělil i další tresty: Alfred Forkel (30 let); Heinrich Faber (30 let); Hans Guttweniger (13 let); Josef Richter (13 let); Jaroslav Svoboda (10 let); Peter Porst (6 let); Anton Szpat (5 let); Heinrich Lockert (5 let); Ewald Hartge (4 roky). Josef Gebert odešel bez trestu (na konci 2. sv. války bojoval proti německé armádě).[10] Zbylí příslušníci gestapa z kladenské úřadovny byli zpočátku většinou věznění na Kladensku, kde ve výkonu trestu rubali uhlí. V první polovině 50. let 20. století byli pak amnestováni a odsunuti do Německa.[10]
  4. ↑ V roce 2005 se autor knihy Šla s ním až k šibenici setkal s Marii Felklovou v jejím německém bydlišti v Bavorsku[6] a také hovořil s dcerou manželů Felklových Astrid (* 1943).[1]
  5. ↑ Kromě životních osudů manželů Felklových je kniha Jiřího Červenky Šla s ním až k šibenici doplněna i životopisnými údaji o ostatních členech kladenského gestapa.

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g Stručná anotace knihy: Šla s ním až k šibenici [online]. web: Databáze Národní knihovny ČR (NK ČR), 2006 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Seznam popravených pro retribuční trestné činy v ČSR [online]. web: Válka cz [cit. 2023-02-20]. 24.4.1947 – Oskar Felkl (*13.4.1913); Walter Forster (*7.2.1909); Otto Gehle (*1.5.1901); Karel Koždoň (*21.10.1894); Karel Schiefermüller. Dostupné online. 
  3. ↑ Oskar Felkl (* 13.4.1913 v Nové Bělé u Poličky – 24.4.1947 v Praze) – člen kladenskéjho gestapa [online]. web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-02-24]. Identifikační číslo: xx0046301. Dostupné online. 
  4. ↑ Osobnost: Oskar Felkl (1913-1947) – narozen 13.4.1913 v Nové Bělé u Poličky, zemřel 24.4.1947 v Praze. Člen kladenského gestapa. [online]. web: Příjmení cz [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h Felkl Oskar (1913-1947) (* 13.04.1913 Nová Bělá – 24.04.1947 Praha); Člen kladenského gestapa [online]. web: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2023-02-24]. Místa působení: Červené Janovice, Kladno, Kolín, Tuchlovice. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l m DOLEŽAL, Miloš. Králíkárna s lidickou tabulí; Lidická žena a kladenský gestapák [online]. web: A2 [cit. 2023-02-25]. Recenze dvou knih s tématem heydrichiády, které mají svůj půlnik 10. června 1942 ve středočeské obci Lidice. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n Kriminální asistent Oskar Felkl 13. 4. 1913 – 24. 4. 1947 [online]. web: Druhá světová válka cz [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r BÁRTA, Milan. Všichni čekají tvrdý a spravedlivý trest – konec kladenského gestapa [online]. web: Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) [cit. 2023-02-20]. Časopis Paměť a dějiny (ročník 2016, číslo 2, strany 57-67); ke stažení ve formátu *.pdf (5,5 Mbytes). Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g h i j Recenze na knihu „Šla s ním až k šibenici“ [online]. web: Slánské listy cz (Zpravodajský server slánského regionu) [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g h i j k Dozvuky války [online]. web: Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ondřej Vetchý: NENECHME JE TAM! na YouTube – Datum: 21. září 2022; Autor: Tactical Training SW&TT; Stopáž: 15 minut a 39 sekund
  12. ↑ a b c d Anotace knihy: Čurda z Hlíny; povídka: Kari, můj manžel (příběh manželů Felklových) [online]. web: Databáze NK ČR [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • PEJČOCH, Ivo. Kolaboranti a váleční zločinci na pražském popravišti: osoby, popravené v Praze v průběhu retribučních procesů 1945-1948. Vydání první. Cheb: Svět křídel, 2017. 423 stran; strany: 101-102, 104, 116, 323-324, 333 a 357-360; ISBN 978-80-7573-022-0. (Životopisy kolaborantů a válečných zločinců, kteří byli popraveni v Praze během retribučních procesů v průběhu let 1945-1948)
  • KRŮTA Václav. Personální obsazení kladenské služebny německé tajné státní policie (Gestapa) IN: Slánský obzor (2004, číslo 12, strany 79-96).
  • PLACHÝ, Jiří: Strážkyně hranic. Securitas Imperii, ročník 2006, číslo 13, strany 76–84.
  • ČERVENKA, Jiří. Šla s ním až k šibenici. 1. vydání Nové Strašecí: Gelton, 2006; 176 stran; ISBN 80-903733-0-5.
  • DOLEŽAL, Miloš. Čurda z Hlíny: tři dokumentární povídky z protektorátu. První vydání. Brno: Host, 2019; 222 stran; ISBN 978-80-7577-803-1.
  • DOLEŽAL, Miloš. Krawiec, żandarm i spadochroniarz: opowieść o wojnie, przetrwaniu i rodzinie. (Krejčí, četník a výsadkář: příběh o válce, přežití a rodině). Wydanie I. Krakow: Bo.wiem, 2021, ©2021; 222 stran. Historiai. ISBN 978-83-233-4912-9. (Překlad knihy Čurda z Hlíny: tři dokumentární povídky z protektorátu do polského jazyka)

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oskar_Felkl&oldid=23164326“