Oravská skupina resp. Oravský typ je v archeologii lokální skupina lužického kulturního komplexu na severním povodí Váhu, na Oravě a v Turci v období cca od 750 př. Kr. až do 300 př. Kr. (ale vzkvétala a relevantně je doložena vlastně až od 550 př. Kr., tedy od Ha D2).

Popis editovat

Po roce 550 př. Kr. bylo území oravské skupiny hustě osídlené, což dokládá hustá síť hradišť i jednoduchých osad, jakož i pohřebišť s velkým počtem hrobů. Nejvýznamnějšími hradišti oravské skupiny byly Tupá Skala (nad Vyšným Kubínem) a Istebné Hrádok. Hradiště se již stavěla i za pomoci kamene, obyvatelé žili z řemesla a chovu ovcí a vykazují náznaky vnitřní urbanizace. Oravská skupina se vyznačuje specifickou keramikou (výzdobu tvoří rýhy, převládají amforové a baňaté nádoby, esovitě prohnuté šálky), specifickými bronzy (diadém a náhrdelníky zhotovené z masivní tordované nebo hladké tyčinky a zakončené růžicemi, honosné jehlice atd..) a změnami v pohřebním ritu (více žárových bezurnových hrobů se zbytky kremace uloženými v jamce nebo přikrytými pískovcovou deskou). Lokality žárových pohřebišť jsou např. Dolný Kubín, Vyšný Kubín, Oravský Podzámok. Oravská skupina byla v úzkém kontaktu s sousedním územím dnešního Polska, což dokazuje podoba hradišť.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oravská skupina na slovenské Wikipedii.