Optická koherentní tomografie

Optická koherentní tomografie (OKT) (anglicky: Optical coherence tomography, OCT) je nekontaktní a neinvazivní tomografická zobrazovací a diagnostická metoda, která v extrémně vysoké kvalitě mikrometrového rozlišení zobrazuje snímky nejen biologické tkáně (tenké vrstvy kůže a sliznice, oka a zubu) v jejich transverzálním (příčném) průřezu. Na rozdíl od ostatních optických metod používá OKT infračervené záření, které je schopno pronikat výrazně hlouběji (1–3 mm). Díky využití nízko-koherentního zdroje je možné dosáhnout vyšší rozlišovací schopnosti (na základech nízko-koherentní interferometrie). Na základě sejmutých dat (interferenčního signálu) může počítač rekonstruovat tělesné konstrukce ve dvou nebo třech rozměrech. Vše díky rozptylu infračerveného záření.

Optická koherentní tomografie prstu

Tato metoda je široce využívaná v oftalmologii a má mnoho dalších biologických aplikací. Umožňuje například studie části sítnice a diagnostiku očních onemocnění. Fyzikální princip OCT je analogický s ultrazvukem, s tím rozdílem, že OCT pro snímání biologických tkání nepoužívá akustické vlny, ale záření blízké infračervenému spektru (~ 1 mikron).

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tomografia ottica a coerenza di fase na italské Wikipedii, Optical coherence tomography na anglické Wikipedii a Оптическая когерентная томография na ruské Wikipedii.

Externí odkazy editovat