Olga Danilovová

ruská běžkyně na lyžích

Olga Danilovová (rusky Ольга Валерьевна Данилова,* 10. června 1970 Bugulma) je bývalá ruská běžkyně na lyžích. Je dvojnásobnou olympijskou vítězkou (z roku 1998) a čtyřnásobnou mistryní světa ve štafetě (1995, 1997, 1999, 2001). Na olympiádě v roce 2002 v Salt Lake City byla usvědčena z dopingu a byly jí odebrány obě medaile, které tam získala.

Olga Danilovová
Datum narození10. června 1970 (53 let)
Místo narozeníBugulma
Výška168 cm
Hmotnost56 kg
Sportovní informace
Sportběh na lyžích
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sportovní kariéra editovat

Ve Světovém poháru v běhu na lyžích závodila v letech 1990 až 2002, sezónu 1995/96 vynechala kvůli narození synů (dvojčat) Savelije a Semena. Byla členkou reprezentace Sovětského svazu (do 1991), Společenství nezávislých států (1992) a Ruska (1992 - 2003). Zúčastnila se tří olympiád – 1992, 1998 a 2002.

Po zisku tří medailí v Naganu 1998 přidala o čtyři roky později v Salt Lake City vítězství v kombinačním běžkařském závodě na 5 klasicky a 5 km volně[1] a druhé místo v klasickém závodě na 10 km. Očekávalo se, že další zlato získá v ženské štafetě na 4 × 5 km (společně s Lazutinovou, Čepalovovou a Gavriljukovou). Ovšem při předzávodním odběru krve 21. února 2002 měla společně s Larisou Lazutinovou zvýšenou hladinu hemoglobinu a obě byly ze štafety vyloučeny, čímž ruská štafeta nemohla vůbec nastoupit.[2] Danilovová s Lazutinovou pak byly o tři dny později podmínečně vpuštěny na start závěrečného olympijského závodu na třicet kilometrů.[3] Lazutinová závod vyhrála a Danilovová doběhla osmá, ovšem po závodě byl potvrzen jejich pozitivní dopingový test a ze závodu i z olympijských her byly obě vyloučeny.[4] Prověření vzorků moči prokázalo užití darbepoetinu, látky blízce příbuzné krevnímu dopingu EPO, avšak zhruba desateronásobně silnější.[5] Obě dvě na tiskové konferenci v Moskvě užití jakékoli zakázané látky popřely.[6] V červnu 2002 Mezinárodní lyžařská federace (FIS) na zasedání ve Slovinsku udělila Danilovové za užití darbepoetinu dvouletý trest (stejně byly potrestány i další Rusky Larisa Lazutinová a Natalja Baranovová). Danilovové podle tohoto rozhodnutí měly být ponechány olympijské medaile, neboť je získala před potvrzeným dopingem.[7] Závodnice se proti rozhodnutím MOV i FIS odvolaly ke CAS, odvolání bylo však zamítnuto. Následně podaly závodnice odvolání proti nálezu CAS k švýcarskému Federálnímu tribunálu. Federální tribunál dne 20. června 2003 ve věci odvolání Larissy Lazutinové a Olgy Danilovové proti rozhodnutí CAS ze dne 29. listopadu 2002 zamítl všechna tvrzení závodnic a konstatoval, že CAS poskytl všechny záruky nezávislosti a nestrannosti. V prosinci 2003 rozhodl Mezinárodní sportovní soud (CAS) v Lausanne o odebrání obou medailí Danilovové neboť podle Olympijské charty by měli sportovci vyloučení z olympiády přijít o všechny získané medaile.[8] Mezinárodní olympijský výbor toto rozhodnutí potvrdil na svém dvoudenním zasedání v Athénách v únoru 2004 a odebral Olze Danilovové a Johannu Mühleggovi všechny medaile získané v Salt Lake City.[9]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. VOJÍŘ, Karel. Desetina sekundy chyběla Neumannové k dalšímu bronzu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 15.2.2002. Dostupné online. 
  2. ČTK, iDNES.cz. Danilovová má být druhou dopující Ruskou. iDNES.cz [online]. 23.2.2002. Dostupné online. 
  3. BRABEC, Luboš. Rogge nepřijel, řešil dopingové aféry. iDNES.cz [online]. 24.2.2002. Dostupné online. 
  4. ČTK. Zlato má Paruzziová, Lazutinová dopovala. iDNES.cz [online]. 24.2.2002. Dostupné online. 
  5. ČTK. Běžci užili nový krevní doping. iDNES.cz [online]. 25.2.2002. Dostupné online. 
  6. ČTK, iDNES.cz. Lazutinová se bude o medaili soudit. iDNES.cz [online]. 12.3.2002. Dostupné online. 
  7. ČTK, iDNES.cz. Ruska přišla o medaile, získá je Neumannová?. iDNES.cz [online]. 3.6.2002. Dostupné online. 
  8. ČTK, iDNES.cz. Neumannová zřejmě získá další stříbro. iDNES.cz [online]. 18.12.2003. Dostupné online. 
  9. ČTK, iDNES.cz. Neumannová brzy dostane stříbro za kombinaci. iDNES.cz [online]. 28.2.2004. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat