Wikipedie

Ohnivec zimní

Ohnivec zimní (Microstoma protractum (Fr.) Kanouse 1948) je velmi vzácná vřeckovýtrusá jarní houba, která roste na opadaných větvičkách listnáčů.

Jak číst taxoboxOhnivec zimní
alternativní popis obrázku chybí
Ohnivec zimní
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenívřeckovýtrusné (Ascomycota)
PododděleníPezizomycotina
TřídaPezizomycetes
Řádřasnatkotvaré (Pezizales)
Čeleďohnivcovité (Sarcoscyphaceae)
Rodohnivec (Microstoma)
Binomické jméno
Microstoma protractum
(Fr.) Kanouse 1948
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma editovat

  • Microstoma protracta (Fr.) Kanouse 1948
  • Microstoma protractum (Fr.) Kanouse 1948
  • Peziza protracta Fr. 1851
  • Sarcoscypha hyemalis Bernst. 1841[1]

Vzhled editovat

 
Detail otevírajících se plodnic
 
Mladé nerozevřené plodnice

Makroskopický editovat

Plodnice 5–10 milimetrů velké, kalíškovité, dlouze stopkaté. Thecium šarlatově červené, vnější povrch plodnic je bělavý a přitiskle plstnatý. Stopka bývá několik centimetrů dlouhá, zakroucená a zčásti zanořená v substrátu. V průměru má 2–3 milimetry. Podobně jako plodná část je bělavá a plstnatá. Plodnice jsou v mládí kulovitě uzavřené, později praskají na několik cípů, které se otevírají a vytvářejí dekorativní hvězdicovitý tvar. Dužnina je poměrně masitá, ale velmi křehká.[2]

Mikroskopický editovat

Válcovitá, nahoře zaoblená vřecka, dosahují 250–300 × 18–24 μm a nesou po osmi výtrusech. Ty měří 36–55 × 15–17 μm a mají podlouhle vřetenovitý až elipsoidní tvar, hladký povrch a 1–4 větší (plus případné menší) olejové kapky. Jsou bezbarvé. Parafýzy jsou rozvětvené. silné 2,5–3 μm, ke koncům se rozšiřují až na 6 μm. Obsahují červené kapičky, které se jodem barví zeleně.[2]

Výskyt editovat

Roste vzácně jako saprotrof na větvičkách listnáčů ukrytých v půdě.[3] Vyskytuje se v teplejších oblastech v porostech listnatých stromů, nejčastěji pod jasany a osikami. V rámci těchto oblastí preferuje zastíněná místa s chladnějším mikroklimatem jako údolí vodních toků nebo rokle.[3] Objevuje se od února do května s vrcholem fruktifikace od druhé poloviny března do dubna.

Rozšíření editovat

Je uváděn z většiny středoevropských zemí.[2] Z rámci České republiky byly publikovány mimo jiné nálezy spadající do následujících chráněných území:

Ochrana editovat

Ohnivec zimní je vedený v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky (2006) jako ohrožený druh (EN).[3] V roce 2004 byl zařazen do seznamu silně ohrožených druhů navržených k zákonné ochraně.[6] O nálezech je vhodné informovat nejbližší mykologické pracoviště.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Dostupné online. Kapitola S. hyemalis, s. 873-874. 
  2. ↑ a b c d e f SVRČEK, Mirko. Několik zajímavých druhů našich větších vřeckatých hub. In: Albert Pilát. Česká mykologie. Praha: Čs. akademie věd, 1955. Ročník IX. S. 14–19.
  3. ↑ a b c d e HOLEC, Jan. Microstoma protractum (Fr.) Kanouse. In: HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. Archivováno 9. 1. 2021 na Wayback Machine.
  4. ↑ a b MACKOVČIN, P., a kol. Chráněná území ČR IX. - Brněnsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2007. 932 s. ISBN 978-80-86064-66-6. S. 427, 753. 
  5. ↑ MACKOVČIN, P.; SEDLÁČEK, M. Chráněná území ČR XII. - Praha. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2005. 304 s. ISBN 80-86064-69-7. S. 120. 
  6. ↑ HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Seznam druhů hub na doplnění vyhlášky o zvláště chráněných druzích organismů. In: ANTONÍN, Vladimír. Mykologické listy. Praha: ČVSM, 2004. Dostupné online. Číslo 87, 88. S. 4–14, 6–16.

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ohnivec_zimní&oldid=23869779“