Obratník
Obratník je rovnoběžka vymezující oblast na oběžnici, na niž může dopadat kolmé záření centrální hvězdy (slunce) (jinými slovy oblast, nad níž může být slunce v zenitu). Zpravidla existují dva obratníky, jeden na severní a jeden na jižní polokouli, a oblast jimi vymezená se nazývá tropický pás (z latinského označení tropicus, resp. z řečtiny τροπικός pro obratník). Nad konkrétním obratníkem se hvězda/slunce nachází jednou za rok, v den slunovratu.
Zeměpisná šířka obratníku se rovná odchylce osy rotace dotyčného tělesa od kolmice k oběžné rovině (rovina ekliptiky), a úhlová šířka tropického pásu jejímu dvojnásobku. Pokud by tedy osa rotace tělesa byla přesně kolmá na rovinu ekliptiky, obratníky a tropický pás by splynuly s rovníkem a slunce by dosahovalo zenitu po celý rok pouze na rovníku. Naopak pokud by osa rotace ležela přesně v rovině ekliptiky, obratníky by splynuly s póly a tropický pás by zahrnoval celé těleso. Další speciální případ by nastal při sklonu osy rotace 45° – tehdy obratníky splývají s polárními kruhy a na tropický pás přímo navazují polární oblasti (v geografickém smyslu).
Obratníky na Zemi editovat
Zemské obratníky se nazývají obratník Raka (severní polokoule) a obratník Kozoroha (jižní polokoule), coby rovnoběžky 23. stupně a 26. minuty severní, resp. jižní šířky. Názvy jsou odvozeny ze souhvězdí, do nichž vstupuje Slunce v den letního, resp. zimního slunovratu.
Oblasti okolo obratníků patří v rámci Země k místům s největším výskytem pouští a polopouští – kolem obratníku Raka se rozkládá Sahara, Arabská poušť, Thár, kolem obratníku Kozoroha pak Atacama, Gran Chaco, Kalahari nebo Velká písečná poušť. To je způsobeno tím, že v rámci globální cirkulace atmosféry se právě v těchto šířkách stabilně vytváří pásmo tlakových výší s velmi suchým vzduchem a minimálními srážkovými úhrny. Neplatí to ovšem paušálně – vlivem monzunového efektu je například okolí obratníku Raka na jihovýchodě Asie naopak velmi vlhké.
Zemské obratníky procházejí těmito státy:
- obratník Raka:
USA (Havajské ostrovy), 
Mexiko, 
Bahamy, 
Západní Sahara, 
Mauritánie, 
Mali, 
Alžírsko, 
Libye, 
Egypt, 
Saúdská Arábie, 
Spojené arabské emiráty, 
Omán, 
Indie, 
Bangladéš, 
Myanmar (Barma), 
Čína, 
Tchaj-wan - obratník Kozoroha:
Chile, 
Argentina, 
Paraguay, 
Brazílie, 
Namibie, 
Botswana, 
Jižní Afrika, 
Mosambik, 
Madagaskar, 
Austrálie
Slunce v zenitu editovat
V průběhu roku dopadají sluneční paprsky na Zemi kolmo jen uvnitř tropického podnebného pásu. Zeměpisná šířka rovnoběžek, na kterých je Slunce v zenitu, má průběh sinusové funkce s periodou jednoho roku a amplitudou zeměpisné šířky obou obratníků. Na obratnících Raka nebo Kozoroha je tedy Slunce v zenitu jen jednou v roce (na obratníku Raka v červnovém slunovratu a na obratníku Kozoroha v prosincovém slunovratu), na ostatních místech tropického pásu pak dvakrát (např. na rovníku v dnech rovnodennosti). Přes zeměpisnou šířku 0° (rovník) se kolmé sluneční záření „přesune“ nejrychleji (a tyto okamžiky od sebe dělí šest měsíců), v zeměpisných šířkách těsně pod obratníky se naopak období slunce téměř v zenitu „zdrží“ delší dobu, a to právě jednou za rok.
Na jiných planetách editovat
Obratníky byly primárně definovány na Zemi, ale jako koncept se dají aplikovat i na ostatní (dostatečně velká a alespoň přibližně kulová) vesmírná tělesa obíhající kolem Slunce popř. kolem jiných hvězd. Zde pak můžeme najít extrémní případy polohy obratníků: sklon osy rotace Merkuru od kolmice k oběžné rovině je necelý 1 stupeň, takže oba obratníky leží blízko rovníku a vymezují jen velmi úzký tropický pás. Planeta Uran má naproti tomu sklon osy rotace 97,7° (v absolutní hodnotě to znamená zeměpisnou šířku obratníků 82,3°), takže tropický pás zabírá téměř celou planetu vyjma okolí pólů. (Komplementárně k tomu se polární kruhy na Uranu nacházejí na šířce 7,7°, takže na valné většině planety může být někdy k vidění jak Slunce v zenitu, tak polární den či noc.)
Přesnost definice editovat
„Záruku,“ že v tropickém pásu bude v určitý čas Slunce v zenitu, ovlivňují další vlivy jako precese osy dané oběžnice (případně nějaký jiný, složitější, její pohyb), odchylka oběžné roviny daného vesmírného objektu (třeba i vlivem gravitace jiných oběžnic), skutečnost, že světlo ze Slunce (nebo obecně z jiné hvězdy) není homogenní či oběžná dráha dané planety není dokonale kruhová, a další.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu obratník na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo obratník ve Wikislovníku
