Oáza
Oáza je označení pro izolovanou oblast vegetace v poušti. Jako antarktické oázy jsou označována místa v Antarktidě, která nejsou pokrytá ledovcem a může zde růst polární vegetace.
Etymologie editovat
Slovo oáza (starořecky: ὄασις "óasis") užívali Egypťané a poté i Hérodotos pro oblasti vegetace v Libyjské poušti západně od Nilu.
Vznik a rostlinstvo editovat
Oázy vznikají v kotlinách a sníženinách, kde bývají dostatečné zdroje podzemních vod. Tyto zdroje zde vyvěrají jako prameny a vytvářejí tzv. guelty nebo jsou čerpány z artéských studní. V okolí vodních zdrojů roste vegetace, k nejčastějším rostlinným druhům zde patří například datlové palmy, fíkovníky, olivovníky nebo tamaryšky. Ve větších oázách se pěstují i běžné zemědělské plodiny – nejčastěji obilniny, proso nebo vinná réva.
Historie a význam editovat
Oázy v Severní Africe a Asii byly obydleny již v prehistorických dobách a byly vždy centry lidského osídlení v pouštních oblastech. Pro panovníky okolních říší a států sloužily jako důležité opěrné a strategické body, pro obchodníky to byly důležité zastávky, křižovatky cest a nezbytná napajedla karavan.
Významné oázy editovat
Mezi nejvýznamnější oázy patří například:
- Fajjúm, Libyjská poušť, Egypt
- Farafra, Libyjská poušť, Egypt
- Síwa, Libyjská poušť, Egypt
- Kufra, Sahara, Libye
- San Pedro de Atacama, poušť Atacama, Chile
- Al-Hasa, Saúdská Arábie
- Liwa, poušť Rub al-Chálí, Spojené arabské emiráty
- Tun-chuang, poušť Taklamakan, Čína
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu oáza na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo oáza ve Wikislovníku
