Nový Bor (nádraží)

železniční stanice v Česku

Nový Bor je železniční stanice v západní části stejnojmenného městaokrese Česká LípaLibereckém kraji, poblíž říčky Šporka. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Bakov nad Jizerou – Jedlová. Přibližně 100 metrů severně se nachází též městské autobusové nádraží.

Nový Bor
Nádražní budova
Nádražní budova
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký kraj
MěstoNový Bor
Souřadnice
Nový Bor
Nový Bor
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice567891
TraťBakov nad Jizerou – Jedlová
Nadmořská výška370 m n. m.
V provozu od16. ledna 1869
Zabezpečovací zařízení2. kategorie TEST 13
Dopravní koleje3
Nástupiště (nástupní hrany)2 (2)
Počet cestujících554/pracovní den
558/sobota
506/neděle (2018)[1]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaStanoviště autobusů před nádražní budovou
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WCVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Stanice byla otevřena 16. ledna 1869 společností Česká severní dráha (BNB) prodloužením trati zprovozněné roku 1867 z Bakova nad Jizerou a České Lípy přes Nový Bor do Rumburku, odkud byla trať dále vedena ke státní hranici s Pruskem. Stavbu trati a železničních budov prováděla firma Vojtěcha Lanny, dle typizovaného předpisu drážních budov BNB.

 
Pohled na kolejiště ve směru na Svor, v pozadí hora Klíč

Po zestátnění BNB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Popis editovat

Nachází se zde dvě nekrytá jednostranná nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje. Z nádraží je vyvedena jedna vlečka.

Výpravní budova editovat

Železniční společnost Česká severní dráha v roce 1869 nechala postavit typizovanou dvoupodlažní výpravní budovu s prvky romantické architektury podle plánu inženýra Josefa Pavlovského. Jednalo se o dvoupodlažní budovu se dvěma krajními rizality se sedlovou střechou. V jednom krajním rizalitu bylo umístěno vodárenské zařízení a železná vodní nádrž. Čerpadlo bylo ruční nebo parní, voda byla určena pro napájení parních lokomotiv. V roce 1910 byla výpravní budova rozšířena o přízemní přístavby a bylo prodlouženo kryté nástupiště.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2019) [online]. Liberecký kraj, 2019 [cit. 2020-05-25]. Kapitola Příloha č. 10: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) dle stanic žel. tratí v Libereckém kraji v letech 2002 až 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-29. 
  2. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2009. 188 s. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 113,114,126 a 127. 

Externí odkazy editovat