Wikipedie

Nokturna (Chopin)

Svých 21 nokturen pro sólový klavír napsal Frédéric Chopin mezi léty 1830 a 1846, dle jiného datování 1827–1848.[1] Dle většiny zdrojů jimi tento žánr dosáhl svého vrcholu.[1][2]

Prvních 18 nokturen vydal Chopin za svého života, další dvě byla, přes Chopinovo přání všechny jeho nevydané rukopisy spálit, vydána posmrtně. Navíc se k nokturnům řadí i posmrtně vydané Lento con gran espressione cis moll.[1]

Historický podklad editovat

Chopin se při své tvorbě inspiroval nokturny Johna Fielda[3], ten však na Chopinovo dílo pohlížel negativně.[4]

„ Již jsme viděli plaché, nežné city, které Field ve svých nokturnech obsáhl, nahrazené podivnými, cizími efekty. Pouze jeden génius si přivlastnil tento styl a propůjčil mu vše potřebné. Chopin ve svých poetických nokturnech nezpíval pouze s harmonií, která je pro nás zdrojem nepopsatelného potěšení, ale také ukázal netrpělivost a zmatek, které jeho nokturna vyvolávají. “
— Franz Liszt [5]

Často je také zmiňována podobnost s Belliniho kavatinami, ačkoliv není zřejmé, zda jimi byl Chopin přímo ovlivněn.[5]

Forma editovat

Dle Fielda mají všechna Chopinova nokturna zpěvnou melodii v pravé ruce doprovázenou rozloženými akordy.[1] Většina skladeb plní jednoduchou formu A–B–A kde krajní sekce jsou lyrické a melodické, zatímco prostřední část je kontrastní, dramatická.[1] Výjimkou jsou nokturna č. 2, Op. 9 č. 2 a č. 16, Op. 55 č. 2, která nemají kontrastní část, č. 6, Op. 15 č. 3, s codou s novou melodií a č. 12 Op. 37 č. 2 ve formě ABABA.

Všechna nokturna jsou označena Lento, Larghetto nebo Andante, jediné nokturno č. 3, Op. 9 č. 3 vybočuje nadepsáním Allegretto.[6]

Seznam skladeb editovat

Pořadové
číslo		 Tónina Opus Publikování Složeno Věnování Téma
1 b moll Op. 9 No. 1 1833 1830–1832 Marie Pleyel  
2 Es dur Op. 9 No. 2 1833 1830–1832 Marie Pleyel  
3 H dur Op. 9 No. 3 1833 1830–1832 Marie Pleyel  
4 F dur Op. 15 No. 1 1833 1830–1832 Ferdinand Hiller  
5 Fis dur Op. 15 No. 2 1833 1830–1832 Ferdinand Hiller  
6 g moll Op. 15 No. 3 1833 1833 Ferdinand Hiller  
7 cis moll Op. 27 No. 1 1835 1835 Hraběnka d'Apponyi  
8 Des dur Op. 27 No. 2 1837 1835 Hraběnka d'Apponyi  
9 H dur Op. 32 No. 1 1837 1837 Baronka de Billing  
10 As dur Op. 32 No. 2 1837 1837 Baronka de Billing  
11 g moll Op. 37 No. 1 1840 1838  
12 G dur Op. 37 No. 2 1840 1839  
13 c moll Op. 48 No. 1 1841 1841 Laura Duperre  
14 fis moll Op. 48 No. 2 1841 1841 Laura Duperre  
15 f moll Op. 55 No. 1 1844 1842–1844 Jane Stirling  
16 Es dur Op. 55 No. 2 1844 1842–1844 Jane Stirling  
17 H dur Op. 62 No. 1 1846 1846 R. de Konneritz  
18 E dur Op. 62 No. 2 1846 1846 R. de Konneritz  
19 e moll Op. 72 1855 1827–29  
20 cis moll Op. P 1 No. 16 1870 1830  
21 c moll Op. P 2 No. 8 1870 1837

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nocturnes (Chopin) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e (anglicky)Chopinova nokturna Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách Institutu Frédérica Chopina ve Varšavě
  2. ↑ (anglicky)Nokturno na Encyclopaedia Britannica
  3. ↑ SAMSON, J.; MICHALOWSKI, K. Chopin, Fryderyk Franciszek Grove Music Online. [s.l.]: [s.n.] 
  4. ↑ SZULC, Tad. Chopin v Paříži. [s.l.]: [s.n.], 1998. S. 76. 
  5. ↑ a b Nokturna na Chopinmusic.net
  6. ↑ Frédéric Chopin, Nokturna, revidoval Hermann Scholtz, edice C. F. Peters

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nokturna_(Chopin)&oldid=20943426“