Ninecer byl třetím faraonem 2. dynastie. Díky letopisným záznamům na Palermské desce víme o slavnostech, které se konaly za jeho panování, ale i o povstání (zřejmě v Dolním Egyptě), které vypuklo v třináctém roce jeho vlády.[1] Podle Turínského královského papyru vládl nepravděpodobných 96 let, podle Manehta 47 let. Mohl vládnout někdy v letech 2810/27602767/2717 př. n. l.

Ninecer
Benutžer(en) (druhé jméno)[1], Binóthris (řecky)[1]
Malá socha Ninecera oblečeného v obleku na festival Sed
Malá socha Ninecera oblečeného v obleku na festival Sed
Doba vlády2810/27602767/2717

43 let (Beckerath)

47 let (Manehto)[1]
Trůnní jméno
M23L2<
HASHnTrr
n
>
<
W10AE11nTrn
>
<
W10AbAnTrt&r w
>
Horovo jméno
G5<h1
nTrn
h1>O33
Jméno obou paní
nTr
n
Zlatý Hor
M22r
n
nbw
NarozeníDesetiletí do 3000 př. n. l.
Hrobkav Sakkáře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V minulosti byla hrobka S2302 považována za jeho, jelikož zde bylo nalezeno mnoho pečetí s jeho jménem. Tato hrobka ve skutečnosti patřila úředníkovi Ruabenovi, který žil za vlády faraona Ninecera. Jeho pravá hrobka se nacházela blízkosti Venisovy pyramidy.[1]

Konec vlády editovat

Je možné, že po jeho smrti vládli jeho dva synové odděleným územím Egypta. Sakkárský, Abydoský a Turínský královský seznam, všichni zmiňují jako jeho přímého nástupce krále Vadžnese a po něm krále Senedže. Další nástupci se liší v závislosti na zdrojích:

Pokud byl Egypt rozdělen již za vlády Senedže, králové jako Sechemib a Peribsen mohli vládnout Hornímu Egyptu, Senedž a jeho nástupci Dolnímu Egyptu. Za vlády Chasechemueje pak mohlo dojít k opětovnému sjednocení.

Podle egyptoložky Barbary Bell došlo za vlády Ninecera k ekonomickému úpadku, hladomoru a suchu a Ninecer rozdělil Egypt, daje trůn svým dvěma synům, kteří měli vládnout nezávislým územím, dokud hlad neskončí. Možné je, že k tomuto rozdělení došlo až po smrti faraona Venega.[2][3][4]

Reference editovat

  1. a b c d e ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 221. 
  2. Hermann Alexander Schlögl: Das Alte Ägypten: Geschichte und Kultur von der Frühzeit bis zu Kleopatra. Beck, Hamburg 2006, ISBN 3-406-54988-8, page 77-78 & 415.
  3. Nicolas Grimal: A History of Ancient Egypt. Wiley-Blackwell, Weinheim 1994, ISBN 978-0-631-19396-8, page 55.
  4. Francesco Tiradritti & Anna Maria Donadoni Roveri: Kemet: Alle Sorgenti Del Tempo. Electa, Milano 1998, ISBN 88-435-6042-5, page 80–85.

Externí odkazy editovat