Neuhausen am Rheinfall
Neuhausen am Rheinfall je město v kantonu Schaffhausen v německy mluvící části Švýcarska. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel.
| Neuhausen am Rheinfall | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°41′ s. š., 8°37′ v. d. |
| Nadmořská výška | 410 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Schaffhausen |
  Neuhausen am Rheinfall Neuhausen am Rheinfall, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,00 km² |
| Počet obyvatel | 10 510 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 313,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8212 |
| Označení vozidel | SH |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město je známé Rýnskými vodopády, které jsou turistickou atrakcí a největšími vodopády Evropy.
Geografie editovat
Město je situováno přímo na hranici s Německem při hraničním přechodu s německou obcí Jestetten.
Neuhausen je známý turistickou atrakcí Rýnské vodopády, o kterou se dělí s obcí Laufen-Uhwiesen v sousedním kantonu Curych. Dalšími sousedními obcemi jsou Flurlingen, Feuerthalen, Schaffhausen, Beringen a německá obec Jestetten. Na jihu probíhá hranice mezi Německem a Švýcarskem.
Na severozápadě se nachází vysílač Neuhausen am Rheinfall (tzv. Engiwald). Několik set metrů jižně od něj se nachází 500 metrů vysoký Galgenbuck, kopec s panoramatickým výhledem.
Historie editovat
Využívání dopravních cest na území obce je doloženo archeologickými nálezy z období neolitu a 5. století. V římské době zde byla „překladiště u Rýnských vodopádů“. Od 7. století zde existovala vesnice. V prvních listinných pramenech se uvádí jako Niuhusen (900/910) a Niuwenhusin (1253). Od 12. století existovaly obilné mlýny a od roku 1404 zde byly místní kovárny železa.[2]
Na počátku 19. století bylo nejdůležitějším zdrojem obživy vinařství a charakter obce se udržel až do poloviny 19. století. V roce 1810 zahájil Johann Georg Neher industrializaci založením společnosti Neher'sche Eisenwerke. Hlavní roli v tomto procesu hrála vodní energie Rýna. Areál společnosti byl v roce 1888 pronajat společnosti Schweizerische Metallurgische Gesellschaft, která později jako první na světě začala vyrábět hliník metodou elektrolýzy roztaveného tavidla pod názvem Alusuisse. Železniční spojení v letech 1857 a 1863 zpočátku podpořilo turistický ruch i industrializaci. Železnice přivedla do Neuhausenu další průmyslové podniky, včetně společnosti Schweizerische Industrie-Gesellschaft (SIG), která byla založena v roce 1853 a zpočátku vyráběla železniční vagony a od roku 1864 zbraně. V roce 1889 zaměstnávalo pět největších továren 655 lidí, kteří vyráběli vagony, zbraně, keramiku, pletené zboží a hliník. Železnice přinesla k Rýnským vodopádům také denní turistiku, což vedlo ke krachu většiny z deseti hotelů až do první světové války. Po druhé světové válce nastala fáze rozmachu až do ropné krize v 70. letech 20. století. Poté byly velké podniky nuceny restrukturalizovat a omezit své kapacity, což mělo za následek i prudký pokles počtu obyvatel.[2]
Samostatnou politickou obcí se Neuhausen stal až s novou kantonální ústavou z roku 1831. Obecní zastupitelstvo bylo zrušeno již v roce 1923 a byl zaveden obecní parlament jako rada obyvatel. Neuhausen byl klasickou dělnickou baštou. To se projevovalo levicovou většinou po celé 20. století a na počátku 21. století. Industrializace vedla brzy k urbanizaci; ta se projevila zavedením prvního tlakového vodovodu v kantonu v roce 1875, zřízením tramvajového spojení se Schaffhausenem v roce 1901 a výstavbou kantonální elektrárny v roce 1908. V důsledku bytové nouze po druhé světové válce byla založena družstevní bytová výstavba; bylo postaveno více než 300 bytů, částečně s podporou obce. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 1969, kdy zde žilo 12 251 obyvatel.[2]
Obyvatelstvo editovat
.JPG)
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1800 | 1850 | 1888 | 1900 | 1950 | 1970 | 2000 | |
| Počet obyvatel | 206 | 922 | 2023 | 3905 | 7969 | 12 103 | 9959 | |
V roce 2008 žilo v obci 35,1 % cizích státních příslušníků. Podle údajů z roku 2000 mluvilo 81,2 % obyvatel německy.
Hospodářství editovat
K nejznámějším podnikům v Neuhausenu patří továrna na obvazový materiál IVF Hartmann, Schweizerische Industrie-Gesellschaft (SIG) a bývalá pobočka Alusuisse, která nyní patří do skupiny Alcan. Do roku 2014 měla v Neuhausenu své sídlo také mezinárodní bezpečnostní skupina Tyco International. Výroba zbraní má v Neuhausenu tradici, na kterou navázalo několik společností; od roku 1860 vyráběla v Neuhausenu továrna na výrobu vagónů, která byla v roce 1863 přejmenována na Schweizerische Industrie-Gesellschaft (SIG), ruční palné zbraně.[3]
Doprava editovat
Neuhausen má tři železniční stanice, z nichž stanice Neuhausen a Neuhausen Rheinfall se nacházejí na železničních tratích Winterthur–Schaffhausen a Eglisau–Neuhausen a jsou provozovány Švýcarskými spolkovými drahami (SBB), zatímco stanice Neuhausen Badischer Bahnhof se nachází na železnici Hochrheinbahn a jako součást německých železničních tratí na švýcarském území spadá pod Deutsche Bahn.
Od prosince 2019 je Neuhausen am Rheinfall objížděn tunelem Galgenbuck a napojen na dálniční křižovatku Schaffhausen Süd na dálnici A4. Přes tunel vedou hlavní silnice H4, H13 a H14.
Od roku 1968 jezdí na území Neuhausenu trolejbusová doprava, která nahradila tramvajovou trať Schaffhausen otevřenou v roce 1901. V letech 1905–1964 jezdila přes obec také tramvajová trať Schaffhausen–Schleitheim.
Od roku 1921 spojuje obec s Flurlingenem v kantonu Curych silniční most přes Rýn.
Fotogalerie editovat
-
Rýnské vodopády -
Zámek Wörth -
Rýnské vodopády a zámek Wörth -
Villa Charlottenfels -
Mlýn u Laufenu -
Obecní úřad
.jpg)
.jpg)
.JPG)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Neuhausen am Rheinfall na německé Wikipedii a Neuhausen am Rheinfall na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c d WEISHAUPT, Martin Akeret. Neuhausen am Rheinfall [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-07-21 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KNOEPFLI, Adrian. Schweizerische Industrie-Gesellschaft (SIG) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2011-10-27 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Neuhausen am Rheinfall na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
