Nervosvalová ploténka

Nervosvalová ploténka nebo také nervosvalové zakončení nebo řidč. myoneurální spojení je typ periferní synapse, která umožňuje převod vzruchu mezi motorickým neuronem a svalovým vláknem.

Uspořádání editovat

V místě nervosvalové ploténky naléhá zvrásněná presynaptická nervová membrána na postsynaptickou svalovou membránu. Tím, že dochází k zanoření obou membrán do sebe je dosaženo většího účinného povrchu.

Funkce editovat

Klidový membránový potenciál ploténky je -90mV. V klidu projevuje nervosvalová ploténka neustálou aktivitu a rytmicky se vybíjí v tzv.miniaturních potenciálech, které mají hodnotu 1-1,5mV. Může k tomu docházet díky uvolňování malých kvant acetylcholinu – jedná se o tzv. podprahový podnět.

Dráždění motorického nervu dále depolarizuje ploténkovou membránu na -50 - -60 mV. Mediátorem u nervosvalové ploténky je acetylcholin, který se váže na nikotinový receptor. Ten je spojen s iontovým kanálem, tedy zvyšuje permeabilitu membrány pro ionty (konkrétně Na⁺) a následně dochází k depolarizaci. Po překročení kritické hranice je vyvolán svalový vzruch, který se dále šíří po svalovém vláknu. Na ploténce je vysoká koncentrace cholinesterázy, která acetylcholin rychle rozkládá.

Doba přenosu vzruchu je asi 0,5ms, což značí, že se jedná o podobný systém jako u centrální synapse.

Vliv iontů editovat

Ionty vápníku zvyšují frekvenci se kterou se vybíjí mini potenciály a zjednodušuje převod v synapsi
Ionty hořčíku snižují frekvenci vybíjení mini potenciálů a zesložiťují převod v synapsi
Snížená koncentrace sodných iontů zpomaluje proces
Kurare blokuje účinek acetylcholinu na membránu, znemožní převod vzruchů a ploténkové potenciály vyhasínají

Literatura editovat

prof.MUDr. Václav Seliger, DrSc, DrSc, prof.RNDr.Richard Vinařický, CSc. a MUDr.Zdeněk Trefný, CSc. Fyziologie člověka. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu nervosvalová ploténka na Wikimedia Commons