Nekalá soutěž
Nekalá soutěž je stav, který nastane, pokud soutěžitel (účastník hospodářské soutěže, ať už podnikatel nebo nepodnikatel) jedná v rozporu s dobrými mravy soutěže a toto jednání je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.[1] Tyto podmínky, označované jako generální klauzule, musí být splněny kumulativně (současně). Dobré mravy soutěže nejsou zákonem definovány; o tom, zda byly v konkrétním případě porušeny, rozhoduje soud. Nekalosoutěžní jednání nemusí nutně způsobit újmu (soutěžitelům nebo zákazníkům), jedná se o ohrožovací delikt. Skutková podstata je tak naplněna už tehdy, když tato újma jen hrozí.
Občanský zákoník v ustanovení § 2976 odst. 2 demonstrativně uvádí skutkové podstaty, při jejichž naplnění k nekalé soutěži dojde a v následujících paragrafech (§ 2977–2987) je blíže specifikuje. Vedle skutkových podstat v zákoně uvedených však existuje množství dalších (tzv. soudcovských, resp. preatorských skutkových podstat), které jsou řazeny pod generální klauzulí.
Skutkové podstaty nekalé soutěže editovat
- Klamavá reklama – reklama, která klame nebo je způsobilá klamat (tedy je způsobilá ovlivňovat hospodářské chování osob na základě mylných nebo zavádějících informací, resp. prezentování faktů)
- Klamavé označení zboží a služeb – vyvolává mylnou představu, že věc pochází z určité oblasti, místa, od určitého výrobce nebo že má určité vlastnosti, popř. jakost
- Srovnávací reklama – je přípustná, pokud není klamavá, srovnává jen zboží nebo služby určené ke stejnému účelu a uváděné informace jsou fakticky správné a ověřitelné
- Vyvolání nebezpečí záměny – napodobování cizích výrobků, užití názvu nebo loga jiného soutěžitele
- Parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele
- Podplácení – nabízení „úplatku“ členům statutárních orgánů nebo zaměstnancům „konkurence“ za účelem, aby se sami dopustili nekalosoutěžního jednání
- Zlehčování – rozšiřování nepravdivých i pravdivých údajů o výrobcích, výkonech nebo poměrech jiného soutěžitele, které je způsobilé mu přivodit újmu
- Porušení obchodního tajemství
- Dotěrné obtěžování (spam)
- Ohrožení zdraví nebo životního prostředí – soutěžitel získává výhodu díky nedodržování norem na ochranu zdraví a životního prostředí
Smlouva, její část nebo její jednotlivé ustanovení, při jejímž uzavření byl porušen zákaz nekalé soutěže, je od počátku neplatná.
Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži editovat
Poškozený soutěžitel nebo i spotřebitel může požadovat:[2]
- zdržení se takového chování,
- odstranění závadného stavu,
- poskytnutí přiměřeného zadostiučinění (i v penězích),
- náhradu škody a
- vydání bezdůvodného obohacování.
Kromě parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování a porušení obchodního tajemství může být aktivní a žádat nápravu i jinak nezúčastněná právnická osoba, pokud je jejím účelem ochrana zájmů soutěžitelů nebo zákazníků.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ § 2976 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“). Dostupné online.
- ↑ § 2988 o. z.
- ↑ § 2989 odst. 1 o. z.
Literatura editovat
- ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. § 2972–2990. Praha: C. H. Beck, 2014. 364 s. ISBN 978-80-7400-522-0.
Externí odkazy editovat
- Petr Hajn: Dobré mravy a poctivý obchodní styk 5. část
- Evropská iniciativa na podporu spotřebitelů Archivováno 27. 10. 2013 na Wayback Machine. – Směrnice o nekalých obchodních praktikách a přeshraniční pomoc
