Nathan Bedford Forrest
Nathan Bedford Forrest (13. července 1821 Chapel Hill – 29. října 1877 Memphis) byl významný generál konfederační armády během americké občanské války a první velká osobnost Ku Klux Klanu v letech 1867 až 1869. Ačkoli vědci obecně uznávají Forrestovu dovednost a prozíravost jako vůdce jízdy a vojenského stratéga, je kontroverzní osobností americké historie zejména kvůli své hlavní roli při masakru více než 300 černošských vojáků ve Fort Pillow a své poválečné roli vůdce Ku Klux Klanu.
| Nathan Bedford Forrest | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. července 1821 Chapel Hill |
| Úmrtí | 29. října 1877 (ve věku 56 let) Memphis |
| Děti | William Montgomery Forrest |
| Příbuzní | Nathan Bedford Forrest II[1] (vnuk) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | generálporučík |
| Složka | Armáda Konfederovaných států amerických jezdectvo |
| Bitvy | americká občanská válka Battle of Fort Donelson bitva u Shilohu bitva u Chickamaugy Battle of Brice's Cross Roads Battle of Nashville Battle of Fort Pillow |
 multimediální obsah na Commons | |
Život editovat
Před válkou nashromáždil Forrest značné bohatství jako vlastník bavlníkové plantáže, obchodník s koňmi, dobytkem a otroky a realitní makléř. V červnu 1861 narukoval do konfederační armády a stal se jedním z mála vojáků, kteří během války narukovali jako vojíni a byli povýšeni na generály bez předchozího vojenského výcviku. Forrest byl jako velitel jízdy pověřen velením sboru a zavedl nové metody využití kavalerie, pro které si vysloužil přezdívku „Čaroděj v sedle“. Jeho metody ovlivnily budoucí generace vojenských stratégů, ačkoli někteří komentátoři mají za to, že vrchní velení Konfederace jeho talent nedocenilo.[2]
V dubnu 1864 během „jedné z nejtemnějších a nejsmutnějších událostí americké vojenské historie“[3] vojáci pod Forrestovým velením zmasakrovali vojáky Unie, kteří se po takzvané bitvě u Fort Pillow vzdali. Většinou to byli černoši a dále několik bělošských jižních loajalistů z Tennessee. Tisk Unie z masakru vinil Forresta a tato zpráva nejspíš posílila odhodlání Severu vyhrát válku.
Ku Klux Klan editovat
Forrest vstoupil do Ku Klux Klanu v roce 1867 (dva roky po jeho založení) a byl zvolen jeho prvním Velkým čarodějem. Klan tehdy byl volným sdružením místních frakcí po celé bývalé Konfederaci, které používaly násilí a hrozbu násilí k udržení nadvlády bělochů nad nově osvobozenými bývalými otroky. Během voleb v roce 1868 Klan v čele s Forrestem potlačoval volební práva černochů na Jihu násilím a zastrašováním. V roce 1869 Forrest projevil rozčarování nad nedisciplinovaností rodící se bílé rasistické teroristické skupiny[4] a vydal dopis nařizující rozpuštění Ku Klux Klanu a zničení jeho kostýmů; poté se z organizace stáhl.[5] V posledních letech svého života Forrest trval na tom, že nikdy nebyl členem klanu[6] a pronesl veřejný projev na podporu rasové harmonie.[7]
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nathan Bedford Forrest na Wikimedia Commons
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nathan Bedford Forrest na anglické Wikipedii.
- ↑ Geni.com.
- ↑ STARR, Stephen Z. The Union Cavalry in the Civil War. [s.l.]: LSU Press, 2007. 640 s. ISBN 0807132934, ISBN 9780807132937.
- ↑ EICHER, David J. The Longest Night: A Military History of the Civil War. New York London Toronto Sydney Singapore: Simon and Schuster, 2002. 992 s. ISBN 0743218469, ISBN 9780743218467. S. 657.
- ↑ MARTINEZ, J. Michael. Terrorist attacks on American soil: from the Civil War Era to the present. Lanham Boulder New York London: Rowman & Littlefield, 2012. 475 s. ISBN 978-1-4422-0324-2, ISBN 978-0-8108-9620-8. S. 193.
- ↑ MARTINEZ, James Michael. Carpetbaggers, cavalry, and the Ku Klux Klan: exposing the invisible empire during Reconstruction. Lanham, Md.: Rowman & Littlefield, 2007. 271 s. (The American crisis series books on the Civil War era). ISBN 978-0-7425-5078-0, ISBN 978-0-7425-5077-3. S. 21.
- ↑ QUARLES, Chester L. The Ku Klux Klan and related American racialist and antisemitic organizations: a history and analysis. Jefferson, N.C: McFarland, 1999. 316 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-0647-0. S. 28.
- ↑ TUCKER, Greg. Remembering Rutherford: Forrest was postwar activist for black civil rights. The Daily News Journal [online]. 2015-07-10 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
