Naters
Naters je obec v okrese Brig v kantonu Valais ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 10 tisíc[1] obyvatel.
| Naters | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°19′33″ s. š., 7°59′17″ v. d. |
| Nadmořská výška | 673 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Valais |
| Okres | Brig |
  Naters Naters, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 147,22 km² |
| Počet obyvatel | 10 073 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 68,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3903 Birgisch 3903 Mund 3904 Naters 3914 Belalp 3914 Blatten bei Naters |
| Označení vozidel | VS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie editovat
Naters se nachází v centru horního Valais a s rozlohou přes 147 km² je jednou z největších obcí celého kantonu. Na 67,68 km² se rozkládá část světového přírodního dědictví UNESCO - Švýcarské Alpy Jungfrau-Aletsch. Nejnižší bod obce, břeh Rhôny, je ve výšce 673 m n. m., nejvyšším bodem je Aletschhorn ve výšce 4195 m n. m. Díky tomu má obec Naters jeden z největších výškových rozdílů ve Švýcarsku (Val de Bagnes se pohybuje mezi 778 m n. m. a 4314 m n. m., Anniviers dokonce mezi 580 m n. m. a 4505 m n. m.).
K Naters patří také menší vesnice Blatten bei Naters, Belalp, Birgisch a Mund.
Historie editovat
.jpg)
Název místa se poprvé objevuje v roce 1018 v románské podobě Nares.[2] Německé tvary si dosud zachovaly koncovku -t-. Lze předpokládat základní podobu *Nateres. První slabika jména se v Tyrolsku vyskytuje několikrát (viz Natters v Severním Tyrolsku, Naturns v Jižním Tyrolsku). Obvykle se vysvětluje prostřednictvím starořeckého νοτερός (noteros, „mokrý“).[3]
Král Jindřich IV. daroval Natres v roce 1079 na věčné časy sionskému biskupovi. Předtím patřilo Naters klášteru St-Maurice. Listina, v níž je Naters (psáno jako Nares) poprvé písemně zmíněno, je darování burgundského krále Rudolfa III. klášteru St-Maurice. Naters změnil majitele ještě třikrát, až jej nakonec v roce 1148 rozhodčím řízením přidělil arcibiskup z Tarentaise biskupovi. Naters byl biskupským správním centrem oblasti s místodržitelstvím a místním soudním orgánem, přičemž oba úřady byly většinou udělovány šlechtickým rodům jako dědičná léna.[2]
Páni z Ornavassa postavili v roce 1250 věž Ornavassoturm. Vztahy se severoitalskou obcí Ornavasso se udržují dosud pravidelnými setkáními. Po vzpourách šlechty v horním Valais se Naters stal součástí tzv. jedenácti okrsků (dnešní okresy Östlich Raron a Westlich Raron).
Až do první poloviny 14. století se okrsek Naters dělil na sídla Naters, Rischinen, Mund, Brig, Brigerberg, Simplon a Zwischbergen. Naters byl až do roku 1518 hlavním městem okresu Brig, což lze přičíst jeho blízkosti biskupovi a tehdejší církevní moci. V důsledku rostoucí dopravy přes Simplonský průsmyk v pozdním středověku ztratil Naters své přední postavení v oblasti a v roce 1518 byl soudní stolec přenesen do Brigu. Obce Naters a Rischinen (vznikly spojením všech malých obcí v okolí masivu hory Natisch) byly považovány za dvě komunit z celkových šesti a půl, dokud se po morové epidemii v roce 1617 nespojily a nepřijaly společné stanovy, ale každá si až do roku 1852 zachovala vlastní správu. Významné budovy ve starém centru obce Naters, jako je Megetschenhaus, Lergienhaus nebo Michel-Supersaxohaus, svědčí o prosperitě a vlivu jednotlivých měšťanských dynastií za dob Staré konfederace.[2]
Od 1. listopadu 1755 do 7. března 1756 Natersem několikrát otřáslo silné zemětřesení. Mnoho budov včetně kostela bylo vážně poškozeno. Válka proti Francii na přelomu let 1798/1799 se dotkla i Naters: v bitvě padlo 24 mužů. Mnoho obyvatel z obce uprchlo. Francouzi vydrancovali mnoho domů a vyplenili vesnice v okolí Naters.
V 19. století emigrovala v naději na lepší život asi čtvrtina tehdejších obyvatel Naters, především do Jižní Ameriky. Se zahájením výstavby Simplonského tunelu a Lötschberské trati nastal v Naters rozkvět. Na počátku 20. století počet obyvatel silně vzrostl. Usadilo se zde mnoho italských gastarbeiterů. I dnes udržuje Naters úzké vazby s příhraničním regionem v Horní Itálii a zejména se sesterskou obcí Ornavasso.
V letech 1960–1970 zažilo Naters, stejně jako celé Valais, nebývalý hospodářský rozvoj. Počet obyvatel se v tomto období zvýšil o 45 % na 5 517 a v současnosti je Naters druhou největší obcí v horním Valais.
Za posledních 120 let pocházelo z Naters asi 80 příslušníků švýcarské gardy. Naters je tak obcí s největším počtem gardistů ve Švýcarsku.[4] V obci se nachází také muzeum švýcarské gardy.
Dne 26. září 2010 schválili členové obcí obyvatel i obecní zastupitelstva velkou většinou hlasů sloučení Naters s menšími obcemi Birgisch a Mund. 1. ledna 2013 došlo ke sloučení a sloučená obec nese název Naters.[5]
Obyvatelstvo editovat
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1970 | 1975 | 1980 | 1985 | 1990 | 1995 | 2000 | 2005 | 2009 | 2013 | 2015 | 2018 |
| Počet obyvatel | 5517 | 6607 | 7074 | 7063 | 7339 | 7853 | 7758 | 7953 | 8254 | 9483 | 9808 | 10 075 |
Doprava editovat
Naters je napojen na dálnici A9 po hlavní silnici č. 19, procházející kolem centra obce.
Nejbližší železniční stanice se nachází v Brigu (Matterhorn Gotthard Bahn, bývalá Furka-Oberalp-Bahn, a SBB). Až do roku 2007 vedla trať Furka-Oberalp-Bahn přímo přes obec Naters; na podzim roku 2007 byla trať přes Naters uzavřena, přibližně 3,2 kilometru trati přes obec bylo nahrazeno výjezdem ze stanice Brig na východ s novým mostem přes Rhônu. Napojení na starou trať bylo provedeno za mostem mezi Naters a Bitsch. Stará trať byla přeměněna na cyklostezku a pěší zónu; nová trasa je o 600 metrů kratší.
Osobnosti editovat
- Luca Hischier (* 1995), švýcarský hokejista
- Nico Hischier (* 1999), švýcarský hokejista
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Naters na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c d RIVA, Anton. Naters [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2017-01-04 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ NIEMEYER, Manfred. Deutsches Ortsnamenbuch. Berlín: De Gruyter, 2012. ISBN 978-3-11-018908-7. S. 429. (německy)
- ↑ BELLWALD, Werner. Zentrum Garde [online]. Gardemuseum Naters [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BIELER, Herold. Ein überraschend klares Ja des Souveräns. Walliser Bote. 2010-09-27, čís. 224, s. 7. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Naters na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky]
